"To je normální, vole." odpověděl LT.

19. ledna 2016 v 17:23 | Lola Kiss |  Ošklivá pravda
Výměna nového koberce. Obyčejná záležitost, která zabere několik málo minut, když nepočítáte fakt, že nábytek jednoho pokoje vyklízíte dva dny. Proč vyměnit koberec hned, když nechat si okopávat palce nebo malíčky po dva dny je taková legrace.

Pozorovala jsem PS a LT, jak vyhodili z okna starý koberec, co smrděl jako popelnice.

Během minuty jsem si uvědomila, že tohle je něco, na co se nechci koukat a hlavně, co nechci slyšet. Jak to začalo? Docela nevinně.

LT přišel na PS textovku, že potřebuje helfnout. LT dorazil a spustil: "Zdar kámo!"

Za chvílí umlkl český hip hopový pokus o melodii a byla jsem nucena slyšet víc, než bych chtěla.

"Kde to mám chytit?"

"Třeba tady za ty boky, vole." (Mluvili o skříni.

"Počkej, vole." Skříň mu vyklouzla.

"Co děláš, vole?" ozval se PS.

"Ty vole, mě to nejde, vole." reagoval duchapřítomně LT.

Do místnosti nakoukla MS a zavrtěla hlavou. "Jste snad na pastvě?"

"Co?" ozval se PS.

LT se rozchechtal a MS musela odejít, aby se nedívala, jak PS urazil omítku na rohu.

"Ty vole, čum dyž se hejbeš." LT se sehnul a zametl omítku pod koberec.

"Ty vole, okamžitě to vyndej. Dělej vole. Tam bude skříň vole."

Ano. Tohle poslouchat je jako vnímat, jak vám umírají šedé buňky mozkové a veškerá slovní zásoba se scvrkává. Zbude pak z ní něco? Asi ne.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama