Zápisník pečovatele 01

26. září 2017 v 21:25 | Lola Kiss |  Tvář démona
Lena procházela chodbou a pak uslyšela výkřik. Prudce se zastavila a přestala dýchat. Zaposlouchala se do ticha a pokoušela se rozpoznat, odkud ten zvuk přišel. Byla ve třetím patře.

Výkřik se ozval znovu.

Zamířia na zadní schodiště a podívala se dolů do tmy. Proč se ta světla ještě nerozsvítila. Nechala dveře zabouchnout a raději si přivolala výtah.

Zmáčkla tlačíto a výkřik se ozval znovu, tentokrát ho doprovázelo bouchnutí. Lena mačkala klíče v ruce a sjela o patro níž. Světla na chodbě svítila, a všechny dveře byly zavřené. Všude bylo ticho.

Zdálo se mi to? Přemítala a netušila, jestli to nebudou náhodou nervy. Je to její první noční služba.

Prošla celou chodbu a kontrolovala, jestli je něco někde jinak. Všude panovalo ticho.

Tentokrát šla po schodech zpátky nahoru. Chyběly jí zkontrolovat poslední dva pokoje.

Už sahala po klice, když se ten výkřik ozval znovu, následovala další rána a výkřik. Lena se lekla a letěla dolů po schodech. Věděla, že to vycházelo z prvního patra.

V prvním patře byl klid, ale když prošla kolem třetích dveří od požárního schodiště, uslyšela ránu. Rychle otevřela dveře a našla na zemi paní v noční košili, jak ležela na břiše.

"Co se stalo?" Lena se k paní sklonila a zkontrolovala, jestli je v pořádku. Nikde zranění neviděla.

"Nic." Paní vrtěla hlavou a nechala se od Leny podepřít a posadit na vozík, a dovézt k posteli.

Lena uložila paní do postele a zkontrolovala ji znovu. "Bolí Vás ruka?"

"Ne."
"Bolí Vás noha?"
Paní se zamyslela a zavrtěla hlavou.

Lena se zeptala a ukazovala i na další části těla, ale odpověď paní se nezměnila.

Když odcházela, paní vykřikla: "Nezavírejte mě tady! Ne! Prosím, ne!"

Lena přikročila k posteli, aby na paní viděla, a uklidňovala ji. Slíbila, že nechá dveře otevřené. Její spolubydlící stejně spala až v druhé části pokoje, kde na ni nesvítilo světlo.

Zbytek noci proběhl klidně. Ráno se Leny ptali, jaká byla první noc a jestli slyšela jezdit židli v nových kancelářích. Neslyšela, ale vylíčila jim, co se jí stalo s křičící paní.

Leoš věděl, co se stalo. Vysvětlil Leně, že tahle paní byla vlastní rodinou poslána do domova, kde je na noc zamykali, někdy i před den. Nechávali je tam samotné, a spíš to vypadalo, že se o ně personál vůbec nezajímal. Když paní přišla sem - rodina si vyžádala přesun -, zjistilo se, že paní v tom zařízení byla umístěna pět let. V té době se jí také zhoršila stařecká demence. Podle všeho ji tam kromě zavírání na pokoji také týrali.

Lena přitakala, dávalo to nyní smysl, a když Leoš dodal, že na začátku pobytu u nich, v domově se zvláštním režimem, se paní bála náhlých pohybů, pokud stáli moc blízko nebo zavřeli dveře, udělala si celkový obrázek.

Ty zavřené dveře paní zůstali až doposud.

Jak mohla rodina něco takového dopustit, nechápala, ale ani se nedivila. Viděla i horší případ, na který by raději zapomněla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama