TRUCE (Neighbor from Hell #4)

1. května 2016 v 11:52 | Lola Kiss |  Zahraniční literatura
Nemám ráda historické romány. Prostě mě na nich něco děsně leze na nervy. Takže, když jsem začala číst a podívala jsem se na první kapitolu, která začínala: Anglie 1802, bylo mi špatně. Nechtěla jsem mít co do činění s HISTORICKÝM ROMÁNEM! Proto mě překvapilo, že to bylo spíš o vztazích než o povídání a vykládání, jak byly ženy chudinky, muži je vlastnili a celkově byl život na nic, pokud jste nepatřili k horní zlaté elitě.

R. L. Mathewson napsala krátký úvod Truce pro sérii Neighbor from Hell jak to vlastně začalo s rodinou tradicí, kdy na páté výročí žena dostala vlastnoručně vyrobený náhrdelník z kamínků (každý kamínek z místa, kde měli společnou vzpomínku) a také, co přesně páté výročí znamená... :-)

První nenažranec z rodu Bradfordů byl Robert. Ve dvanácti letech dostal poslední kapku od sedmi-leté holčičky, se kterou se vzájemně pošťuchovali a rodinám připadalo legrační, že si jdou tak po krku. Legrační, dokud to nezašlo moc daleko a málem by se pozabíjeli. Robert měl o dvanáct let staršího bratra Jamese.

Elizabeth Stantonová se jako sedmi-letá holčička bláznivě zamilovala do tehdy čtyřiadvacetiletého Jamese Badforda. Byla šťastná, dokud se Jamesův bratr Robert nerozhodl, že jí bude dělat ze života peklo. A třešničkou na dortu bylo hlasité prohlašování, jak je Elizabeth do Jamese zamilovaná. Všem to připadalo směšné a vtipné, i Jamesovi.

Uběhlo čtrnáct let, kdy se ti dva neviděli. Když se poprvé potkali, nepoznali se. Elizabeth byla donucena jít na bál a přijímat dvoření od místních mladých mužů a Robert byl nucen přijít sem také, aby dělal doprovod matce. V momentě, kdy se Elizabeth dostala ven ze sálu, utekla se schovat ven do zahrady do skleníku. Robert strávil minutu ve společnosti a pak se vydal na procházku. Elizabeth a Robert měli hodně společných témat a hobby, stejné povahy se nezapřeli a vyspali se spolu.

Rodiče Elizabeth hodlali jejich dceru dát za manželku Jamesovi Bradfordovi. V momentě, kdy nastalo oficiální představování, Elizabeth nebyla schopna slova, protože se dívala na muže, s kterým si užívala ve skleníku. A Robert měl jasno v jedné věci. Ona si Jamese nevezme...

Robert čekal, až půjdou jejich rodiče a James napřed, než popadl Elizabeth za ruku a dotáhl ji do malé chodby ta hlavním schodištěm. Byla tam tma a to nejdůležitější, soukromí.

"Dej ty ruce pryč!" dožadovala se.

"Musíme si promluvit," procedil přes zatnuté zuby.

"Nemáme o čem mluvit."

"Dovolím si nesouhlasit." Přinutil se ignorovat její měkké, teplé tělo přitisknuté proti jeho. Pokusila se ho odstrčit, ale on jí jemně postrčil proti zdi.

"Roberte, nech mě jít! Všimnou si naší nepřítomnosti."

"To je smůla. Chci vědět, proč jsi mě podvedla."

"Nikdo nikoho nepodvedl. Byla to prostě chyba, raději zapomenutá."

Chyba? Ta nejvášnivější noc jeho života byla chyba? Její poprvé a to je to, co si myslela. To ho dráždilo nejhorším možným způsobem. "To je to, co si myslíš, Beth?"

"Neříkej mi tak."

"Proč, Beth?"

"Víš, že to jméno nesnáším."

"Ou, promiň, Beth. Omlouvám se, Beth." Byl jízlivý, ale bylo mu to fuk. Vždycky z něj dokázala vydolovat to nejhorší.

Natáhla ruku a zkroutila mu ucho. "Au!"

"Jdi mi z cesty, Roberte Limonádo," řekla nenuceně a vytočila ho tím nejhorším způsobem.

Pustila jeho ucho, vrátila se do salónku poté, co se ujistila, že je prázdný. "Je hezké vidět tě znovu, Roberte."

V domě Bradfordů vypukl požár, takže Elizabethin otec jim nabídl, ať zůstanou u nich doma. I po čtrnácti letech jim přišlo legrační vidět Elizabeth a Roberta …

Když neodpověděl, začala být nervózní. Pomalu se na něj podívala viděla, jak se prakticky třese vzteky. Hlasitě polkla. Nesměle se na něj pousmála a zeptala se: "Příliš?"

Pomalu přikývl.

"Ó bože." Vyskočila na nohy a uhnula přesně v momentě, kdy se pro ní natáhl. Z nějakého důvodu vždycky zašla až příliš daleko. Ani moc nepomáhalo, že to byla jednoduše taková zábava, aby ji nechala ujít.

Chytila si sukně a běžela, jako by jí na tom závisel život. Jeden pohled přes rameno a ona si uvědomila, že to tak bylo. Pronásledoval ji. Vykřikla, ale nezastavila se. Její otec vyšel do haly přímo před ní, následovaná Jamesem a lordem Bradfordem.

"Elizabeth?" zeptal se ohromeně.

"Příliš daleko!" řekla, jako by ta dvě slova mohla vysvětlit, proč dospělý muž pronásledoval jeho dceru. Evidentně ano, protože všichni tři muži se smáli a vědoucně přikývli. Nečekala, že uvidí, jak jí její otec jde pomoct. Konec konců ji pronásledoval šílenec.

"Beth!" zařval Robert.

Když probíhala kuchyní, vykřikla: "Zastavte ho!" Snažně prosila sloužící. Jeden pohled na Roberta a všichni ustoupili.

Zbabělci.

Byla bez dechu a nepochybně vyděšená. Jako kluk byl Robert hrůzu nahánějící oponent. Jako muž byl smrtící. Rychle pádila okolo dlouhého dubového stolu doufajíc, že ho tak udrží na druhé straně.

"Nechte nás." Nařídil Robert chladným hlasem.

"Ne, stůjte!" prosila Elizabeth.

Nebyli hloupí. Utekli. Utekla by taky, kdyby ji dal možnost. Hmm, možná že dal. Přikrčila se a pokusila se připojit k utíkajícímu služebnictvu. Jeho ruka přistála na jejím rameni ve chvíli, kdy si myslela, že se možná proplíží ven.

"Ou, ty ne, Elizabeth."

Nervózně se zasmála. "No, nebyl jsi konkrétní." Uhnula před ním.

"Zašla jsi příliš daleko, Elizabeth."

"Já-já vím," vykoktala, když se vrátila zpátky za stůl. Následoval jí jako predátor na lovu. Ten muž byl děsivý. Proč si toho nevšimla v tom skleníku?

Náhle se zastavil a podíval se vlevo. "Ó podívej, je prací den." Poznamenal zklamaně znuděným tónem.

Nechtěla od něj odtrhnout pohled, ale její oči ji neposlouchaly. Samy následovaly jeho pohled k dlouhé vaně na prádlo plné vody, oblečení a mýdla.

Předtím než si uvědomila, co se děje, popadl ji do náruče. Snažila se vyprostit z jeho sevření, ale nedal jí šanci. "Nech mě jít!"

"Zajisté, moje paní. Tvé přání je mi rozkazem," řekl s potěšením, než ji pustil.

"Roberte, ty-"

Elizabeth nezůstala Robertovi nic dlužná a šikovně o převezla a vykoupala ho taky. Pak tam vpadla její rodina a zabránili tak Robertovi udělat další hloupost. Jako všímat si, jak jí prosvítají namočené šaty a co s ním ta ženská dělá.

Když to vypadalo, že si Elizabeth bude nucená vzít Jamese, Robert se tam objevil s knězem a důvodem, proč si musí vzít jeho a ne jeho bratra. Elizabeth nedostala na vybranou. Její rodina jí odmítla podpořit a Roberta si vzala. Chtělo to hodně velkou ránu, aby se ti dva dokázali přenést přes minulost.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama