Dolní město 1 Léčba ostrou břitvou - Daniel Polansky

6. září 2016 v 18:59 | Lola Kiss |  Beletrie
Někdy narazíte na knihu, o kterou byste pohledem zavadili, ale nevztáhli byste pro ni ruku. Někdy taková kniha stojí za přečtení. Jsem ráda, že jsem pohledem zakopla právě o knihu s názvem Dolní město 1 Léčba ostrou břitvou od Daniela Polanskyho.

Na tržišti pár ulic východně odsud si kupci za ošizené zboží nechávali platit ořezanými měďáky, zatímco na Světlé ulici se ometali malí trhani s očima na stopkách, číhajících na nepozorného prodavače nebo šlechtice, co se zatoulal moc daleko od domova. V koutech a průchodech pronášeli prodejní chlapci stejná slova jako rybářky, ačkoli mluvili tlumeněji a účtovali si víc. Utahané šlapky na ranní šichtě vlažně lákaly zákazníky v naději, že za své vybledlé půvaby utrží dost na ještě jeden denní příděl chlastu nebo fetu.
- Dolní město -

Podle obalu jsem si říkala, o čem to asi tak bude. Nebyla jsem nadšená jako při koupi jiných knih. Spíš jsem se na ni podívala a řekla si: "Proč ne?" Udělala jsem sakra dobře.

Jedná se o dystopii a fantasy žánr s detektivním pozadím. Dolní město se vzpamatovalo z rudé horečky, moru, který propukl před deseti lety, pak následovaly války a změny režimu. V Třinácti zemích vládne královna, o spravedlnost se stará Koruna a pořádek udržují gardisté a agenti z Černého domu.

Když si myslíte, že něčemu začínáte rozumět, vyvede vás Správce z omylu.

Kniha je vyprávěna z pohledu bývalého agenta Černého domu Zvláštních operací, který si říká Správce. Jestli bylo někde v knize zmíněno jeho jméno? Kdepak, stejně jako není vysvětlen celkový obraz tamní společnosti, tak i sama hlavní postava netrpí upovídaností. Jediné číslo, které z něj člověk dostal, byl jeho věk.

Správce odešel z práce kvůli ženě a stejně jako jiní, ani on nemluví o podrobnostech. V dětství přišel o celou rodinu kvůli moru, pak přežíval na ulicích a jako mladík narukoval do armády. Jeho jediným člověkem nejblíže k rodině se stal mág Jeřáb a pak dívenka, kterou zachránil jako malý kluk. I když "rodinu" naposledy navštívil před deseti lety? No, tolik k jeho minulosti. Správce se živí jako prodejce drog a vytvořil si pro sebe pěkný malý rajón. Spolupráce s ostatními pány v podsvětí funguje ve formě laskavostí nebo zlámaných prstů, když je strkají, kam nemají.

"Jste chladný člověk."

"Tohle je chladný svět. Přizpůsobil jsem se okolní teplotě."

V Dolním městě se našlo tělo zavražděné dívky a to odstartovalo Správcovu touhu po potrestání viníků. Sice se do toho zaplést nehodlal, ale pak se ztratilo další dítě a jeho bývalý šéf mu dal na výběr. Starý pán mu řekl, že buď dopadne viníka, nebo ho zabijou. A pokud viníka nedopadne do týdne, skončí taky mrtvý. Jako motivace to stačilo.

"Čau, Crowley. Koukám, že vrozená blbost není na překážku úspěšný kariéře ve službách Koruny."

"Pořád jazyk jako břitva, co, chlapče?" Zasmál se a kalná pichlavá očka nad rozpláclým nosem se zaleskla očekáváním. Jeho pěst vystřelila dopředu a já byl zase na kolenou, snažil se nezvracet a litoval, že posledních deset vteřin nemůžu vrátit zpátky.

Dlouho jsem se tak dobře nebavila, protože určitá část povahy hlavní postava přesně odpovídala i jisté části mojí osobnosti, která je stejně kousavá a upřímná jako Dr. House. Navíc je to kniha psaná z pohledu chlapa a i to hodně udělá s tvorbou. Je rozdíl číst knihu od ženy a od muže. Každý má jiný styl a pohled. Doporučuju přečíst, protože když ne kvůli detektivnímu pátrání, tak kvůli Správci.

"Potíž se starými přáteli je v tom, že si pamatují minulost, kterou byste sami raději zapomněli."
- Správce -
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama