Svátost opilosti

1. listopadu 2016 v 9:30 | Lola Kiss |  Ošklivá pravda
Užívat si večer, popíjet a bavit se. Všechno by to bylo v pohodě, kdyby…

Byla to poslední grilovačka v létě, protože se začínalo ukazovat, že se zima nebude obtěžovat klepáním na dveře. Vytáhlo se naložené maso, připravily se kečupy, hořčice, tatarky, BBQ omáčka, omáčky s příchutěma, chleba a celozrnné pečivo, minerálky, ovocný čaj a alkohol. Docela dost alkoholu na tak malý počet lidí, ale co bychom se tím nechali ovlivnit, že?

Rychle se smrákalo, maso bylo všechno snězené a pití, no, bez obsahu alkoholu postávalo skoro nedotčené na stole. Na začátek se připilo vodkou s džusem a pak to vypadalo jako dobrý nápad, aby se dopil zbytek kávového likéru. Byla by škoda ho nechat, když tam byla sotva čtvrtka lahve. A pak se najelo zpátky na vodku s džusem.

Během pár sklenic jsem na popud okolního tlaku napsala sousedovi, jestli se nechce přidat. Když neodpovídal, pustila jsem to z hlavy a ponořila se do rozhovoru. Byla už pěkná tma a vidět bylo jen okolo ohniště, takže je pochopitelné, že jsem se děsně lekla, když soused stál pár metrů za mnou a odpověděl: "Ne, nepřidám se." Zkusila jsem se zeptat, jestli nechce zajít aspoň na jednu skleničku. Kývl.

A pak to šlo z kopce. To, že si hlava snaží vzpomenout ráno poté na veškeré události… Kdyby to nedělala, bylo by to lepší. Rozhodně bych řekla, že mít okno na celou dobu, kdy se člověk chová podle počtu vypitých sklenic, by bylo úžasný. Kdybych si vzpomněla, kolik těch sklenic bylo, bylo by to ještě lepší… Každopádně se člověk poučil, že pít je fajn, ale chtělo by to dlouhou procházku. Pouze sedět a pít, pak se zvednout a alkohol se vám ještě víc rozproudí po těle…

Jisté věci by se měly nechat tam, kde začaly a odehrály se.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama