Malí pomocníci

19. listopadu 2015 v 18:22 | Lola Kiss |  Eagle´s
Když šla Popelka poprvé na bál, aby získala srdce prince měla holoubky, kteří za ni splnili úkoly od macechy. Když Sněhurka kousla do otráveného jablka, byli to trpaslíci, co postavili rakev a nenechali ji venku v lese. Když se Belle dostala do začarovaného Netvorova zámku, byli to zakletí lidé, co jí ochraňovali zdravý rozum. Šípková Řůženka usnula, ale žádné okusování od zvířat se nekonalo.

Angelika se na sebe podívala do zrcadla v chodbě. Její spolubydlící Patrika ji půjčila své "rande" šaty. Šaty byly tmavě oranžové šaty a přiléhavé jako druhá kůže. Sice neměly výstřih, ale ukazovaly všechny křivky.

"Začnu s tebou chodit do posilovny." Utrousila Patrika při pohledu na Angeličinu postavu.

"Ty? Vždyť jsi přírodně štíhlá."

Patrika upravila Angelice vlasy a pozorně si ji prohlédla.

"Tak se měj a nezlob."

"Ty nezapomeň zlobit!" zavolala Patrika na kamarádku.

Derek čekal na Angeliku před zastávkou za rohem domu. Nechtěla, aby věděl, kde přesně bydlí. Musel se nad tím zasmát, protože on to dávno věděl, Patrika kdysi chodila s Radkem.

Ta holka byla neuvěřitelná, pomyslel si.

"Čau." Angelika se zastavila před Derek a přejela si rukou po hladkých šatech. "Kam půjdeme?"

"Nech se překvapit, bude se ti to líbit." Derek se usmíval a Angelika cítila, že se jí situace vymyká z rukou. Čí hloupý nápad to byl? Její. Jasně.

Angelika nastoupila do auta a podívala se na zadní sedadlo. "Hodláš mě zavraždit a zakopat někde v lese?"

"Jak tě to napadlo?" Derek byl zmatený chodem jejích myšlenek. Myslel totiž na její šaty.

"Deka. Že se mám nechat překvapit. A co je pod tou dekou?"

"Ruce pryč." Derek jí jemně pleskl přes ruku a věnoval se řízení.

"No no." Zabrblala Angelika a opřela se do sedačky.

Derek se snažil vstřebat, že konečně bude mít Angeliku pro sebe a také se snažil nevidět, jak se jí ty zpropadené šaty vyhrnují nahoru pokaždé, když se Angelika zavrtí.

Město se míhalo a Angelika pomalu poznávala, kde se nachází. A byla zmatená, Nemohla by se divit víc, kdyby ji Derek doopravdy hodlala vzít teď večer do lesa.

"Policejní stanice?" Ani náhodou nevystrčí paty z auta.

"Ne tak docela. Pojď."

"Ani mě nenapadne." Angelika si založila ruce a nemínila uhnout pohledem.

"Půjdeš sama nebo to uděláme po staru? Vytáhnu tě ven a pak přehodím přes rameno?" Derek sledoval, jak se Angelika podívala na jeho svaly.

"Klidně to udělám." Pronesl Derek a neklonil se k ní blíž.

"Seš otravnej." Procedila Angelika mezi zuby a vystoupila.

Derek obešel auto a vedl Angeliku k postrannímu vchodu. Jeho otec vedl místní policejní oddělení a Derek se s ním dohodl, že by chtěl použít střechu kvůli jedné speciální dívce. Jeho otec se tvářil jakoby se jeho syn zbláznil. Derek trval na tom, že ona za to stojí.

"Páni." Vydechla Angelika, když se podívala, že ze střechy je úžasný výhled na město ne jedné straně a na řeku s mostem na druhé.

"Ukaž holce západ slunce a padne ti okolo krku." Angelika se ušklíbla a nechala to bez odpovědi.

Derek rozprostřel na zemi deku a připravil večeři. Angelika se pochybovačně posadila a byla překvapená, jak může být střecha tak vyhřátá. Jakoby seděla na vytápěné podlaze.

"Jak jsi to zařídil?"

"Znám pár hodných skřítků, co mi pomohli."

"Jasně."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama