Ďábel nosí Pradu

7. prosince 2015 v 20:28 | Lola Kiss |  Beletrie
Ďábel nosí Pradu od Lauren Weisberger. Co jsem vlastně očekávala? Rozhodně ne Andreu, která bydlí v podnájmu u dvou bankovních úřednic, má přítele učitele Alexe a střídá jednu cigaretu za druhou. A nevyzná se v metru. U Mirandy začala pracovat jako druhá asistentka, a hned v prvním týdnu nechala telefon bez dozoru, ale Mirandina chůva jí poskytla alibi.

Konečně se Andrea odhodlala změnit způsob odívání. A ta scén, kde vejde do toho obřího šatníku? Odpovídá... Doslova ráj. :-)

A tak jsem to vzdala. Prostě jsem na to byla moc unavená. Ten každodenní očistec s oblékáním ze mě vysával veškerou emocionální, fyzickou i duševní energii. Tedy až do dne, kdy jsem oslavila tři měsíce od prvního dne v práci - tehdy jsem podlehla. Byl to den jako každý jiný, stále je ve žluté "I love Providence" a s hrnkem kávy v jedné ruce jsem se druhou přehrabovala v oblíbených věcech z Abercrombie. Proč s tím bojovat? ptala jsem se sama sebe. Že budu jenom nosit jejich oblečení, přece nemusí znamenat, že jsem se jim zaprodala, nebo snad ano? Kromě toho začaly být komentáře k mé garderóbě čím dál častější a zlomyslnější, až jsem se začala bát, že ohrozí mou kariéru.

Andree pomohl Jeffy, který měl pod palcem celé auditorium Runwaye neboli Šatníku. Rovnou jí přinesl něco, do čeho by se měla převléknout, aby tam nebyla jako pěst na oko.

Andrea si udělala kamaráda z vrátného, který ji pokaždé, když chtěla projít turniketem, donutil zazpívat s ním písničku (naštěstí jenom pár slov).

Zatlačila jsem na turniket v naději, že tot pondělí bude výjimkou, že mě nechá projít bez výstupu. Bohužel ne.

"Yo, tell me what you want, what you really really want," zapěl se španělským akcentem a zubil se. Veškerá radost z toho, že jsem taxikáři zpříjemnila den a že jsem přijela dřív než Miranda, vyprchala. Znovu jsem se - tak jako každé ráno - cítila tak, že bych nejraději hrábla přes pultík ochranky a vytrhla Eduardovi kus masa z tváře. Protože však jsem rpo každou legraci a on je v celém domě jediným z mých nejlepším přátel, tiše jsem se přidala.

Andrea se na večírku kadeřníka Marshalla seznámila s Christianem Collinsworthem, spisovatel beletrie, který se jí zalíbil svou arogancí, sexy přístupem a tím, že uměl být nepředvídatelný.

Zvláštnost o Mirandě, kterou díky bohu neuvidíte ve filmu.

Miranda totiž šátky zapomíná všude: v restauraci, v kině, na módní přehlídce, na týdenní poradě i v taxíku. Nechává je v letadle i ve škole svých dcer. Samozřejmě má jeden vždycky stylově zakomponovaný do oblečení - ještě jsem ji mimo dům bez šátku neviděla. To ale nevysvětluje, kam se všechny poděly. Možná si myslí, že to jsou kapesníky. Nebo si píše poznámky na hedvábí místo na papír. Ať je to, jak chce, zdá se, že skutečně má za to, že jsou na jedno použití, a nikdo z nás neví, jak jí přesvědčit o opaku. Firma Elias-Clark za každý šátek zaplatí několik stovek dolarů, ale co na tom? Dáváme jí je stejně často jako papírové kapesníky. Soudě podle tempa spotřeby Mirandě do dvou let dojdou.

Andrea se nakonec přestěhuje od spolubydlících ke své kamarádce Lily, která pro ně našla byt. Na Alexe a na nikoho se svých kamarádů nemá dostatek času. V práci začíná před sedmou hodinou a končí někdy až kolem desáté večer. A jídlo? Postupně na něj začíná zapomínat nebo je tak unavená, že nemá sílu najít menu na donáškovou službu.

Děsně mě štve, jak pokaždé potřebuje cigarety. Jde ven Mirandě pro kávu, zapálí si cigaretu a pokecá po teledonu s Lily nebo Alexem a pak se vrátí. Jde pro oběd. Cigareta. Telefon. Návrat. Vyhledat obchod? Jde ven, cigareta, telefon. Návrat. Pokaždé potřebuje cigaretu, když vyleze ven z budovy.

Andrea zase začne fňukat ohledně Mirandy, až to Emily nevydrží a vybouchne.

"Neemuj na mě, Andy! Nech mě domluvit. Vím, že je Miranda komplikovaná. Vím, že se někdy chová jako blázen. Taky vím, jaké to je, nikdy nespat a bát se, že ti zase zavolá a že to tví přátelé nebudou chápat. Tohle všechno vím! Jenže jestli ji tak moc nenávidíš, jestli neodkážeš nic jiného než si pořád stěžovat na ni a na všechny ostatní, proč prostě neodejdeš? Tvůj přístup je vážně problematický. A když říkáš, že Miranda je blázen, tak na to ti povím, že tady existuje hodně, ale hodně jiných lidí, kteří si myslí, že je nadaná a úžasná a talentovaná, a řekli by, že blázen jsi ty, protože ze sebe nevydáváš to nejlepší, abys někomu tak úžasnému pomáhala. Protože ona úžasná je, Andy - opravdu je!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama