25. Dragonbane

7. října 2015 v 10:16 | Lola Kiss |  Zahraniční literatura
Dalším přírůstkem pro sérii Temných lovců (The Dark Hunters) je kniha Dragonbane od Sherrilyn Kenyon http://lola-kiss.blog.cz/1412/sherrilyn-kenyon. U nás v ČR vyšly první tři díly: Milenec snů, Noční rozkoše a Objetí noci. V USA vycházejí její knihy a jsou vedeny jako #1 The New York TImes Bestselling Author.

Maxis Drago pracuje v baru Útočiště jako barman bezmála dvě stě let, a jeho klid je narušen, když do baru vpadne jeho minulost. Vlastně část jeho minulosti. Max je ve své pravé podobě drakem, ale nikdo neví, kým ve skutečnosti je, a co znamená pro svět a historii Were-Hunterů.

"Stvoření čistého světla, byli ochránci pořádku a obránci prvních bohů. Cílevědomí bojovníci nejvyšší cti a ušlechtilých srdcí. Jejich místo bylo mimo svět a těch, kteří v něm žili, aby nemohli být zkorumpováni zlem."
gallu démon Kessar o Maxisovi

Seraphina byla stejně jako její sestry bojovnice prokleta řeckým bohem Diem a strávila tři tisíce let let jako kamenná socha. Po probuzení její královna Nala požadovala hlavu jejího druha. Seraphina a její sestry vyznávaly hodnoty jako Amazonky - matriarchát -. Jejich hlavní zábavou bylo vyhledávat a zabíjet draky.

"Nezáleží na záměru nebo upřímnosti emocí, ne všechny sliby se dají dodržet."
Maxis Drago

V baru, kde Maxis pracuje se strhla vlna nepokojů, když vyšla najevo pravda, o tom, kdo Maxis ve skutečnosti je. Max nebyl jen drakem, ale nýbrž prvním proměněným. Celá historie vzniku Were-Hunterů byla v téhle knize objasněna a nechyběla ani oblíbená postava Savitara.

Jo, jeho laskavost byla mnohem děsivější než jeho hrubost. A to jí zanechalo zděšenou.
Seraphinin názor na Savitara

Kdo byl hlavním spouštěčem? Maxova družka Seraphina, která ho své královně Nale nevydala - znovu už by to neudělala. Místo toho řekla Maxovi to jediné, co mohlo zmírnit jeho nenávistné pocity k ní. Seraphina potřebovala, aby jí pomohl zachránit jejich děti.

Seraphina se rozhodla jít s pravdou ven...

"Tvoje děti tě potřebují, Maxisi. Jestli tě jim nepředám, zabijou je oba."

Max pomalu mrkl, když ho Seraphinina slova zasáhla jako palice. Celou minutu nemohl dýchat, než se slova usadila a došel mu celý význam. "Děti?"

"Syn a dcera."

Pokoj se naklonil. Jo, opravdu znamenaly to, co myslela. Rozuměl jí dobře.

Max natáhl ruku a zapřel se o zeď, jak se snažil vypořádat se vším, co mu říkala.

Byl otec.

Když se konečně setkali...

"Můžu tě obejmout?" zeptal se Edeny.

Slzy se jí zatřpytily v očích než se mu vrhla do náruče. Hadyn se vrátil do lidské podoby, takže se mohl přimknout k Maxovým zádům a zaklínil ho tak mezi nimi.

Seraphina nemohla dýchat, když je pozorovala. I tu chvíli se opravdu nenáviděla za to, co udělala. Slzy zamlžily její zrak, když sledovala její děti s otcem, který pro ně nikdy neměl být cizincem.

Hadyn a jeho sestra dvojče Edena - Deenie - byly předáni gallu démonům jako rukojmí, aby Seraphinina královna Nala dostala Maxovo srdce. Hadyn, který se na svého otce podobá nejen fyzicky, ale i svým smyslem pro humor, je v pravé podobě také drakem. Edena jako jediná ví, že její bratr je drak, protože oba žili se svou matkou a jejími sestrami, dračími zabijáky. Edena zdědila po otci jeho zlatavou barvu očí, která Seraphině neustále připomínala, čeho hrozného se na Maxovi dopustila.

Max musel vynaložit hodně sil, aby našel jejich děti. Kromě toho se také potýkal se svými třemi bratry - Illarionem, Blaisem a Falcynem...v dračí podobě.

Ó drazí bohové, opravdu? Náhle byl Illarion ve své dračí podobě mezi nimi, odstrkujíc je. Přestaňte! Oba dva!

Falcyn se otočil kolem a pokusil se ho zasáhnout ještě jednou svým ocasem.

Max ho chytil do drápů a kousal ho tak silně, až Falcyn vykřikl.

Illarion na něj zíral. Bylo to nezbytný?

Max pustil jeho ocas. "Tak trochu jo."

V knize Dragonbane je objasněna historie Were-Hunterů, ale nepůsobí to úplně nejlépe, protože je to trochu násilně poskládané dohromady. Kromě historie o Were-Hunterech obsahuje kniha příběh o Maxovi a Seraphině na začátku jejich tří letého vztahu, jejich vztahu v současnosti, válce, která se rozšířila na Olympu. Seběhlo se toho hodně a v krátké době. A to není dobře. Jedno jsem se čtením sérií naučila. Jestliže se počet stránek o hlavní dvojici nevyrovná počtu stránkám o ostatním dění okolo, výsledek nebude dobrý. Je to jako hledat něco, co by mohlo způsobit rozruch a co by se mohlo dál řešit.

Styxx dodržel slib a Apollo zůstal jako vězeň v péči Apollymi, Acheronovy matky. Ale jedno se jí muselo nechat. Jako ničitelka si uměla poradit...

Medea strnula. "Co uděláme, akra?"

Výraz na Apollymině obličeji potvrdil její nejhorší obavy. Nebylo nic, co by mohly udělat. Bůh nemohl zvrátit kouzlo nebo kletbu jiného boha.

Krutost se zableskla v Apollyminých očích. "Bastard si zalouží na oplátku jiného."

Apollo doopravdy zbledl z jejích slov. Byl tu dost dlouho na to, aby se naučil bát se toho pohledu, tak jako všichni. "Co tím myslíš?"

Apollymi vyslala k Medee zákeřný úsměv. "Nemůžeme Apolla zabít. Nemůže zvrátit jeho poslední trik... Ale nikdo neřekl, že jím nemůžeme nakrmit gallu démony a nechat je proměnit ho v jednoho z jejich krevních děvek tak, jako to udělali Zakarovi. Co myslíš?"

A Apollymino rozhodnutí mělo následky, které přinášely potěšení pouze jedné osobě - jí.

Acheron se viditělně přikrčil. "Ach, bože, co udělala teď?"

"No" - Thorn zpevnil ruce okolo obou jejich krků - "Prostě musím vědět... čí skvělý nápad byl odevzdat Apolla do její péče?"

Styxx udělal stejný obličej, jaký měl Acheron před chvílí. "Ten idiot budu já. Proč? Co jsem udělal?"

Thorn pustil Acherona a hravě plácl Styxxe do tváře a zmáčkl je. "Mamka Apollymi mu našla nového kamaráda na hraní," řekl stejným vysokým hlasem, který se používá při mluvení s malými dětmi. "Předala jeho zadek Kessraovi, a nejsme my šťastní, že má nového kamaráda, kluci a holky?"

"Ó drazí bohové." zopakoval Zakar Acheronova slova a zavrávoral. "Prosím, řekni mi, že to neudělala."

Savitar, Styxx, Zakar a Sin šli do Kalosis, aby zkontrolovali Apollymi...

Zakar přikývl. "A násilí. Rozhodně jsem očekával krev na zdech a násilí."

"Násilí? Jak se odvažujete vrazit do mého domova bez pozvání? Ó, násilí ti definitivně mohu dopřát, sumerský pse."

Otočili se a našli Apollymi stojící ve vší vznešené slávě na schodech paláce, jak se do nich zabodává pohledem. Její černá róba se rozprostírala okolo její éterické postavy a ostře kontrastovala s jejími sněhově bílými vlasy.

Její vířící stříbrné oči jiskřily jako led. "Proč jste tady? Jak se opovažujete vpadnout do mého domu." Přestože to nebylo víc než šepot, ta slova nesla větší hrozbu než řev.

Savitar si odkašlal. "Mysleli jsme si, že na tebe budou útočit démoni."

"Takže... co? Hodlal jsi sem přijet na svém bílém surfu a zachránit mou bezmocnou maličkost před velkou zlou hordou démonů mých nepřátel? Jak vulgárně hrdinské od tebe, Savitare. Ale jak můžeš vidět, nepotřebuju zachraňovat. Všechno je v pořádku a normální."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama