11. K

9. září 2016 v 21:19 | Lola Kiss |  MY NOVELS Neopovažuj se
"Všechno nejlepší k narozeninám, sluníčko moje!"

Patrika nadskočila, když se dveře prudce otevřely a v nich stál Evžen, otec jejího šéfa.

"Jsi pořád krásnější." řekl Patrice a políbil jí na obě tváře.

Za celou dobu, kdy pro něj Patrika pracovala jako sekretářka, jí každé narozeniny přivodil málem infarkt. Pokaždé jí přál v momentě, kdy ho neviděla přicházet nebo neslyšela. Vždycky pak zrudla a Evžen se bavil. Uvědomila si, že jí její bývalý šéf chybí.

"Děkuju." Zamumlala Patrika a snažila se uklidnit zběsile rozbušené srdce.

Evžen se posadil na pohovku a ukázal Patrice na místo vedle sebe. "Podívej, co jsem ti přinesl."

Jaroslav se zarazil a díval se do prázdna. Zapomněl. Skrz dveře slyšel, jak jsem jeho otec vpadnul a přál jeho sekretářce k narozeninám. Má narozeniny.

"Sakra." Ucedil potichu a přemítal, co by měl udělat. Předstírat, že o ničem neví? Blbost, přece je slyšel. Jít tam a popřát jí? V žádným případě ne před otcem. Ještě teď musí doma na rodinných večeřích poslouchat, jak se k sobě hodí.

Co teď?

"Je tady i můj syn?" Jaroslav zatajil dech, když čekal na odpověď. A je to tady. Otec ho seřve, že zapomněl na dárek pro svou přítelkyni nebo v horším případě prohodí poznámku, že by ji měl vzít někam na večeři. A taky by se mohl zmínit, že čirou náhodou zná -

"Ne. Není tam. Musel na jednání." Odpověděla jeho asistentka.

Jaroslav se svalil do křesla a děkoval, že ho kryla. Chvíli poslouchal, co se děje a pak s úlevou vydechl, když se jeho otec vzdálil.

Patrika se podívala na stříbrný náramek s opálovými kamínky a pak si ho připnula na ruku. Sedla si a přemítala, jestli půjde za šéfem a řekne mu o pozvání od jeho otce nebo bude zlá a bude mlčet. Po tváři se jí rozlil škodolibý úsměv. Bude mlčet.
"Jeden zelený čaj." Patričino obočí vystřelilo vzhůru. Zelený čaj? Odkdy si dává zelený čaj? Nedávno tvrdil, že je to hnus a nedá se pít. Zakroutila hlavou a šla do kuchyňky.

Jaroslav si uhladil kravatu a pak se zastavil v pohybu. Co blbne? Je to přece Patrika. Ta čarodějnice. Rychle si kravatu zmuchlal a narovnal se. Proč si připadá jako na jehlách? Je to jenom sekretářka, proboha. Projel si rukou vlasy a zavrtěl hlavou.

Patrika bez zaklepání vlezla do kanceláře a na chvíli se zarazila. Co mu je? Zmuchlaná košile, vlasy jako vrabčí hnízdo a sedí jako by spolknul pravítko. Není mu špatně?

"Tady to je." Položila mu tác na roh stolu a odcházela.

"Počkej chvíli." Jaroslav se zarazil, když si uvědomil, že zní nervózně.

"Ano?" Patrika se otočila a byla kvůli němu nervózní. Co to s ním je?

"Všechno nejlepší." řekl a natáhl k ní ruku s obálkou. Patrika si ji opatrně vzala a podívala se dovnitř. Zamračila se, než jí došlo co to je.

"Díky."

Jaroslav kývl a počkal, dokud neodešla. Vydechl zadržovaný dech a složil se v křesle. Je to v prdeli. Jedny narozeniny a on je z toho hotový. Zavrtěl nad sebou hlavou a odmítl se tím zabývat. Prostě má dneska den blbec.

Patrika si sedla a znova se podívala na poukaz za dva tisíce do restaurace pro dva. Nechápala, co se děje. Myslela si, že je všechno jako při starým a že se dostali přes ten incident, ale… Je to v háji
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama