Co se stalo, stalo se

24. listopadu 2015 v 20:03 | Lola Kiss |  Eagle´s
"Tak jo. Vysyp to." Veronika se opřela bokem o pult a provrtávala Angeliku pohledem.

"Co?" Angelika dělala, že nechápe. Chtěla si o tom rande s Derekem promluvit tak moc, že celé odpoledne pletla objednávky.

"Angeliko." Začala Veronika, ale zůstala zticha, když se přiblížil Radek.

"Taky ti řekla podrobnosti?" Uculoval se Radek a předstíral, že Derek žvanil. Nežvanil.

Angelika po něm střelila pohledem. "Bylo to prostě rande. Normálka."

"Neřekl bych, že normálka. Hotová romantika! Byli-"

"Ježiš! Byla to obyčejná střecha." Radek se vítězně zašklebil. Angelika chtěla předejít Radkovo přikrášlenému popisu, ale naběhla si. Nic o tom nevěděl.

"Střecha?" Veroničino obočí vylétlo vzhůru. "Teď mi povíš všechno."

Angelika se nadechla, že jí odsekne, ale Veronika jí čapla za ruku a táhla pryč.

"Hej!" Ozval se uraženě Radek, ale musel zůstat obsluhovat lidi.

Angelika se v duchu proklínala a usadila naproti Veronice. Chtěla si o tom promluvit se spolubydlící, ale nějak se nemohla odhodlat. Kdo ví proč, Veronika jí byla sympatičtější.

"Takže střecha?"

"Jo, vzal mě na střechu policejní stanice. Udělal tam něco jako noc pod hvězdami."

"V čem to podělal?" vzdychla Veronika a upřela na Angeliku soustrastný pohled. Věděla, že se to na začátku může jevit jako dobrý nápad, ale Derek se jí jevil jako někdo, s kým by nechtěla být o samotě. Něco v jeho postoji a chování ji odrazovalo.

"Nic nepodělal." Angelika se přinutila říct to, co jí rejdilo v mozku a nenechávalo spát. "Nejsem typ na dlouhodobé chození. Nechci, abych musela uzpůsobovat režim pouze podle něj. Nechci, abych na něj někdy musela čekat a zjistit, že se nezdržel na přednášce, ale v posteli rádoby kamarádky. Poslední vztah jsem zkusila a doslova skončila na dně. To poslední, co bych nyní chtěla je někdo, kdo si půjde za svým a čeká, že jeho sny budou tím, co mě bude naplňovat."

"Ale no tak. Jestli jsi něco podobného prožila, nečekej, že se to stane znovu. A víš co? Ti, kteří říkají, že nejsou na chození a dlouhodobé vztahy, bývají těmi, kdo do nich spadnou." Veronika viděla na vlastní oči, když se její sestra zamilovala, ale říkala, že z toho nic nebude. Teď je vdaná za toho kluka a mají dvě děti.

"Zapomínám, že studuješ psychologii." Angelika nechtěla, aby Veronika poznala, že se ve skutečnosti bojí toho, že by to mohlo dopadnout dobře. Naposled se pokoušela o něco, co sama obdivovala a viděla, jak fungovalo. Vztah jejích rodičů...

"A co studuješ ty, hm?"

"Fajn." Angelika to odmávla.

"Tak, jaký byl?"

"K ničemu nedošlo. Byla tam docela kosa. Ale sakra, umí líbat."

"Ty se červenáš!" Angelika by se nejraději propadla hanbou, když její kamarádka vykřikla a celá místnost se pohledem upírala na ně.

"Něco mi říká, že-"

"Hej! Trocha pomoci!" Houkl na ně Radek, když se mu před pultem objevil zástup hladových studentů.

Angelika se zasmála Veroničinýmu zklamání a odmítla vzpomínat na šaty, které měly roztržený zip na boku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama