Na Němý křik (Silent Scream, 2015) od Angely Marsons jsem měla spadeno už dlouho. A pokud si nenpíšu seznam, jaké knížky si chci koupit - platí to i pro jiné věci -, tak na to zaručeně zapomenu. V knihkupectví je totiž tolik knížek, co dokážou odvést pozornost a myšlenky jinak. Jdete si pro deketivku a vyjdete s románem.Hlavní děj se točí okolo detektivky inspektorky Kim Stone a vražd, které jak se zdálo zprvu neměly nic společného. Když začnete přehrabovat skříň, musíte počítat s tím, že budou vypadávat kostlivci. Její tým Bryant, Stacey, Kevin jí kryjí záda a když jde do tuhého - což podle autorky je každou chvíli - vezme veškerou odovědnost na sebe Kim.
Vraždy Teresy, Toma, Mary a Arthura by pokračovaly, pokud by se nezačalo vyšetřovat na pozemcích bývalého domova pro osiřelé dívky v Crestwoodu.
Na prvních několika stránkách jsem bojovala s nudou. Ani jsem si nemohla udělat vlastní názor na hlavní hrdinku, protože ji autorka sama dala nálepku. Bylo zábavné sledovat, jak se s rozbíhajícím dějem od toho snažila upustit, ale ne vždy to vyšlo. Nikdo nechce názor na hlavního hrdinu, ten si chce udělat sám.
Hodnocení knihy: Žadné tajení dechu napětím. Žádné nedočkavé otáčení stránek, honem co bude dál.
