Život pracujícího člověka

10. srpna 2016 v 6:56 | Lola Kiss |  Ošklivá pravda
Nechtěla jsem jít na školu, kde bych měla prezenční studium namísto dálkového. Chtěla jsem jít do práce a vydělávat si. To se mi také splnilo, s jedním malým háčkem. Takový drobný detail. Problémek. Víte o něm a po čase vám začne vadit tak hodně, že to nezvládnete. Je to jako s puchýřem. Hezké nové botičky a vy se v nich zrovna procházíte déle, než by bylo vhodné. Nohy tím začnou trpět, ale když se objeví puchýř, je to jako červená na semaforu. Jasně, ujdete s tím dalších pár metrů a snažíte se ignorovat bodavou bolest. Snažíte. Opravdu. Jenomže to člověk dlouho nevydrží. Bota musí dolů. A je úplně jedno, kde se to stane.

V mém případě se tohle děje právě nyní. Mám práci, která by mohla být v pohodě, vlastně by mě bavila. Kdybych nepotakala Mirandu. Jo, ta dokáže člověku otrávit den, nebo z něj v očích jiných lidí udělat hlupáka. A bohužel toho hlupáka z lidí dělá často a vědomě. Nejsem jediná, komu se to stalo a rozhodně můžu prohlásit, že jsme si to nikdo nezasloužil. Tohle jsem zažila na střední, kdy mě sjela - rozumí se tím veřejně ponížila - paní učitelka na angličtinu před celou třídou. Připadala jsem si hrozně. A celý ten výstup na angličtině trval asi deset minut. Důvodem byla má neznalost slovíčka vlak. Po čase jsem na paní učitelku nevzpomínala ve zlém, byla skvělá.

Tady v práci jsem se naučila jednu věc, pracuj s tím co máš a neptej se po tom, co bys sice vědět měla, ale Miranda to nebyla schopná říct. Nehledej odpovědi tam, kde víš, že je najdeš, protože ona ti pak řekne: "Hm, to je hezký, že jste si to našla, ale já jsem to věděla." Odpoví vám, poté, co jí vylíčíte, jak jste si to zjistila a vyřešila tím její problém. A proč jí to nevěřím? Poznáte, když o něčem mluvíte a ten dotyčný naprosto nechápe, o čem to mluvíte. Smutná pravda? Měla by to vědět.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama