9. K

1. září 2016 v 9:30 | Lola Kiss |  MY NOVELS Neopovažuj se
Od veřejného ponížení uplynulo přes dvanáct hodin a pořád to bylo trapný.

Patrika se potichu posadila do křesla a psala na počítači. Předstírala, že se včera nic nestalo. Vůbec nic se nestalo. Šéfovo otec ji vůbec neviděl v kalhotkách a svého syna se sukní v ruce. Ne. Nic takové se nestalo. Ani ji nikdo nepřilepil zadkem k židli.

Jaroslav se opíral do křesla a pokoušel se vyhodit si z hlavy včerejší událost. Ne událost, ale ten kousek, co předvedla jeho povedená asistentka. Rozhodně se bude chovat normálně, protože to včera se nestalo.

"Dobrý den. Tady jsou měsíční výkazy." Pat mu položila listy na stůl a dívala se kamkoli jinam, jenom ne na šéfa.

"Díky." Prohodil Jaroslav a stejně jako ona se díval kamkoli jen ne na ní.

"Chcete ještě něco?" Pat se usmívala a užívala si škádlení šéfika. Byla by přísahala, že se napjal.

"Ne." řekl Jaroslav a tentokrát se jí do očí podíval. Ta prohnaná čarodějnice nepoužila profesionální tón a Jaroslavovy myšlenky se netýkaly práce. A jeho myšlenky se stočily k předchozímu dni.

Jaroslav byl pořádně nasraný, když mu dala na poradě kafe s projímadlem, takže jednal. Přilepil Patriku k židli, která si jednoduše sukni rozepla a roztrhla. Snažil se ji přinutit, aby si jí oblékla, jenomže v tu chvíli vešel dovnitř jeho otec.

"Nemůžu říct, že bych byl překvapen, ale děti vedle probíhá jednání." promluvil Evžen na oba otcovským tónem a potlačoval smích.

Pat se schovávala za Jaroslavem, a ten se snažil roztrhlou sukni schovat za záda. "Není to tak, jak to vypadá." vyhrkl a jeho otec se zasmál.

"Určitě." řekl a přelétal pohledem z jednoho na druhého. Nevěřil jim ani slovo. Koneckonců viděl, co potřeboval.

"Není to, jak si myslíte." pokusila se promluvit Patrika a vykoukla zpoza Jaroslava.

"Nic si z toho nedělej, holčičko. Ale nechávejte si to na dobu, kdy nebudete v práci. Nevypadá to zrovna jako dobrá pracovní morálka, a nechtěl bych slyšet fámy o sexuálním harašení." Evžen stěží potlačoval smích, který se mu odrazil v očích.

Patrika po jeho proslovu zrudla a dívala se na zem.

"A synku? Nenič jí sukně. Sice jsi možná zvíře po tátovi, ale v práci bys vážně neměl trhat kusy oblečení." Nato zrudl i Jaroslav, jeho otec se omluvil a odešel.

Nastala chvilka ticha, kdy se Patrika natáhla pro sukni a Jaroslav kývnutím ukázal ke dveřím koupelny. Ani potom se jeden druhému nepodívali do očí a ani jeden z nich nepromluvil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama