Mansfieldské panství - Jane Austen

1. listopadu 2016 v 8:00 | Lola Kiss |  Beletrie
Další z řady z oblíbených spisovatelů, u nichž jsem se rozhodla přečíst víc než jednu či dvě knihy. Tentokrát je to Jane Austen a její další dílo v pořadí Mansfieldské panství (Mansfield Park, 1814).

"Jenomže na světě není tolik zámožných mladíků jako hezkých děvčat, která by si je zasloužila."

Na začátku jsou tři sestry - lady Bertramová, která se provdala za sira Thomase, paní Norrisová, která se provdala za kněze pana Norrise a paní Priceová, která se provdala za vojáka. Tyto tři sestry se shodly v hodně věcech, ale když přišlo na rodinu a názory na manželství, jejich cesty se rozešly.

Fanny Priceová je dcerou třetí zmíněné sestry, která se potýkala s finančními problémy, protože měla nepracujícícho manžela a kupu dětí - William, Betsey, Susan, Tom, Charles, Sam Richard, John, Mary a Fanny. Fanny byla vybrána, aby se přestěhovala do sídla lady Bertramové, své tety, na Mansfield.

Lady Bertramová jako správná dáma najala vychovatelku, aby se starala o její děti - Toma, Edmunda, Máriu a Julii. A Fanny se k nim do rodiny dostane po "vynaložení obrovského úsilí" ze strany paní Norrisové.

Paní Norrisová je žena, která šetří, kde může, ale svému okolí tvrdí, že ji nemrzí rozdávat peníze a nakupovat tolik potřebných věcí. Je to ten typ ženy, která musí být nejdůležitější, má nejvíce rad, ale při lámání chleba se drží stranou a pokud je to jen možné, svoje peníze nepustí z ruky.

Fanny tráví na Mansfieldu roky jako chudá příbuzná, která se málo projevuje, je zamlklá a jedinou útěchou je pro ni její bratranec Edmund. A občas jí také napíše o rok starší bratr William. V knize je na začátku opomíjena stejně jako je neviditelná pro příbuzné. To se však mění s postupem času...

Slečna Mária Bertramová se zasnoubila s Jamesem Rushworthem, který vlastní panství Sotherton. Jak se to nazačátku zdálo nadějné, rychle se ukázalo, jak málo stačí, aby slečna zahořela pro jiného mladíka. Henry Crawford byl tím mladíkem, který vzbudil v Márii i její sestře Julii zbytečné naděje. Dneska bychom ho označili za hráče.

"Neuhádlas, ačkoli ti rád vyhovím v obojím, ale tím procvičím pouze tělo, kdežto já musím utužit i ducha. Takhle bych se jen bavil a hověl si, bez zdravé dávky práce, a já nechci jíst chléb v potu tváře nezasloužený. Ne, umyslil jsem si, že popletu hlavu Fanny Priceové."
- Henry ke své sestře Mary -

A jak to dopadlo s panem Henrym Crawfordem?

"To jsi s nimi proseděl půldruhé hodiny?" podivila se Mary. A tím její divení se zdaleka neskončilo.

"Ano, Mary," odpověděl, protáhl si její ruku pod paži a vykročil po příjezdové cestě jako ve snách. "Nemohl jsem se dřív rozloučit - Fanny byla tak kouzelná! - Už jsem se rozhodl, Mary. Všechno jsem uvážil. Budeš se divit? Ne - vždyť jistě tušíš, že jsem se pevně rozhodl oženit se s Fanny Priceovou."

Mary Crawfordová, Henryho sestra, poznamenala parodovaným veršíkem očividnou slepotu pana Rushwortha k Máriiné přelétavé pozornosti.

Ctný sire, všichni koří se tví slávě!
Dětem dej majetek, Rushworthu
rozsviť v hlavě!

Pan Norris počase zemře a paní Norrisová se musí přestěhovat do menšího domečku ve městě, a tak se do města přistěhuje nový kněz se svou manželkou, pan a paní Grantovi.

Paní Norrisová kázala o své pracovitosti a plánech. Dělal to způsobem, že by dnes každý vzal nohy na ramena. Jediné, kdo v té době byl ochoten ji uzemnit, byl pan Grant.

Byla bych přirozeně lidem pro smích, kdybych se do něčeho pouštěla tam, kde teď žiji, když mám jen půl akřík. To by se pobavili na můj účet! Ale mít víc půdy zvelebovala bych ji a obhospodařovala s nevšední rozkoší. Na faře jsme v tom směru udělali velký kus práce, to není vůbec k porovnání, jak to tam vypadalo, když jsme se nastěhovali. Vy mladí si to možná už nepamatujete, ale kdyby byl mezi námi drahý sir Thomas, ten by nám pověděl, co všechno jsme zvelebili, a byli bychom dokázali ještě víc, nemít chudáček pan Norris tak chatrné zdraví. Většinou ani nevycházel, aby se potěšil pohledem, ubožák, a já z toho byla usoužená, že jsem se už nedostala k tomu, abych se postarala o některé změny, o nichž jsme se sirem Thomasem hovořívali. Nebýt toho, byli bychom prodloužili zahradní zeď, abychom oddělili sad od hřbitova, jak to teď udělal doktor Grant. Stejně jsme ale pořád zahradu zvelebovali. Tak třeba na jaře rok předtím, než pan Norris zesnul, vysadili jsme tu meruňku u stáje, která se mezitím tak nádherně rozkošatěla, důstojný pane," obrátila se k doktoru Grantovi.

"Meruňka nepochybně roste a vzkvétá, madam," odvětil doktor. "Půda je tam dobrá, a kdykoli jdu kolem, zalituji, že její plody sotva stojí za námahu spojenou s očesáním."

Příněh se hodně zamotá, a postavy doženou jejich vlastní skutky. Na jednu stranu jsem si říkala, že je to dobře, ale pak jsem byla jako na trní. Nečekala jsem, že bych byla kdy takhle napnutá, ale Jane Austenové, jedné z několika autorů a autorek, se to povedlo.

Hodnocení knihy: Myslím, že knihu jsem četla tak dlouho, protože povaha hlavní hrdinky je ve srovnání s mojí opačná. Ale nelitovala jsem přečtení, jako u jiných knížek.

Líbilo se mi pojetí, s jakým Jane Austenová vedla příběh. Když to ve světě nefunguje tak, jak by mělo, využila knihu, aby se dostalo spravedlnosti, ale stále v mezích její doby. Zanechalo to ve mně velmi příznivý dojem, protože jsem si dokázala představit, že ve skutečném životě, by příběh Fanny Priceové dopadl jinak.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama