Překousni to

8. srpna 2016 v 20:42 | Lola Kiss |  Ošklivá pravda
Je legrační, jak mnou kdysi dávno nenáviděná otázka nevyvolává stejnou reakci. "Jak bylo ve škole?" Teď mi to přijde bezvýznamné. Dneska tu otázku nahradila jiná: "Jak bylo v práci?"

Jestli se ještě jednou někdo zeptá, jak byl, zakroutím mu krkem. Bylo by to jiné, kdybych dělala práci, co jsem chtěla? Ano! Nadávala bych na ni, jasně že jo. Jenomže bych se do práce i tak těšila.

Dělat něco co vás nebaví? Nejsem výjimka. Prostě jdete do práce, chipnete si, sednete ke stolu a děláte úředničinu. Pak oběd a další papíry. Je to rutina, na kterou najedete a pak to přejde na automatiku.

Nejlepší část? Tři měsíci zaškolování bez toho, kdo by měl zaškolení provádět. A ještě lepší, když ani nemáte pro vaši práci schválené pracovní postupy nebo vnitřní pravidla.

A když se něco podělá? Neuděláte nic. Nemůžete, protože o tom nic nevíte. Jedete na slepo a čekáte, jestli to bude v pohodě nebo vám něco bouchne do obličeje.

A co zbývá? Držet pusu a překousnout neschopnost ostatních a vlastní nevědomost. Vždyť, kde hledat návod, když žádný není?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ann. Ann. | Web | 8. srpna 2016 v 21:11 | Reagovat

Velmi zajímavý článek! :) Já sama nesnáším, když se mě všichni ptají 'jak bylo ve škole?' velmi originální otázka, opravdu -_- :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama