"Stojí to za to?"

18. února 2016 v 20:40 | Lola Kiss |  Tvář démona
1. díl

Carmen se opřela zády o kovovou stěnu. I přes tričko cítila, jak se jí do zad zapichují kousíčky rzi. Je akupunktura stejná?

Carmen se uchechtla.

"Jsi cvok?" Zeptal se chlap vedle ní.

Carmen ho ignorovala. Jestli je cvok? Asi ano. Musí být. Proč jinak by pak seděla naprosto v klidu? Jo, je cvok.

"Musíme se odsud dostat." Ten chlap mumlal a je kovová želízka chrastila.

Carmen zavrtěla hlavou a znovu se uchechtla.

"Carmen je další." Ozval se hlas z reproduktoru ode dveří.

"ó bože." Zaskuhral muž a kolébal se dopředu a dozadu.

"Ten ti nepomůže." Carmen nepoznávala vlastní hlas.

Došourala se ke dveřím. Všechno ji bylo jedno.

Dvě paže s ní smýkly, až klopýtla a začala se soustředit. Jak to asi bude probíhat? Mučení, pak vyslýchání nebo obráceně? Možná ji střelí rovnou do hlavy. Nebo jí otráví. Nebo to bude tak že "spáchá sebevraždu". Ne. Ta poslední možnost nepadá v úvahu. Pojišťovna by neproplatila životní pojistku. Bastard jeden.

"Sednout." Stejné paže jí hodily na židli.

"Takže. Jak to bude?" Zeptala se Carmen a podívala se do stínu, do míst, kde předpokládala obličej dalšího chlapa.

"To pro tebe má život tak malou cenu?" Zeptal se chlap ve stínu, zatímco jeho kolega odešel.

"Pojišťovna ho ocenila na sedm milionů. Hm. Je to dost?" Carmen se pokusila narovnat, ale nemohla. Byla unavená.

Chlap se v židli narovnal a propletl ruce, opřené lokty o opěrku své židle. "Já se ptal tebe."

"Žádnou." Carmen zašeptala a sledovala rýhy v podlaze.

"Co si říkala?" Sice to byla otázka, ale ten chlap to vyslovil jako rozkaz.

Carmen zvedla bradu. "Žádnou. Už ne." Zavrtěla hlavou.

"Nic pro tebe neznamená? Nebudeš prosit? Nebudeš fňukat?" Zeptal se posměšně a naklonil dopředu.

"Máš pravdu. Život pro mě nemá cenu. Jak by mohl? A ne, nebudu prosit, plazit se, nebudu fňukat. Nebudu se ponižovat." Carmen pokrčila rameny a sledovala jeho reakci.

Muž pootevřel ústa a rukou se podrbal na bradě. Tohle nečekal. Brek. Vyhrožování. Podplácení. Podbízení se. Dohody. Obchody. Zažil hodně. Ale nikdy ne tohle.

"Mám jednu otázku." Zadíval se na ní a čekal.

"Jakou cenu má život pro tebe?"

"Máš ráda filozofii?" Carmen slyšela, jak se jí posmívá.

"Stejně jsem mrtvá. Tak je to jedno. Za mě dostane sedm milionů." Carmen si shrnula vlasy za ucho. "Odpovíš mi?"

Na jednu stranu ji chtěl odseknout, na druhou strnul. "Kdo dostane sedm?"

"Hádám, že ty asi ne." Carmen zavrtěla hlavou, ale on stejně postřehl posměšně zvedlý koutek. "Neodpověděl si."

"Ani ty ne." Židle zaskřípala, když se zvedl a došel k ní.

Carmen ani nemrkla. Tohle nečekala. Tmavé oči, černé vlnité vlasy, strniště a jizva od pravého obočí dolů přes lícní kost až k čelisti.

"Život pro mě cenu." Sehl se k ní a kleště v jeho ruce poklepaly na želízka.

"Můj bratr. To on dostane prachy."

"Cos mu provedla?"

"Odmítla jsem se nechat zbít, aby dostal kompenzaci od pojišťovny."

"Fascinující." Zašeptal a proklínal se, že mu to uteklo. Ten prolhaný malý hajzl.

"Chceš šanci?" Zeptal se přejížděl kleštěmi po područce.

"Šanci na co?" Carmen se mu dívala do očí a neuhnula. Na co si ten chlap hraje?

"Pomstu. Když život nemá cenu, nemáš co ztratit." Zvedl kleště v nabídce.

Stiskl a řetízek od pouť se jí hlupák na zápěstích u kovových náramků. Carmen si ho změřila pohledem. "Co teď?"

Narovnal se a pousmál. "Nejdřív musíš umřít. Nejsi naživu, a tak nemůžeš být obviněna."

Carmen se postavila, ale málem upadla. Zapřela se a párkrát vydechla.

"Takže, jak umřu?"

Muž s jizvou se usmál, až jí zamrazilo. Carmen netušila, jestli už náhodou není mrtvá.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 *Martina Z. *Martina Z. | Web | 18. února 2016 v 21:55 | Reagovat

Ty jo, jsem ráda, že konečně taky potkávám někoho, kdo píše, protože já jsem na tom stejně :) Moc ti to tu chválim :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama