Za první rozmrzelost může on!

25. února 2016 v 10:00 | Lola Kiss |  Moje téma týdne
"Vážně, zbav se ho." Zamumlala Polly a strčila hlavu pod polštář.

"Ne. Mám ho rád." Odpověděl Sam a přetočil se na bok.

"Vypni ho!" Polly vykoukla z pod bílého rohu a mhouřila oči. Sam zašátral rukou, ale minul.

"Nedosáhnu." Postěžoval si a převalil na břicho.

"Ani ses nesnažil." Obvinila ho Polly, natáhla se přes Sama k budíku.

"Hej. Ležím právě tady." Utrousil útrpně Sam, zatímco Polly na něm zpola ležela a vypínala otravné vřeštění budíku.

"Já vím, jsi taková měkčí a teplejší matrace."

"Měkčí? Teplejší?" Samovo obočí vystřelilo nahoru. Co mu to tady povídá?!

"Hm. Hm." Usmívala se Polly. "Můj osobní ohřívač."

Sam zvedl hlavu a podíval se na Polly, která mu kreslila na záda neviditelné kruhy. "Na mně není nic měkkého."

Polly ignorovala Samovo bručení a užívala klidu před tím, než se budou muset vyhrabat z postele.

Budík se rozezpíval znovu. A tentokrát víc nahlas.

"Já. Tě. Nenávidím!" Zařval naštvaně Sam do polštáře a zabušil pěstmi do matrace.

"Věř mi že to cítí stejně." Podotkla Polly a poukázala na "nešťastné příhody" jeho předchůdců.

"Chápu, proč Gargield nenáviděl pondělky." Polly odkopala peřiny a ležela na zádech. Sam ni napodobil.

"Takže kdo dojde vypnout ten budík?"

"Řada je na tobě." Zasmála se Polly a odrazila Samův pokus o rozptýlení.

"Příští mu seberu všechny baterky a bude od něj klid." Zabručel Sam, když se zvedl a šťoural se k nočnímu stolku.

"Myslím, že ho napříště prostě rozebereme." Konstatovala Polly a přichystala se psychicky na vstávání z teplé, měkké postýlky.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama