1.K

28. února 2016 v 17:58 | Lola Kiss |  MY NOVELS Neopovažuj se
"Nikdy v životě!" zařvala Patrika a práskla dveřmi.

Ignorovala pohledy kolegů, sedla si do své židle, překřížila paže a rychle oddechovala. Nikdy nebude pracovat pro toho cvoka jako nárazník. Ať si svoje šílený bejvalky řeší sám.

"Takhle se mnou mluvit nebudete." Jaroslav se vyřítil z kanceláře a s rukama v bok se zastavil před Patrikou.

"Už se stalo." odpověděla mu nasupeně, vstala a dívala se mu přímo do očí.

Ani jeden z nich nehodlal uhnout pohledem nebo jen o milimetr ucouvnout. Pat bojovala s touhou vrazit mu propisku do specifického místa tak, aby se nemohl posadit, zatímco Jaroslav se sotva držel, aby ji neuškrtil.

"Tohle jsi přehnala, ty-"

"Já? Já?! Ani omylem, ty-"

"Ehm, lidi?"

"CO?!" vyštěkli oba najednou a soustředily pohledy na Mariku, která polkla a ucouvla.

Bohužel to dneska byla Marika, kdo byl povolán do přední bojové linie v případě, že by se Jaroslav a Patrika zase kvůli něčemu hádali. V kanceláři všichni věděli, že jestli si ti dva začnou tykat, musí do toho někdo vstoupit nebo to skončí roztříštěnou skleněnou přepážkou jako minule.

Marika se uklidnila a v duchu proklínala tahání párátek.

"Potřebuju podepsat poslední vyúčtování spotřeby." vyhrkla. "Za minulý měsíc. Ty pohonné hmoty." dodala Marika, když ani jeden z nich nereagoval.

"Dejte mi to." Jaroslav sebral z Patričina stolu její oblíbenou propisku s medvědem a podepsal papíry.

"Díky." Marice se ulevilo a rychle se klidila z dohledu.

Sotva Marika zmizela a Pat si uvědomila, že jí ten cvok sebral její nejmilejší propisku, začalo jí unikat sebeovládání.

"Vraťte mi tu propisku."

Dveře od Jaroslavovy kanceláře se pomalu pootevřely a propiska proletěla vzduchem. Dopadla přímo do koše.

"Vy-" Nedořekla, protože se dveře zavřely.

Jednou ho za to zabije. Na mou duši, toho cvoka jednou zabiju a jeho tělo nacpu do skříně pod dřezem, myslela si Pat. Ten chlap jí neuvěřitelně sral a v lepších dnech jí jenom doháněl k šílenství.

Jaroslav seděl za stolem a přemýšlel, kam by tu ženskou odklidil, aby ji nemusel dennodenně vídat a procházet kolem ní k sobě do kanclu. Ta zpropadená čarodějnice! Každý den ho vytáčela tak, že viděl rudě.

Kdyby tam před chvílí nepřišla ta hubená stážistka, asi by tu ženskou zabil. A její mrtvolu by schoval.

Jaroslav zavrtěl hlavou. Jak mu ji mohl jeho otec před odchodem tak doporučovat? Tak vychvalovat? Prej sluníčko. Pche! Leda šíbnutá ženská. Vždyť ho dokonce chce otrávit tím kafem, co mu nosí a on ho vylívá.

Pat se podívala na krabičku laxativ a pohrávala si s myšlenkou, že by mu připravila speciální kafe. Těšila se, že ho uvidí běhat na záchod každých deset vteřin, ale ten cvok to kafe nikdy nevypil. Stejně nepřestávala doufat, že jednou zapomene a napije se. Chudák chcíplá kytka v jeho kanclu byla důkazem, že zatím selhávala.

Dostanu tě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama