Stránka jedné knihy - 9. kapitola, část 3

16. května 2016 v 16:59 | Lola Kiss |  MY NOVELS Stránka jedné knihy
Vrátila jsem se do domu s mnohem lepší náladou a také jsem věděla, že bych se měla rychle osprchovat. Začínala jsem mít neodkladnou potřebu zavolat jediné osobě, na kterou jsem neodkázala přestat myslet.

Strávila jsem ve vaně hodinu, a pak to vzdala. Venku bylo pořád děsné horko, a já cítila, že mi horko nebude jen počasí.

Myslela jsem si, že Alex ví o mně a Benovi. Jenomže neví nic. Možná bych měla dát Stefanovi a Maxovi za pravdu.

Než jsem si promyslela všechny možné následky, napsala jsem Benovi adresu mého nynějšího pobytu. Benovo číslo jsem dostala od Stefana.

Čekala jsem hodinu a sluníčko se pomalu sklánělo, když mě probudil zvuk motoru a kroky na štěrkové cestě. V ten moment jsem byla rázem na nohou a čilá jako rybička. Nepočítala jsem s tím, že by přišel.

Urovnala jsem si vlasy a podívala se na skromné pyžamo, mini-kraťasy a tílko, které mi připadalo nedostatečné. Ozvalo se zaklepání.

Proběhla jsem pokojem a otevřela Benovi dveře. Vypadal překvapeně. Nemohla jsem posoudit, jestli pochopil moje záměry, ale já se nehodlala trápit následky, které moje rozhodnutí přinese.

Ben stál na verandě a čekal na můj krok. Nezaváhala jsem, vtáhla ho za triko dovnitř a políbila. Než jsem se nadála, stála jsem opřená o stěnu u schodů a Ben si svlékal černé tričko. Dívala jsem se na něj, jak dobře vypadá, jako bych ho takhle viděla poprvé.


Vzala jsem ho za ruku a vedla nahoru po schodech do ložnice. Pokud tu zůstane i ráno, uvítám to, ale pokud zmizí, budu se s tím muset vypořádat. Teď na tom ale nezáleželo. Potřebovala jsem ho a dovolím si tvrdit, že i on potřeboval mě.

Protahovala jsem se v posteli a rukou narazila na neznámý předmět. V okamžiku jsem byla probuzená a zmatená. Ben se na mě díval pobaveným pohledem a ležérně se opíral o loket.

"Co to děláme?" zeptala jsem se.

"No, chystáme se na snídani." Ben se podíval na hodinky.

"Ty jsi, ale…" Ben mi vtiskl polibek.

"Já vím, tak už pojď. Po včerejších aktivitách mi vyhládlo."

Nezmohla jsem se na slovo a jen nevěřícně zavrtěla hlavou. Musela jsem se pomátnout.

Vyšla jsem z domu, Ben mě náhle chytil za ruku a propletl si se mnou prsty. Obočí mi vyjelo nahoru a Ben se ušklíbl.

"Dobré ráno." Hana se usmívala a pokynula nám ke stolu.

Max vstal a připojil se k nám, kde jsem Bena představila. Myslela, jsem, že to bude divné nebo trapné, ale nebylo.

Pomohla jsem Haně a uviděla, jak Max mluví s Benem. "O čem mluví?" vyslovila jsem nahlas svojí myšlenku.

"Max mu dává přednášku, že pokud Vám ublíží, nedopadne to pro něj dobře." Podívala jsem se na Hanu a ona se rozesmála. Musela jsem se tvářit opravdu legračně.

Tohle bylo… nečekané. Zvykla jsem si na Maxe a Hanu, a za tu dobu jsem se s nimi sblížila. Jenomže tohle, to jak se o mě starali, co říkali a dělali… Zavrtěla jsem hlavou a šla se nasnídat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama