Orlova kořist - Simon Scarrow

23. června 2016 v 8:14 | Lola Kiss |  Beletrie
Pátý díl o římské armádě, která dobývá Británii. Orlova kořist od Simona Scarrowa. Na scénu se vrací císařův tajemník Narcissus s jasnými rozkazy - císař Claudius potřebuje konečně dobýt celou Británii a připojit ji k impériu. A to pokud možno ne v nejbližších letech, ne v měsících, ale dnech.

První pokus porazit Cataracovu armádu skončil fiaskem. Dlouhodobé plány na polapení selhaly, když se nový velitel kohorty Maximius rozhodl pronásledovat skupinu nepřátel, namísto dodržení rozkazu legáta Vespasiana. Cataracus a hlavní část jeho armáda jim unikla.

Na úplném okraji řady se krčil vysoký tmavovlasý mladík, který ani trochu nezapadal mezi ošlehané vrásčité tváře ostatních centurionů. Ve skutečnosti se zdálo, že jen tak tak splňuje věkovou hranici pro službu v legii. V protáhlé tváři orámované tmavou vlnitou kšticí mu svítily hnědé oči. Pod tunikou, drátěnou košilí a koženými popruhy byla dobře patrná jeho vyzáblá postava. Holé paže a nohy neměl příliš svalnaté, ale šlachovité a štíhlé. Ačkoliv byl oblečený do centurionské uniformy, na níž měl připnutá dvě vyznamenání, stále vypadal jako hoch.
- Catonův popis -

Kromě toho byl Macro menší a podsaditější než Cato, takže se od svého mladšího přítele lišil i po fyzické stránce. Každému legionáři stačilo, aby se na Macrona jenom podíval, a rázem si uvědomil, že centurion není typ muže, kterého by si člověk mohl dovolit rozčilovat, pokud si chce zachovat všechny zuby.
- Macronův popis -

Legionáři neubránili brod a to mělo neblahé následky. Generál Plautius a legát Vespasianus se rozkmotřili a hlavní podíl na tom všem nesl císařův tajemník Narcissus. Plautius a Vespasianus potřebovali najít obětního beránka...

Před výslechem se Cato a Macro naposledy dobře bavili...

"Jdu si zaplavat. Jdeš se mnou?"

Macro ustal v práci a s pobaveným výrazem k němu zvedl oči.

"Ty a plavat?"

"Už mi to začíná jít."

"Začíná jít? Takže už se neplácáš jako pes?"

Cato se zamračil. "Jdeš se mnou, nebo ne?"

Macro opatrně zasunul meč do pochvy. "Radši jo. Dávej si pozor, aby ses nedostal do moc velký hloubky."

"Ha ha, jdi do háje."

Byl vynesen rozsudek a celá jedna kohorta za to musela zaplatit:

"Třetí kohorta přijde na šest měsíců o přístřeší. Budou mít zákaz vstupu na ubikace. Z jejich standart budou odstraněna veškerá vyznamenání. Vojáci přijdou o žold a příděly jídla se jim omezí na ječmen a vodu. Rozhodnutí je platné okamžitě."

To byl verdikt generála, dokud se k tomu nepřimotal Narcissus a nezařídil něco mnohem horšího. Decimaci.

Decimace. Až dosud o ní pouze četl. Byl to nejhorší možný trest, jaký se dal legionářům udělit v poli. Vojáci společně utlučou z každých deseti mužů jednoho, jehož určí los.


Cato si vytáhl černý los a skončil s ostatními odsouzenci. Čtyřicet lidí odsouzeno k decimaci následující dne za rozbřesku před celou armádou. Vespasianus se zkusil přimluvit, ale neuspěl. Dokonce ani Macro nevěděl, co by měl udělat. Vůbec se mu nelíbilo, že skončí čtyřicet mužů mrtvých a mezi nimi i jeho přítel Cato.

Catonův optio Figulus a Macro se spojili a dostali všechny odsouzence ven z tábora. Figulus odešel s nimi, protože ho jeden z hlídkujících vojáků poznal. Cato, Figulus a ostatní muži utekli do blízké bažiny. Na jejích útěk se přišlo až následující ráno. Vespasianus předešel dalšímu losování k decimaci tím, že odvedl pozornost generála Plautia plánem, jak zajmout Caratacem. Plán, který se nedá popsat jinak než "udělej to nejhorší, na co se zmůžeš". Obětovat celou kohortu, co to zpískala u brodu, a poštvat vesničany proti nim.

Klidný Macro vydrží hodně, ale odsouzení legionářů a Catona, nedodržení rozkazu a ztráta brodu - dal jasně najevo, co si o centurionovi Maximiovi myslí...

"Ano, pane," opáčil Macro klidně. "Já ale zpochybňuju tvou schopnost velet kohortě."

Maximius se zprudka nadechl. "Ty se opovažuješ zpochybňovat moji schopnost velet?" vybuchl.

"Ano. A jestli mají ostatní centurioni rozum a dokážou se ozvat, udělaj totéž."

Catonova skupina se smrskla na dvacet osm mužů a nakonec skončili v Caratacově táboře. Cato byl královým vzezřením překvapený, nečekal někoho takového - obyčejný člověk. A také se jim podařilo utéct, ovšem v menším počtu.

Jeden z rozhovorů mezi Catonem a Caratacem...

"Myslíš si o mně, že jsem hlupák?" ušklíbl se Caratacus. "Myslíš, že naši lidé zapomněli, jak dopadl Vercingetorix, když ho zajal Caesar? Nedovolím vám, abyste mě vodili po fóru a pak mě uškrtili jako zloděje."

Nakonec to chtělo velkou bitvu, kde zajali Carataca, aby měli bývalí odsouzenci šanci k návratu do legie. Třetí kohorta byla celá skoro pobita. Cato a Macro způsobili pozdvižení, a podezření, jak to vlastně bylo se smrtí centuriona Maximia a Felixe. Vespasianus byl odvelen od II. legie a odjel do Říma, aby obsadil svůj post v politické sféře. A Cato s Macronem odjeli do Říma společně s ním...

"Caratacus uprchl."
- Vespasinus k Macronovi a Catonovi -
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama