Leden 2017

Ve tvých očích - Nicholas Sparks

23. ledna 2017 v 16:58 | Lola Kiss |  Beletrie
Přiznám se, váhala jsem, jestli se mám podívat na další knihu od Nicholase Sparkse. Přečtla jsem hodně "romantiky" v poslední době, a nechtěla být zahlcená. Když něčeho máte moc nebo si to dopřáváte moc často, není to takové krásné potěšení. Stane se to běžnou záležitostí. A upřímně, žádný autor neche být běžným nebo průměrným. Ve tvých očích (See Me, 2015) se mi vysmívalo z katalogu Knižního klubu, z výloh, z regálu a pak dokonce i u pokladny. Tam jsem se prostě odhodla a knihu přihodila na rostoucí hraničku. Že to zní jako závislost na nakupování? Ne! Ne. Ne. Knihy jsou potravou pro duši (chytrá hlava, co to řekla).

Ve tvých očích je kniha, která se odehrává v dnešním době, a hned na začátku mi bylo jasné, že je jiná než všechny ostatní, co jsem doposud přečetla. Nebyla jiná příběhem nebo postavami. Byla psaná v jiném duchu. Viděla jsem, že tohle není Nicholas Sparks, jak ho známe. Tohle bylo něco nového. Těšila jsem se, až to prozkoumám.

Colin studoval vysokou školu a v osmadvaceti letech se také aktivně věnoval bojovým sportům.

Maria pracovala jako právnička v odvětví pojišťovnictví, a většinu volného času trávila pádlováním na moři.

Kdo je svedl dohromady? Náhoda, při které se Maria bála, že ji Colin ublíží. Ona měla problémy s přezutím pneumatiky a on měl celý obličej ztlučený kvůli odehratému zápasu. Takže se rozešli stejně rychle, jako se potkali. Naštěstí měla Maria sestřičku, která chodila do třídy s klukem, co vypadal jako z mlýnku na maso. Jedna a jedna jsou dvě. Serena, Mariina sestra, je svedla znovu dohromady.

Hodnocení knihy: Většinou jsem říkala, že to byl muž ve Sparksových románech, kdo věděl, že spolu stráví zbytek života. Bylo to tam, tak hezky schované, že si to člověk uvědomil, až poté, co knihu dočetl. Tady se stalo, že to bylo přímo nadneseno. Nebyl to typický styl, na jaký jsem si u autora zvykla. Dovedl vyprávět způsobem, že jsem se zažrala do děje natolik, že jsem zapomněla na bánánové sušenky troubě. Ve tvých očích sice nese jméno spisovatele Nicholas Sparkse, ale není to ono. Nevím, jestli proto, že změnil téma nebo se pokoušel posunout dál?

Ledové pohlazení (Psy - Changeling #3) - Nalini Singh

23. ledna 2017 v 16:57 | Lola Kiss |  Beletrie
A tak jsem se dotala ke třetím dílu, ne poslednímu, od Nalini Singh - Ledové pohlazení (Caressed by Ice, 2007). Jako bych měla i nyní mrazení, když si vzpomenu, jak jsem se bavila při četbě prvního dílu a pak tenhle. První díl nasadil laťku opravdu hodně vysoko, a nezbývalo mi nic než doufat, že autorka nepoleví a kniha bude na stejné úrovni.

Brenna patří k měňvcům, konkrétně k vlkům. Jestli ji něco v životě převálcovalo, pak to byl únos sociopatem, členem Rady Psyů. Kromě fyzického mučení, ji mučil i na psychické úrovni. Psyové mají různé schopnosti a právě tenhle sociopat měl telekinetické schpnosti a ovládal i telepatii. Držel ji skoro celý týden, než se její smečce ho povedlo vystopovat a to s pomocí, kterou by nečekala.

Judd byl Psy, který se svou rodinou utekl, než aby podlehli rehabilitaci, která by z nich udělala zeleninu. Doslova. Zůstali ve vlčí smečce, které je přijala pod jednou podmínkou. Byla to podmínka, o které Judd pomlčel. Vůdce smečky tušil, jaké schopnosti Judd má a tak mu nabídl spolupráci. Judd dříve pracoval jako voják Šípového komanda - ligy zabijáků.

Bylo zajímavé sledovat, jak se ti dva přibližují a pak zase oddalují. Význam ledový muž získal nový rozměr.

Hodnocení knihy: Četla se sama, to ano, ale postrádala náboj jako měl první díl. Je pravda že jestli se nám kniha líbí nebo ne závisí na holém faktu - dokážeme se s postavami ztotožnit nebo aspoň v něčem se s nimi shodnout? To je ta klíčové věc, která ukáže, jestli se jedná o dobrou knihu. A tady? Našla jsem si něco, v čem jsem poznala, že tohle bych udělala, nebo řekla něco podobně nevhodného výše postavenému člověku, jako třeba šéfovi.

Otrokyně citů (Psy-Changeling #1) - Nalini Singh

23. ledna 2017 v 16:55 | Lola Kiss |  Beletrie
Dívala jsem se trochu skepticky na celou sérii hlavně po přečtení druhého dílu Předtuchy smyslnosti od Nalini Singh, ale pak jsem si řekla čert to vem! Objednala jsem si první díl Otrokyně citů (Slave to Sensation, 2006) a pak také třetí díl Ledové pohlazení. Fungovalo to, a změnil se mi názor? Jednoznačně.

Otrokyně citů je knížka, která člověka doslova nakopne. Je prodchnutá vším, co byste čekali pro povznesení nálady. Když čtete knížku vnímáte kromě příběhu i to, jakým stylem je napsaná. Knížky vás můžou nudit, otravovat nebo rozčílit nebo ve vás vyvolají pocit, že tohle je ono. Takhle má vypadat kniha, která zaujme.

Sascha žije ve světě, kde její rasa Psy vládne. Alespoň si to myslí, než se setkají s Měňavci, konkrétně s levharty. Jak se ukázalo, Psyové nejsou ti, kdo tahají za nitky v celém světě, ale mají pouze částečný vliv. Sascha pracuje na projektu výstavby domů, když se seznámí s alfou levhartí smečky DarkRiverů, s Lucasem. V čem tkví hlavní problém? Lucas může přijít na to, že Sascha není chladný Psy, u kterého byly potlačeny všechny emoce. Sascha je cítí všechny a to v míře, která se znásobí po jejich setkání.

Lucas jako levhrat má své plány, ktreré se lehce přetaví v něco docela jiného. Namísto pokoušení se ze Saschy vymámit informace ohledně Rady Psyů a o jejich plánech, získá Lucas v Saschě spojenkyni.

Hodocení knihy: Kdybych bývala četla tenhle díl jako první, moc bych si to usnadnila. Ale protože já jsem já, většinou zapomínám, že jsem se zařekla a měla bych číst knížky postupně, zvláštně pak z jedné série! Každopádně bych se měla vrátit ke chvalozpěvu. Příběh byl podaný lehce a přirozeně se rozvíjel. Autorka nevyvíjela zbytečný tlak, aby postavy dostrkala k sobě a teprve později řešila, jak to udělat uvěřitelné. Tím mě nadchla, že jsem vytáhla z knihovny další díl a s chutí se do něj pusila.

Scotland Street - Samantha Young

23. ledna 2017 v 16:53 | Lola Kiss |  Beletrie
Když jsem se na knížku Scotland Street (Echoes of Scotland Street, 2014) od Samanthy Young těšila, skoro jsem každý den byla na webových stránkách knihkupectví a sledovala jako predátor svou kořist. Pořád to bylo tak strašně daleko, že mě napadlo, co kdybych si to přečetla v angličtině? Jenže mi pak došlo, že bych to dělat neměla. Knihu jsem měla objednanou v češtině a kdyby - nedej bože - bych to měla pak někdy číst v češtině (!) - nedopadlo by to dobře.

Pak jsem knihu konečně držela v ruce a těšila jsem se jako malé dítě o Vánocích. Byla jsem tak nadšená a pak.. A pak... Nadšení trochu povadlo, protože kniha ztratila jiskru. Nebyl to ten samý ohňostroj, který jsem cítila při čtení předchozích dílů.

Když se vám v knize vyskytnou postavy, kterým dáte stejně velký prostor jako svým hlavní hrdinům, může to mít nepříznivý dopad. Čím víc ukazujete jednu postavu v takovém či oném světle nebo věku, zkrátka si je jako čtenář zafixujete. Pokud by se mělo jednat o hladký přechod, měly by se postavy v knihách vyvíjet. Nebo v opačném případě se o nich letmo zmínit a nechat je pak v pozadí.

Tohle jsem měla trochu jako problém.

Kniha se točila kolem Colea Walkera, mladšího bratra Jo (London Road), který se vypracoval na manažera v tetovacím salónu proslulého tatéra Motherwella. Jistě, v podniku jsou všichni jako rodina. A pak se do téhle rodiny připletla Shannon.

Příběh byl dobrý, a byl na jednu stranu uspěchaný a také mi přišel nedotažený. Jakoby se na něco zapomnělo. Nebylo to dramatické nebo směšné. Nemohla jsem si vybrat, co mi na tom nesedělo a ani teď, s delším časovým odstupem, nevím.

Hodnocení knihy: Třebaže jsem se ztotožnila s postavami s uměleckým založením, nějak jsem nemohla uvěřit jejich příběhu. Měla jsem, a pořád mám problém, s uvědoměním si, jestli to tak mělo být nebo se autorka zakousla do příběhu, u kterého i nebyla jistá koncem. Vzhledem k tomu, že před Scotland Street vyšly jiné díly a každý byl stejně skvělý, tápu proto, co se kde mohlo zvrtnout. Možná to byla umělecká osobnost, kterou vložila do Colea a Shannon, zatímco jí to moc nesedělo? Nevím, ale něco mi prostě brnká na nervy a říká mi, že je v tom nějaký háček. Něco není v pořádku, jak by být mělo.

Ztracený svět - Arthur Conan Doyle

23. ledna 2017 v 16:51 | Lola Kiss |  Beletrie
Brouzdala jsem se po knihkupectví a byla zklamaná, že jsem nesehnala další díly z jedné rozečtené série. Během bloumání po obchodě, kdy jsem asi vypadala jako ztracené štěně, jsem se dostala do sekce, která byla věnovaná Siru Arthurovi Conanu Doylovi. Tak vznikl další impulz, abych se podívala, proč svět byl fasicnovaný jeho knihou Ztracený svět (The Lost World, 1971), podle jejíž předlohy vznikly filmové adaptace.

Těšila jsem se na dinosaury, těšila jsem se na nebezpečí a těšila jsem se, že si vynahradím něco, o co jsem možná jako malá holka přišla - o svět plný dobrodružství. Teď když jsem to napsala to zní jako klišé, ale vyrůstat obklopená jen kluky, protože jste jediná holka v sousedství, zanechá jisté stopy.

Zpátky ke knize. Začalo to dobře, ale jakmile jsem se dostala k profesorovi Challengerovi, dělal čest svému jménu a vyzýval mě, abych ho nenáviděla. Skoro se mu to podařilo, kdybych se nebyla podivovala nad povahovými vlastnostmi Edwarda Maloneho. A lord Roxton? Aspoň, že u něho jsem se mohla spoléhat na podobu, ne fyzickou, nýbrž psychickou. A profesor Summerlee? Zapadal do nesourodé partičky.

Hodnocení knihy: Nemusela jsem si lámat hlavu nad tím, abych pochopila, že tohle není kniha o ztraceném světě, ale o světě, kde bude nejvyspělejším druhem člověk. Spíš ve mě kniha vyvolala protichudné pocity a rozhodně s počtem stránek moje nelibost rostla. Jestli bych se na příběh dívala jinak jako dítě? Ano. Unikaly by mi souvislosti, které autor vpravil do vyprávění. Neřekla bych, že se autor ztotožňoval s Challengerem, ale... Kniha mě spíš vyburcovala než aby mě naladila na nostalgickou vlnu. Někdy je lepší číst knížky, když máte jasný pohled na svět a nenecháte se ovlivnit, byť prostřednictvím smyšleného příběhu zasazeného do místa s dinosaury, opolidmi, indiány a .... Ano, ztracené, bylo výstižné slovo.

Nekonečná láska - Scott Spencer

14. ledna 2017 v 19:20 | Lola Kiss |  Beletrie
Na tuhle knížku jsem se těšila. Viděla jsem film, který jsem ocenila. Pak přišlo rozčarování. Nekonečná láska (Endless Love, 2010) od Scotta Spencera.

Rozluč se s nevinností jako podnázev a název filmu. Hm... Sice je děj zasazený do sedmdesátých let, do éry drogoveho rozmachu, ale nemá v podstatě nic, co by mi v hlavě spustilo myšlenku, že se nemůžu dočkat další stránky, že bych měla rychle přelétnout kapitoly a podívat se nakonec.

David vyrůstal v emocionálně nedostupné rodině, jehož rodiče byli ovlivněni komunismem. Útěchu nalézal u Jade, jejíž rodina byli hipís. Nebo k nim měli nakročeno. Začali spolu chodit na střední a pak po letech to zkusili znovu.

Jednalo se o příběh lásky? Spíš o výsměch.

Hodnocení knihy: Kniha se mi nelíbila. Styl psaní, postavy, příběhy. Nic jsem si nenašla. Nebylo tam nic, čeho bych se zachytila. Žádný moment, kvůli kterému vás kniha přitáhne. Nebyla jsem smutná nebo šťastná. Necítila jsem nic. Nevyvolalo to žádnou odezvu.

Švadlena - Rosalie Ham

13. ledna 2017 v 17:47 | Lola Kiss |  Beletrie
Jestli je možné nenávidět člověka od pohledu? Ano. Jestli je možné nenávidět člověka po přečtení? Ano. Postavy, které vytvořila Rosalie Ham patří k lidem, u kterých vám stačí jeden řádek a vy víte, že nemohou udělat nic, aby se vám zalíbili. Kniha Švadlena (The Dressmaker, 2000) od autorky Rosalie Ham je vskutku o lidech, které byste nikdy nechtěli potkat.

Myrtle se vrací do Austrálie a má plán. Postará se o matku, dá si dohromady život a hlavně splatí staré dluhy.

Na její postavě bylo zajímavé sledovat, že by klidně odešla a situace se nemusela zvrtnout. Byla by natolik dobrá, že by odkráčela a nechala je s jejich závistí a nenávistí v neklidu žít. Jenomže pak Eddie umřel, její matka Molly dostala mrtvici a lidé k ní chodili, když něco potřebovali. A stále se k ní chovali nadřazeně.

Hodnocení knihy: Posmta, nenávist, láska a styl. Opravdu se tu najde vše. Zvláště pak člověk ocení, když je pomsta dávkována s pompézní graciézností, láska se objeví v čisté podobě, nenávist graduje a styl? Styl ovládá všechny prvky.

Centurion (Eagle #8) - Simon Scarrow

8. ledna 2017 v 10:29 | Lola Kiss |  Beletrie
Na vánočních dárcích je prima, když se vám sejdou knihy z jedné serie, samozřejmě jdoucí hned po sobě. Další díl Centurion (Centurion, 2007) od Simona Scarrowa mě potěšil a dopředu jsem doufala, že autor nezklame a udrží úroveň vyprávění.

Macro i Cato zůstali na východě a tentokráte se musí dostat s celou ilyrskou pomocnou kohortou do Sýrie za generálem Longiniem, dalším podezřelým zrádcem. Než se však zaměří na zrádce, musí se čelit hrozbě Parthů.

Palmýra leží na hranici s Parthsku říší, která odolává Římanům. Musí se dostat do paláce a podpořit krále v boji s povstalci, které vede jeden z jeho synů. Musejí počkat na zbytek římské armády.

Hodnocení knihy: Nasmála jsem se a zároveň bych si ukousala nehty (kdybych měla tenhle zlozvyk), jaké tam bylo napětí. Především jsem si užívala Catona a jeho nově nalezenou zamilovanost do Julie, dcery vvyslance. A Macro? Ten si užívá, kdy chce a s kým chce.

Orel v písku (Eagle #7) - Simon Scarrow

8. ledna 2017 v 10:13 | Lola Kiss |  Beletrie
Jak mi tahle dvojice chyběla. Cato a Macro. Uplynula dlouhá doba než jsem se dostala zpátky k Římanům. A oba se vrátili do mého povědomí s plnou parádou. Orel v písku (The Eagle In the Sand, 2006) od Simona Scarrowa.

Jak se ukázalo, Narcissus nehodlá své špehy pustit lehce a pro Catona s Macronem to představuje něco kolem roku než dokážou splnit následující úkol.

Podívat se do východních zemí není zrovna vzrušující, protože neustále horko a nedostatek vody a bandité jsou na denním pořádku.

Macro byl pověřen stát se prefektem druhé ilyrské kohorty a nahradit místního nespolehlivého velitele, a podle Narcissa, zrádce císaře Caudia, kdy Cato bude jeho zástupcem.

Během cesty se dostanou do potíží - Macro ztratí pověření, kde je jmenován prefektem a Cato jeho zástupcem, a Cato utrpí otřes mozku a Macro ho musí svěřit do rukou jejich průvodce Šimona. Takže hned na začátku se dostanou do pořádné šlamastyky.

Hodnocení knihy: Návrat k téhle dvojici se ukazuje stále víc návykový. Příběh hlavně potřeboval návrat k starému dobrému válčení a poukázání na to, že jedině přátelům se dá důvěřovat. Spolehnout se na ně. Tímhle dílem se série o římské armádě znovu pozvedla na velmi dobrou úroveň.

Half Lost Napůl ztracený (Half Live #3) - Sally Green

8. ledna 2017 v 9:54 | Lola Kiss |  Beletrie
Chvíli jsem si myslela, že začnu louskat něco jiného, ale pak jsem stejně neomylně sáhla po posledním díle z trilogie Half Live. Jinak to ani nešlo. Buď si je oblíbíte nebo na ně zanevřete. Half Lost Napůl ztracený (Half Lost, 2016) od Sally Green, kdy se černé a bílé čarodějnice pokusí o poslední pokus o změnu v Radě.

Nathan se po otcově smrti stáhl do sebe a do ústraní. Ani Gabriela k sobě nepustí. Začne se to měnit, když přijde na přetřes Annalise a její soud, kdy bude čelit obvinění za smrt Marcuse. Nathan s tím nesouhlasí, chce ji ulovit a sám zabít.

Za každou smrt má Nathan jeden kamínek. Pro Annalise nachystal jeden taky...

Gabriel se pokoušel s Nathanem mluvit, ale zbytečně. Muselo jít o hodně, aby se Nathan vrátil zpátky. A nikdo jiný než Gabriel by to nedokázal. Jen on má s Nathanem pouto.

Hodnocení knihy: Konec, který byl smutný, ale nevyhnutelný. Jestli člověk přijde o nejbližší osobu, existuje jenom pár věcí, co může udělat. Někdy se čtenář na autora naštve kvůli tomu, jak příběh ukončil nebo požadují pokračování, kde se příběh změní. V tomhle případě se autorce podařil báječný závěr.

Half Wild Napůl divoký (Half Live #2) - Sally Green

8. ledna 2017 v 9:32 | Lola Kiss |  Beletrie
Druhý díl Half Wild Napůl divoký (Half Wild, 2015) od Sally Green a páni! Víc než kdy jindy jsem si připomněla, jak je důležité věnovat pozornost drobným detailům, jemným nuancím. Číst? Rozhodně ano.

Děj se posunul o pár dní...

Stejně jako v minulém díle Half Bad se Nathan musí potýkat s tím, že se na něho všichni dívají jako na jeho otce. Na toho nejhoršího z nejhorších. Kromě své podoby s otcem řeší také jeden ze svých darů a to konkrétně proměnu ve zvíře. Nemůže přijít na to, jak ovládat vlka. Později pochopí, že nejde o ovládnutí, ale o pochopení.

Marcus se zapojil do války, která je vedena proti Radě čarodějnic. Co z toho bude mít? V podstatě nic. Jedná se pouze o boj, kdy může zabíjet a také může být se svým synem. Byl to právě Nathan, koho poslali, aby přivedl Marcuse.

Gabriel se pořád nedokázal smířit s Annalise, protože ví, že ona nezvládne vidět Nathanovu druhou stránku. Je přesvědčený, že vidí Nathana jako hrdinu.

Hodnocení knihy: Sledovat vývoj bylo neuvěřitelný. Jaký byl závěr v knize?
Tak tohle bylo nečekané a přesně tak matoucí, jak to cítil i Nathan. Rozhodně jsem netušila, že dojde na tohle. Ale fakt je, že jsem pochopila, proč přesně se Gabriel stavěl proti Annalise.




Half Bad Napůl zlý (Half Live #1) - Sally Green

2. ledna 2017 v 18:04 | Lola Kiss |  Beletrie
Dobře, když jsem říkala, že bych tuhle knížku chtěla jako vánoční dárek, netušila jsem, že dostanu celou trilogii. A pak mě dorazila věta: "Ještě jsem čekala na 14. prosince, kdy měl vyjít ten třetí díl." Half Bad (Half Life 1) od Sally Green mě dostal na lopatky.

Na začátku jsem měla mrazení, když jsem si četla o tom, jak byl Nathan zavřený v kleci. Vyprávěl to tak, jakoby to ani nebyl jeho život, ale život někoho jiného. A jestli jsem si z toho něco odnesla? Stejnu zálibu v knížce Jeden den Ivana Děnisoviče.

Nathan se narodil jako syn Bílé čarodějnice a Černého čaroděje. Do svých čtrnácti let vyrůstal se svými sourozenci a babičkou. To, že jeho otcem byl ten nejhedanější Černý čaroděj, udělalo z Nathana zářivý maják. Pomylsným překročením hranic bylo kamrádství s Annalise, dcerou Bílých čarodějů. Nathan byl odtržen od rodiny a na dva roky předán na výchovu a vzdělávání opatrovnici, bachařce.

Hodnocení knihy: Bylo to tak dobré, že jsem ještě den den začala druhý díl. Četlo se to samo, i když jsem si obča říkala, že by to chtělo trohu sjednotit, jakou má Natahn povahu. V jednu chvíl je to tak a pak zase tak. Nejhorší byly ale překlepy, které vyvstaly během překladu.