Když řekla Mellinda: "Ne."

5. června 2017 v 2:14 | Lola Kiss |  Ošklivá pravda
"Cože?"

Mellinda přikyvovala a upila kafe. Potřebovala se svěřit kamarádce, jak se k ní choval Filip.

Tenkrát, asi čtyři měsíce zpátky, ji Filip pozval na výlet do strojírenského muzea. Byl to výlet a řekla ano. Když skončili s prohlídkou, chtěl si Filip koupit víno a zastavili se v supermarketu. Filip dal Mellindě ruku kolem ramen, a ona ho za chvilku setřasla. Jenom se bavili, nebylo to rande.

"Strojírenský muzeum? Tam chodí páry, nejdeš tam na rande." Pronesla Nataša a pohodlněji se opřela do ratanového křesla.

No, pak ji Filip doprovodil kousek po cestě. "Čekala jsem, jestli mi teda dá pusu, ale on... Nic. Jenom řekl čau." Pak se otočil a odcházel. Za pár minut přišla zpráva, že se mu to moc líbilo a asi se zamiloval.

"Fakt?"

"Jo."

"A pak?"

Jak vyprávění pokračovalo, Mellinda se dostávala ke konci příběhu.

"Ptal se, jestli s ním půjdu na večeři."

"Odmítla jsi?" Nataša tušila odpověď.

"Ano, napsala jsem mu, že ne." Mellinda dodala, že když napsala: je v tom někdo jiný, odpověděl: To jsem mohl vědět, že si stejná jako ostatní.

"Proboha! Není psychicky labilní?"

"Asi jo." Následně Melinda popisovala, jak se choval a díval, když na něj narazila na recepci a něco od něj potřebovala. Kdyby nemusel, ani by s ní nemluvil a nedíval se na ni.

"A to byly zhruba tři měsíce, kdy jsem mu řekla ne."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama