Zamilovaná - 16.kapitola, část 3

25. srpna 2015 v 9:57 | Lola Kiss |  MY NOVELS Zamilovaná
Stála jsem po kolena ve sněhu a šla se podívat, odkud přichází to jasně pronikavé světlo. Následovala jsem vyšlapané stopy, abych nezapadla do hluboké bílé pokrývky.

Víc než cokoli jiného mě přitahovalo světlo a teplo. Zbývalo jen pár kroků. Vešla jsem do malé a tmavé komůrky, kde jsem v jednu chvíli neviděla skoro nic. A pak jsem uviděla stín, který se pohyboval, a náhle se z něho vyloupla postava člověka, muže. Neviděla jsem mu do tváře.


Nechápala jsem, proč se mé nohy sunou směrem k němu a proč mám takový zvláštní pocit. V jednu chvíli jsem stála dva metry před ním a v dalším momentě jsem se k němu tiskla.

Líbali jsme se a bylo to úžasné, nic podobného jsem v životě nezažila. Snad jen párkrát a pak mi to došlo. Podívala jsem se mu do tváře a byl to Michael. S křikem jsem se odtrhla a probudila.

Oddechovala jsem zhluboka a snažila se vzpamatovat. Kde to jsem? Aha ve Vídni. Rozhlédla jsem se v cizím hotelovém pokoji a uklidnila se. Žádný Michael.

"Co tohle bylo sakra za sen?!" Promluvila jsem nahlas a lekla se vlastního hlasu.

Podívala jsem se na budík na nočním stolku u postele. Devět hodin. Bude volat Nina. Vyhrabala jsem se z postele a zamířila do koupelny. Studená voda mě probrala.

Vrátila jsem se v pravou chvíli. Nina volala.

"Ahoj. Ahoj."

"Ahojky. Ráda tě slyším."

"Tak jaká byla první noc v přírodě?"

"Přijeli jsme, vybalili jsme, vlezli jsme do stanu a …"

"V pořádku, nemusím znát podrobnosti."

"Ale ne, není to, jak si myslíš. K tomu jsme se ani nedostali."

"Počkej, co se stalo?" Teď mě to opravdu začalo zajímat.

"Jakmile jsme se dostali konečně do stanu, zjistila jsem, že mám na břiše klíště. Půl hodiny jsme ho páčili ven. Potom jsem zjistila, že zatímco jsme měli rozsvíceno, zapomněli jsme zapnout stan. Dovnitř vletěli komáři. A ty víš, že jsem na ně alergická."

"Proboha. Jsi v pořádku?"

"Jsem v pohodě. Ale v tu chvíli jsem toho měla plný zuby a poslední kapkou bylo, když mi Zdenda oznámil: Jdu rozdělat oheň."

"A?" Dychtivě jsem čekala u aparátu a představovala si scénku.

"No a tak jsem mu řekla: Víš co, mám toho dost. Vracíme se domů. A to hned."

"Poslechl?" Vím, že Zdenda miluje outdoor.

"Ano. Řekl, že mě miluje víc než nějakou krajinu."

"Přeju vám to." Klesla jsem na postel a pohrávala si s pramínkem vlasů.

"Díky, ale chtěla jsem se zeptat, co ti provedla Tereza nebo, co se mezi vámi stalo?"

"No." Nina ťala do živého. Stále mi to vadí. "Dobře, ale prosím tě, nikomu to neříkej. Takže, bylo to v den maturáku. Měla jsem jít pro šerpu se svým klukem no a ona mi ho přebrala. Neudělala to v den, kdy jsem si mohla vybrat někoho jiného, ale přímo na plese. Odtáhla ho dozadu a tam ho opila. Měla jsem jít na řadu, a když vyhlásili naše jména, on nebyl nikde k nalezení. A pak…"

"Jsi to zjistila."

"Ne, nezjistila jsem to až další den. Ten večer jsem byla veřejně ponížena a cítila jsem se strašně. Moje rodiče se divili, když jsem chtěla přestoupit na jinou školu. Ale splnili mi moje přání. Svoje spolužáky jsem pak už neviděla a kluka taky ne."

"Ta mrcha!"

"A pak jsem se dozvěděla, že ona s ním byla a spali spolu, na maturitním plese."

"Ta dvojnásobná mrcha!"

"Byla bych raději, kdybychom už o tom nemluvily." Uzavřela jsem kapitolu a uzavřela se do sebe.

"Jasně, ale stejně si neodpustím jeden komentář."

"Tak ven s ním." Odevzdaně jsem se posadila a promnula si oči.

"Zdenda je v posteli vážně úžasný!"

"Co?" Rozesmála jsem se.

"Jo, ten kluk je jako mistr v …"

"Stop, stop. Nepotřebuju vědět detaily o vašem intimním životě. Ne, pokud nebudu mít v sobě pár skleniček martini." Stále jsem se smála.

"Dobře, ale někdy bych uvítala menší pokec."

"Jsem pro, uděláme dámskou jízdu ve dvou a budeme drbat."
"Loučím se, kočko."


"Dobrou noc."

Byla jsem ráda za Ninu a za její schopnost být vrbou. Opravdu potřebuju člověka, kterému se můžu svěřit a věřit mu. Usnula jsem jako spokojené mimino. Spadla ze mě tíha světa.

Než jsem upadla do kómatu, spánku, myslela jsem na Ninu. Konečně si uvědomila jaká Pavlína ve skutečnosti je. Nestálá, prchlivá a naivní Pavla. S klidným vědomím, svědomí by nesouhlasilo, jsem podlehla únavě a tvrdě usnula.

Po týdnu stráveném ve Vídni a nezbytné prohlídce Schönbrunnu a Prátru, jsem se dostala domů. Unavená, ale šťastná.

Čekala mě spousta zařizování, jako například změnit fitness centrum a zařídit si návštěvu u Gabriela. A zaplatit účty.

Možná to vypadá, že utíkám od problémů, když měním fitko a s tím i omezuji komunikaci s Pavlínou, ale není to tak. Proč bych se měla stýkat s lidmi, kteří mě zklamali. Kapitolu s Pavlínou jsem neuzavřela, ale prozatím ji odložila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama