Seznam se se svou noční můrou

23. prosince 2015 v 17:01 | Lola Kiss |  Tvář démona
Celý měsíc zkoušel všechny finty a ta servírka prostě dokázala odolávat. Začínalo mu to brnkat na nervy. Metaforicky řečeno. Jako Démon žádné nemá. Spíš je plný posedlostí.

Vešel do té restaurace a pánovitě se rozhlížel.

Nikdy nešel do terénu ve své pravé podobě. Nenáviděl ji. Nenáviděl dívat se na to, co ho stálo jeho život. Kdyby mohl, zavraždil by ho.

Démon se ušklíbl a vyhlídl perfektní místo. Místo v rohu s širokým rozhledem.

Vzpomněl si, když donutil tu ubožačku zamířit na střechu. Poznal její slabost. A tak dosáhne svého. Platila jednoduchá pravidla. Jedním z nich bylo, čím těžší úkol, tím lepší odměna - navýšení jeho síly.

Usmál se. Jak to ty hloupé lidské věci říkají? Ach ano. Ďábelský úsměv.

Vzhlédl zachytil pohled servírky.

****

Vita stiskla rty. Nutila se do klidu od chvíle, kdy ten vysoký chlap vstoupil dovnitř.

Nechtěla si připustit, že ji děsí. Když ho sledovala, jak se chová, jako by tohle bylo po jeho úroveň, zvedl se jí žaludek.

Říkala si, že je profesionálka, že to zvládne. Jenže v momentě, kdy se vydala k jeho stolu, nevolnost se zhoršila.

"Dobrý den, tady je lístek a když bude něco potřebovat, jmenuji se Vita."

Usmála se a rychle uhnula očima.

Neodpověděl, kývl. Sní na chvíli z ní nespustil oči. A právě z nich měla nahnáno. Byly zelené, ale tak světlé. Byly pichlavé.

"Jsi v pohodě?" Zeptal se Ron, kuchař.

"Ano." Vita sevřela ruce. Třásly se jí.

Vzala si tablet a zadávala objednávku. Tak jo. Ba vyděšená. Myslela si, že měl oční linky, ale ne. Hustého černé řasy a vlasy. Byl trochu bledý?

Vita zavrtěla hlavou. Je to obyčejný člověk. Sice se z něj klepe strachy, ale zvládne to. Sáhla do kapsy, aby zapila prášky. Nosila je u sebe teď pořád.

Podepisovala objednávku a prostě věděla,že na ni kouká.

Nemýlila se. Pokýval na ní prstem.

Vita se v duchu pomodlila a zamířila k zákazníkovi. Pokud možno, vypadal ještě víc naštvaně a děsivě. Výhružně.

"Máte vybráno?" Pokusila se usmát, ale nemohla se mu dívat do očí.

Narovnal se a Vita nevědomě couvla.

"Chci krvavý steak, pořádný. Hranolky, zeleninu vynechte. Červené. Chci napřed ochutnávku."

Při slově ochutnávka si přála zmizet.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama