ROSEMARY BEACH #2 Za hranicí nevinnosti

29. dubna 2016 v 10:07 | Lola Kiss |  Beletrie
Přečetla jsem i druhý díl ze série Rosemary Beach Za hranicí nevinnosti, který navazoval tam, kde skončil první díl Hranice nevinnosti http://lola-kiss.blog.cz/1603/rosemary-beach-1-hranice-nevinnosti. Autorka Abbi Glines překopala původní verzi, kterou ukončila první díl a způsobila tím pořádný rozvrat. Tak trochu to ubralo na dramatičnosti a kniha ztratila na tom, co dostávalo její dějovou linkou na jiný level. Ale co mě rozhodně vadilo číst, byl autorčin styl vyjadřování hlavní dívčí postavy, která říká: srdíčko se mi zatetelilo a mužský protějšek říká: takhle dokonalý kozičky a jiní dívčí obrat: sprosťárničky a mužský protějšek: kundička.

Devatenáctiletá Blaire Wynn se vrátila zpátky domů do Sumitu v Alabamě, kde strávila asi tři týdny u babičky Q svého bývalého kluka ze střední Caina. Autorka skvěle ukázala život na malých městečkách. Všechny stereotypy a předsudky. Jestli bylo něco, co mohlo začít kapitolu podle očekávání, byla to slova:

Co si kdo kupuje v místní lékárně, se totiž malým alabamským městem Sumit šíří rychlostí blesku. Zvlášť když si tu svobodná holka kupuje kondomy... nebo těhotenské testy.
- Blaire -

Kniha je psána z pohledu Blaire i Rushě, takže... Víte, když kniha začíná (první díl) tím, že je vyprávěna z pohledu jedné osoby a v dalším díle je kniha vyprávěna z pohledu obou hlavních postav, stává se z toho něco jako pokus o refresh. Neříkám, že není možné napsat úryvek nebo pár řádek z pohledu druhé osoby, ale celé kapitoly v knize? To nikdy nevysílá dobré signály.

Rush strávil celé ty týdny jako emocionální troska a jediné, co dělal, bylo: házel a ničil nábytek, nemluvil s matkou nebo se sestrou Nan, opíjel se nebo se válel doma. Jeho bratr Grant, který s ním tu dobu byl si o něm myslel jediné: ten žárlivý, majetnický trouba se do ní zamiloval. A to se nikdy předtím nestalo.

Blaiřina jediná kamarádka na Rosemary Beach, Beth, za ní přijela do Sumitu a dala ji tím možnost vrátit se zpátky na Floridu...

Bethy mi stiskla ruku. "Dneska už ti s tím dám pokoj. Ale jinou spolubydlící zatím hledat nebudu. Nechám ti týden na rozmyšlenou. Pak se budu muset poohlídnout po někom, kdo mi pomůže zaplatit nájem. Tak co? Promyslíš to?"

Blaire se vrátila do Rosemary Beach a rozhodně se jí nepovedlo to, co si předsevzala. A rozhodně svoje tajemství neudržela dlouho.

"Slanina? Udělalo se ti zle z vůně smažený slaniny?" Vrtěla hlavou a dál na mě zírala, jako by tomu nemohla uvěřit. "A tys mi to jako nechtěla říct, jo? Chystala ses nasednout na autobus a zmizet odsud. Úplně sama. To snad není možný, Blaire. Kam se poděla ta chytrá holka, co mě učila, že se od žádnýho chlapa nesmím nechat využívat? Hmm? Kam sakra zmizela? Protože ten tvůj plán je úplně na hlavu. Totálně. Nemůžeš jenom tak utéct. Máš tu přece kamarády. A ty kamarády budeš potřebovat... a doufám, že se o tom chystáš říct Rushovi. Znám tě moc dobře, aby mi bylo jasný, že je to jeho."

A kromě Bethy se to dozvěděl i Blaiřin kamarád a šéf Woods. Spíš to uhádl podle toho, jak se Blaire vyzvracela z podoby hned první den kvůli pachům v kuchyni. Ale stejně jako u Bethy, i Woods se zajímal o to, jestli to Rush ví. A stejně jako přísahala Beth, i Woods to nikomu nesměl říct.

Blaire se potká s Rushem v klubové restauraci a rozhodně si uměla vybrat moment, aby mu řekl pravdu...

"Jsem těhotná." Ta slova ze mě vyklouzla dřív, než jsem si stihla uvědomit, co se děje. Vyděšeně jsem si zakryla pusu a Rushovi se rozšířily oči. Pak jsem se obrátila a utekla.

Věci samozřejmě nemohly být tak jednoduché, a Rush se opravdu vyznamenal, tolik přehmatů odpovídalo jeho věku, ale na druhou stranu si odporovaly, protože autorka ho vylíčila jako kluka, co musel rychle dospět a svou sestru vychoval spíš jako rodič. Takže to byla další věc, co tak nějak nezapadala. Nikdo není dokonalý - tohle přísloví tu dostává nový pokroucený význam.

Dával jsem Blaire přednost před Nan a takhle to dopadlo. Tentokrát musí být na prvním místě Nan. Když bude vědět, že tu sedím a čekám na ni, tak ty oči prostě otevře. Vím, že to udělá.
Rush mluví k sobě v nemocničním pokoji, kde leží Nan

Jeho bratr Grant mu řekl to, co trápilo Blaire a hlavně už se na to nedalo dál koukat:

"Vím, že jsi z tý situace s Nan nešťastnej. Jsi jedinej skutečnej rodič, jakýho kdy měla. Ale jestli se neprobereš a neozveš se Blaire, tak se bojím, že až se rozhodneš vrátit domů, ona a tvý dítě už tam možná nebudou. A já rozhodně nechci, aby se moje neteř nebo synovec jmenovali po Kerringtonovi," utrhl se na mě a odkráčel z místnosti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama