Poslední píseň - Nicholas Sparks

20. října 2016 v 8:24 | Lola Kiss |  Beletrie
Věděla jsem, že je film smutný a kniha Poslední píseň (The Last Song, 2009) od Nicholase Sparkse nebude podle všeho jiná. Stejně bylo překvapující, že víte, co se stane a očekáváte to, ale nakonec vás to dostihne.

Osmačtyřicetiletý Steve Miller umírá na rakovinu, ale svoje poslední měsíce hodlá strávit se svými dětmi, a hlavně se pokusí napravit vztahy, které zpřetrhal, když opustil svou ženu. Zůstal ve Wrightsville Beach v Severní Karolíně, kde vyrůstal. Jeho nejlepší přítelem a také jediným, je pastor Harris.

Sedmnáctiletá Veronica "Ronnie" nechtěla s otcem mluvit, být s ním, a rozhodně nechtěla poslouchat jeho pokusy, aby znovu začala hrát na piano. Otec tedy přestal hrát a vycházel jí vstříc. Ronnie to přivádělo k šílenství, a až ke konci pochopila, že její otec takový ve skutečnosti je - klidný a nic nepředstírá. Její bratr Jonah je jiného názoru a otcovu společnost si užívá.

"Jo, tu jsem viděl. Malá, ošklivý fialový pramen ve vlasech, černý lak na nehtech? Polil jsi ji limonádou, pamatuješ? Připadalo jí, že smrdíš."

"Cože?"

"Já jen říkám," prohlásil Scott a sáhl po plechovce s olejem. "Ty sis nevšiml jejího výrazu, když jsi do ní vrazil, ale já jo. Snažila se od tebe dostat co nejrychleji pryč. Takže jsi nejspíš smrděl."
- Scott ohodnotí Ronnie a nechápe Willův zájem o ni -

Sedmnáctiletý Will má na rozdíl od Ronnie život nalinkovaný. Ví, kam půjde na vysokou školu a co by chtěl dělat. Něco mu však brání být spokojeným - drží v sobě tajemství. Souhlasil chránit kamaráda od té noci, kdy vyhořel místní kostel a pastor Harris skončil s jizvami od popálenin.

Will nikdy nevěděl, co může od Ronnie čekat, a Ronnie si myslela, že stejně jako ostatní, ani on neumí držet slovo:

Sice se zastavila, ale pořád se na něj nedívala. Pokračoval. "A pak dnes ráno, když jsi odešla, šel jsem přímo za ředitelem akvária a osobně s ním promluvil. Řekl, že tohle hnízdo bude ráno jejich první zastávka. Že by přišli dneska, ale mají osm hnízd na Holdem Beach."

"To nepomůže mým želvám dneska v noci, že ne?"

"Tvým želvám?"

"Jo," řekla důrazným tónem. "Můj dům. Moje želvy."

A s tím se otočila, šla zpátky do svého domu a tentokrát nedbala na to, že on tam zůstává.

Hodnocení knihy: Kniha je vyprávěna z pohledu Ronnie, Willa, Stevea, Marcuse. Zjistíte tak, co se děje a nečtete mezi řádky. Všechno je hned vysvětleno, což trochu kazí dojem. Jestli bych ji řadila mezi favorit y ráda bych se k ní vrátila? Ani ne. Spíš ne. Vím, že jsem si ji chtěla přečíst, nicméně bych přežila, kdybych ji nečetla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama