Stránka jedné knihy - 9. kapitola, část 1

9. května 2016 v 12:03 | Lola Kiss |  MY NOVELS Stránka jedné knihy
Horko nepolevuje, tep stoupá

Zavrtěla jsem hlavou a pokusila se na to nemyslet, měla jsem důležitější věci na práci, jako například napsat další kapitolu. Ano, musím se soustředit na ty důležité momenty ve svém životě.

"Máte chvilku?" Vzhlédla jsem a podívala se do přívětivé tváře Hany Fordové.

"Jistě." Zavřela jsem notebook a sklidila papíry ze stolu, aby na něj Hana mohla položit talíř se sušenkami domácí výroby.

"Víte, klidně si myslete, že jsem stará vlezlá ženská, ale nechcete si promluvit?"

"Tohle dělat nemusíte." řekla jsem a oplatila její úsměv.

"Samozřejmě, že nemusím, ale chci. A pokud byste něco potřebovala, jsem tady." Poplácala mě po paži a mě zahřál příjemný pocit, jaký jsem nepoznala.


"Díky." zašeptala jsem, ale Hana už byla zpátky doma u Maxe.

Otevřela jsem znovu notebook a pojídala sušenku. Hleděla jsem na prázdnou stránku a nemohla se rozhodnout, co bych měla dělat. Chtěla jsem psát a vytvářet další příběh, další dějovou linii, která osvětlí způsob, jakým hlavní hrdinka myslí.

Vydržela jsem to hodinu, než jsem začala klepat na dveře. Otevřel mi Max.

"Dobrý den, je tady Hana?"

"Právě odešla na nákup, můžu Vám s něčím pomoct, Lili?"

"Ehm, ne to je v pořádku."

"Pojďte se mnou." Vyšel ven do zadní části zahrady, kde jsem předtím nebyla.

Šli jsme mlčky a pomalu, až jsme dorazili k malému rybníčku s rákosím, skalkou a vrbou. Něco takového jsem tedy nečekala, bylo to jako bych se propadla do románu Nicholase Sparkse.

"Víte, Hana a já máme syna, žije teď ve městě. Takže už poznám, kdy se něco děje. Víte, Hana mi říkala: "Pokud chceš mít šťastné manželství, musíš naslouchat tomu druhému a porozumět mu. A pokud chceš mít krásný vztah se svými dětmi, musíš vědět, že tě vždy budou potřebovat."" Hodil drobný kamínek do vody a já sledovala malé vlnky na hladině. "Hana mi nemusela nic říkat, abych poznal, že se s Vámi něco děje."

"Víte, Maxi, tohle nemusíte. Vím, že jsem pro vás jen nájemnice, takže si…"

"Slečno Lili, jsou lidé, kteří se starají jen sami o sebe a o druhé mají jen povrchní zájem. Vím to, protože jsem takový býval, ale Hana mě změnila. Změnila mi život, za což ji neskutečně miluju, a proto vidím, že se něčím trápíte."

Nebyla jsem schopná slova, protože Max se mnou takhle nikdy nemluvil.

"Víte, Maxi, asi se trápím kvůli muži." řekla jsem.

Max se zasmál. "Nejsme složití, ale jen je těžké nás občas pochopit."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama