Hlava XXII. - Joseph Heller

1. října 2018 v 16:35 | Lucka Šišková |  Beletrie
Dlouho mi Hlava XXII od Josepha Hellera ležela na poličce, bála jsem se do ní podívat. Potom, co jsem přečetla povinnou četbu typu Na západní frontě klid (E. M. Remarque), Oheň (Henri Barbussy) nebo Komu zvoní hrana (E. Hemingway), nechtěla jsem číst o zase o válce, jak trhá lidi na kusy a mění je v monstra.

Odhodlala jsem se a nebylo to tak strašné - co se popisu dopadů války týče.

"Vždyť se mě pokoušejí zabít," řekl mu nevzrušeně Yossarian.

"Nikdo se tě nepokouší zabít!" zařval na něj Clevinger.

"Tak proč po mě střílejí?" zeptal se Yossarian.

"Střílejí přece na každýho," vysvětloval Clevinger. "Chtěli by nás zabít všechny."

Catch - 22, 1961
Joseph Heller

Nejslavnější válečný román.

Děj se odehrává u dvacáté sedmé letecké divize na ostrově Pianosa. Jesli bych měla zmínit několik jmen, byli by to poučik Scheisskopf, Dunbar, Clevinger, major Major, Orr, Appleby, generál Peckem, generál Dreedle, McWatt, seržant Towser, plukovník Cathcart, plukovník Cargill, dr. Daneeka, náčelník Bílý Polozub, aarfy, Wintergreen, Nately, Havermayer.

Když jsem přečetla první kapitolu, zeptal se mě kamarád: "Jaký to je?" Jak jsem mu asi měla odpovědět po první kapitole?! Věděla jsem, že by moji odpověď nepochopil - v životě přečet jenom poznámky k maturitě. Zvolila jsem nejsnažší odpověď. "Viděl jsi někdy MASH?" S tím se spokojil.

Byl hrdý na to, že ani devětadvacet měsíců vojenské služby v něm neotupilo jeho geniální schopnost všechno zvorat.
- seržant Knight -

"Pumovnice prázdná," hlásíval seržant Knight zezadu.

"Trefili jsme se do toho mostu?" vyptával se McWatt.

"Nevím, pane kapitáne, házelo to se mnou tak, že jsem se nemohl dívat. Teď je všechno přikryté kouřem a není nic vidět."

"Hej, Aarfy, zasáhly pumy cíl?"

"Jaký cíl?"

Pokračovala jsem ve čtení a na začátku jsem nevycházela z údivu. Všechno je předestřeno jako fakt a nikdo vám nepodá vysvětlení k tomu, proč žije Yossarin ve stanu s mrtvým vojákem. Pak přijdou otázky, na které voják podle protokolu musí odpovědět, jenže nemůže. Jeho nadřízený důstojník mu předtím rozkázal, aby mlčel.

"Metcalfe!"

"Ano, pane plukovníku?"

"Neříkal jsem vám, abyste držel ten svůj pitomej zobák?"

"Ano, pane plukovníku."

"Tak když vám to říkám, abyste držel ten svůj pitomej zobák, držte ten svůj pitomej zobák. Je vám to jasné? Mluvil byste laskavě hlasitěji? Neslyším vás."

"Rozkaz, pane plukovníku. Nepa-"

A co další Yossarinův spolunocležník? Ten zase s každým letadlem trénuje manévry - pokaždé ho při náletu sestřelí.

Nevíte náhodou, proč ho tenkrát degradovali na prostého vojína a proč je teď jednom destáník?"

"Vím," přisvědčil Yossarian. "Protože otrávil celou jdenotku."
- o kuchaři Snarkovi -

Generálové se mezi sebou dohadují, jakým směrem by měly stát stany. Kam by měl směřovat vstup do stanu?

Další voják nemůže strachy spát, protože mu jeho spolunocležník řekl, že ho podřeže od ucha k uchu. To, že jeden byl ožralý, nic neznamenalo. Tudíž se ten voják ukrýval v nedalekém lese, kde i spal. Do tábora přišel jednou za čas, aby se zeptal, jestli ten druhý už umřel.

Mezitím se shromáždil velký zástup pošetilců, kteří byli vždycky pro každou zábavu, ale kočka se projevila jako mrzký zbabělec a v okamžiku, kdy ji Yossarian pustil, dala se před Hladovým Joem na útěk jako spráskaný pes. Vítězem utkání byl tedy vyhlášen Hladový Joe. Odcházel celý šťastný s pyšným úsměvem šampiona na rtech, hlavu vztyčenou, prsa vypnutá. Vítězně zalezl do postele a ihned se mu zase začalo zdát, že mu Huplova kočka spí na obličeji a dusí ho.

A duchovní? Z toho si dělali pěkné blázny.

Doktor Daneeka, to je postava k nezaplacení. Je stále nemocný, ale nikdo nemůže přijít na to, co má za nemoc. Pokaždé symptomy zmizí nebo se objeví. Perlička? Doktor měl povinně nalétat mise, ale v letadle ani jednou neseděl. Yossarin ho zapisoval, aby doktor dostával příplatky. Tak se stalo, že jednou spadlo letadlo s doktorem. Byl prohlášen za mrtvého, přestože chodil po táboře a přemlouval nadřízené, že žije. Že v letadle neseděl. Podle papírů tam byl a podle hlášení to nikdo nepřežil.

"No a?"

"Jaký no a?" Yossariana mátlo, že to doktoru Daneekovi stále nedochází. "Nechápete, co to znamená? Teď mě už beze všeho můžete vyřadit z bojové služby a poslat domů. Přece nebudou posílat na smrt duševně chorýho člověka!"

"A kdo jiný by šel?"

A postava majora Majora? K tomu mohl přijít nědko na velitelství jen tehdy, pokud nebyl major Major ve stanu. Kdyby byl přeci jen někdo neodbytný, major Major vyskočil oknem a utíkal se schovat do svého karavanu. Pokud šli k němu do karavanu, utíkal zase na velitelství.

Postupem času, kdy se mění i Yossarinova nálada, mění se i způsob vyprávění. Už to není jen černý humor nebo nadsázka. Děj se mění a probouzí v Yossarinovi pocity, na které dlouho zapomněl. Něco takového vás dokáže zlomit. Čím je to gradováno? Velitel Yossarinovy jednotky se rozhodl, že budou muset mít odlétáno třicet letů, třicet pět letů, čtyřicet letů, padesát letů... Chtěl se vytáhnout před ostatními veliteli.

Jestliže si z Yossarina někdo tropí blázny, proč by si on nemohl udělat blázny z nich? I když je tím druhým armáda. Prostě odmítal znovu sednout do letadla, a když už musel, okamžitě letadlo vracel na zem, protože našel něco, co jednoduše nefungovalo.

Až na úplném konci vyplave na povrch všechny špína války.

A co vlastně říká slavná Hlava XXII podle níž by měli propouštět?

"Podle Hlavy XXII totiž člověk, který požádá o vyvázání z bojového nasazení, nemůže být blázen."
...
V tomto případě konstatovala, že zájem o vlastní bezpečnost, který voják projeví tváří v tvář bezprostřednímu ohrožení, je projevem racionálně normální mysli. Orr byl blázen, a mohl tedy být vyřazen z letového nasazení. Chtělo to pouze jedno: aby o to požádal. A jakmile by to udělal, nebyl by už blázen a musel by dál létat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 smartly smartly | 24. října 2018 v 17:26 | Reagovat

Tú knihu som čítal dvakrát, a oba razy som ju nedočítal. Prvýkrát preto, že mi po návale smiechu spadla do kanála. Druhýkrát preto, že to som už bol starší a až moc dobre som si uvedomoval, o čom sa tam píše. Ďalšia takto podobne neznesiteľná kniha bol Obraz Doriana Graya.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama