Orel mezi vlky - Simon Scarrow

18. června 2016 v 8:43 | Lola Kiss |  Beletrie
Další díl Orel mezi vlky od Simona Scarrowa a tentokrát je to především o tom, jak to vypadá, když římská armáda musí řešit politické pletichy v Británii. Nestačí, že jsou potíže se zásobovacími trasami a spojenci. Ještě je za fusekli musí tahat i Caratacus - král Catuvellanů.

Čtvrtý díl... Nezmiňuje pouze důsledky válek, smýšlení lidí, ale i fakt, že když bylo zapotřebí, římská armáda měla vyškolené speciální legionáře v mučení.

Schopný a zdravý Kelt mohl v Římě vynést slušnou sumu vzhledem k módnímu zájmu o všechno barbarské, který převládal mezi Římany obdařenými větším bohatstvím než vkusem.

Anebo...

Zatímco se Cato unaveně zvedal ze země, Bedriacus začal podřezávat velitelovu býčí šíji. Šlo to obtížně a Cato se raději otočil a upřel pohled k brodu vzdálenému asi půl míle.

Osmnáctiletý centurion Cato je v armádě už druhý rok a stále bojuje se svým starým já. Nedávno povýšil a zažívá období, kdyby se nejraději viděl zpátky v římském paláci. Pětatřicetiletý centurion Macro si užil svoje a teď se těší na nový úkol. Dokud se legát Vespasianus nerozhodl jinak. Podle rozkazů generála Plautia, měly v atrebatském městě Calluva vzniknout dvě místní kohorty. A jak se vedly řeči, tenhle úkol připadl právě na Catona a Macrona.

Cato se divil, jak může být Macro tak klidný při pohledu na muže, kteří před ním sténali na zemi zbrocené krví a rukama si chránili hlavu. Mladý centurion v duchu často pochyboval o tvrdé římské disciplíně, která nařizovala nesmírně bolestivý trest a ponížení za jakýkoliv přestupek, který se odehrál během služby. Znala jen málo pokut a úkolů za trest, ale zato nepřeberné množství brutálních tělesných trestů.

Začátky nebyly zrovna valné, ale pak přišel návrh, který by jim mohl zajistit soudržnost a podporu:

"Viděl jsi, jací jsou. Nemůžou se dočkat, až se naučí používat naše zbraně a zacházet s nimi stejně jako my. Přitom ale na sebe nepohlížejí jako celistvou skupinu. My máme legie, standardy s orlem, vědomí tradice. Oni nemají nic."

Tak vznikly kohorty Vlků a Divočáků, pod vedením centuriona Catona a centuriona Macrona. A bohužel ani tyhle problémy nekončily. Nestačilo, že centurionům na krk dýchal král Verica - římský spojenec -, ale také tribun Quintilius. Tribun připlul z Říma, aby jako jiní jemu podobní udělal kariéru a získal vysoký politický post.

Jakmile Tincommius odešel, Macro se otočil ke Catonovi a bodl ho prstem do hrudníku. "Už nikdy se mi před ním neopovažuj odmlouvat!"

"Ano, pane."

"Neříkej mi pane."

"Promiň."

"A neomlouvej se mi pořád, zatraceně!"

Cato a Macro se účastnili večeře u krále Vericy a znovu se projevila Macronova přímost, kterou musela zmírnit Catonova rétorika...

Macro zaletěl pohledem ke svému mladému příteli. "Snad máš pravdu. Doufám, žes ho nepřived na žádnej potrhlej nápad."

Cato se usmál. "Copak by člověk, který má všech pět pohromadě, poslouchal rady od někoho, kdo v očích ostatních lidí sotva dosáhl dospělosti?"

"To sotva," zamručel Macro.

Historka o Caligulovi:

Caligula byl podle Catona ze všech nejhorší. Císařovy šílené kratochvíle neustále pokoušely hranice možného a téměř doháněly Catonova jinak klidného otce k zoufalství. Jako například tehdy, když se Caligula rozhodl, že by se mu líbila procházka po zálivu nedaleko Minesa. Nikdo mu to neměl šanci rozmluvit. Byl to přece bůh, a když bůh něco chce, tak se to stane. Tisíce mužů postavily mezi Baiemi a Puteoli plovoucí most, který se vznášel na palubách zabavených lodí a rybářských člunů...

Macro a Cato se museli poprat kromě nových legionářů také se zrádcem, který usiloval o život krále Vericy. A jak se ukázalo, Catonova schopnost naučit se rychle keltšinu mu pomohla, aby zabránila sebevražednému rozkazu tribuna Quintilia.

Situace se vyhrotila natolik, že synovec krále Vericy, Tincommius, se spojil s Caratakem a hodlal svého strýce poslat do hrobu. Vražda se Tincommiuovi nepodařila, ale skoro se mu povedlo vyhladit obě kohorty Vlků a Divočáků a římské kohorty. Naneštěstí legát Vespasianus přispěchal na pomoc. Centurion Hortensius událost shrnul velmi trefně:

"Macro a Cato!" zvolal. "To jsem mohl tušit. Jedině vy dva se umíte dostat do takového průseru."

"Vyhraje Řím tuhle válku?"
- král Verica -
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama