Červenec 2015

GUARDIANS OF ETERNITY #1

31. července 2015 v 15:19 | Lola Kiss |  Beletrie
1. Zrození temnoty (When Dakrness Comes)
- Abby prožila dětství v dysfunkční rodině a životem se protloukala, jak nejlépe uměla. V práci a v lásce štěstí neměla, takže trochu rezignovala. Život se jí změnil, když dostala práci osobní asistentky pro jednu mladou a velmi bohatou ženu, která byla samé tajemství. Abby to nechávalo chladnou do doby, než potkala muže, který v tom obřím domě na předměstí také žil.
- Dante přípomíná vzhledem piráta, i když jako upír nemá na své lidské období žádné vzpomínky. Čarodějnice ho před několika sty lety zajaly a donutily ho sloužit Fénixovi, strážkyni světla. Pro arogantního upíra je to něco nepředstavitelného do doby, než potkal Abby.
- Průšvih nastane v momentě, kdy dojde k výbuchu energie, strážkyně zemře a Dante je volný. Tedy znovu svobodný byl chvíli, než se Abby stala Fénixem. Co to znamená být Fénixem, a proč po Abby jdou všechny příšery a monstra? Odpovědi si nikomu nelíbí a ani fakt, že Abby je pro Danteho mnohem víc fascinující než by měla...

2. V objetí temnoty (Embrace the Darkness)
- Shay je míšenkou, která ve světě démonů je vzácná a žádaná. Její démonní krev pochází z bytostí Shalott, které dokáží léčit a prvotřídně bojovat. Její matka byla lidská žena, tak Shay zůstala na světě sama. Společnost jí po dlouhé době začal dělat chrlič Levet, který byl stejně jako ona držen v otroctví.
- Viper je šéf upířího klanu v Chicagu, podle popisu vypadá jako padlý anděl. Má slovanské kořeny a pár tisíc let mu také je. Viper je znuděný životem a nic ho nemůže překvapit. Během akce, kdy pomáhal Dantemu s Abby se seznámil s Shay, která ho přiměla něco cítit - vzrušení.
- Každá hrdá bytost by byla naštvaná, kdyby si ji někdo koupil jako hračku, takže Shay nebyla výjimkou. Štvalo ji i to, že ji koupil ten upír, kterého zachránila. Přestože ji její nový "majitel" neohoržuje, je to někdo jiný, kdo ano. Viper i Shay se musí dopátrat pravdy a zjistit, jestli by mohli být něco víc než majitel a jeho hračka.

3. Chuť temnoty (Darkness Everlasting)
- Darcy je třicetiletá barmanka, cvičitelka jógy, modelka pro výtvarnou školu, rozváží pizzu a dělá vše proto, aby si jednou mohla otevřít vlastní vegetariánskou restauraci. Je celkem spokojená, dokud do baru nepřijdou divní muži. A během útěku před nimi opomene dalšího muže, který ji pošle do bezvědomí.
- Styx je Anassem - králem upírů - a svému jménu dělá čest. Jeho nejlepší přítel Viper mu říkál, že by se měl trochu změnit, ale Styx se rozhodl, že žádné emoce mít nebude a nemá. Vycházelo by mu to, dokud by neunesl Darcy, protože ji chtěl jako první dostat král vlkodlaků - Salvátor.
- Darcy zjistí, že není člověk, ale vlkodlačice, která se nemůže proměnit ve zvíře kvůli genetické změně. Styx neví, jestli se mu líbí, co se děje s jeho životem a hlavně se mu nezdá Salvátor, který má zájem o Darcy...

ALEXANDRA IVY

31. července 2015 v 14:41 | Lola Kiss |  Spisovatelé

První setkání s tvorbou americké spisovatelky Alexandry Ivy proběhlo před třemi lety, kdy jsem poznávala život vysokoškolačky. Potřebovala jsem únik a co jiného lépe pomůže než svět plný upírů, vlkodlaků, čarodějnic, skřetů, víl, trolů a francouzského chrliče.

Myslím, že to byla právě postava chrliče, která mě okouzlila. Francouzský chrlič Levet je rytíř lesklé zbroje, který zachraňuje krásné dámy a každého muže dokáže přimět k šílenství. Levet měří 90 centimetrů a má křídla, která jsou jako pavučina a barevná jako duha. Jeho talentem je magie, která je nepředvídatelná a někdy i životu nebezpečná - většinou, no skoro vždy se Levetovi něco na kouzlení vymkne z rukou.

Debora Raleigh se narodila 14.4.1961 v USA a pro psaní používá pseudonym Alexandra Ivy. http://alexandraivy.com/

V České republice vyšly nějaké její knihy a to ty označené. Nyní je dlouhou dobu ticho po pěšině...

1. série: Immortal Rogues
Upír, můj pán (My Lord Vampire) - přečteno
My Lord Eternity
My Lord Immortality

2. série: Guardians of Eternity
Zrození temnoty (When Darkness Comes) - přečteno
V objetí temnoty (Emrace the Darkness) - přečteno
Chuť temnoty (Darkness Everlasting) - přečteno
Odhalená temnota (Darkness Revealed) - přečteno
Rozbouřená temnota (Darkness Unleashed) - přečteno
Za hranicí temnoty (Beyond the Darkness) - přečteno
Pohlcení temnotou (Devoured by Darkness) - přečteno
Spoutaní temnotou (Bound by Darkness) - přečteno
Spolu v temnotě (When Darkness Lives, Taken by Darkness, Devoured by Darkness) - přečteno
Strach z temnoty (Fear the Darkness) - přečteno
Darkness Avenged - přečteno
Hunt the Darkness - přečteno
When Darkness Ends - přečteno

Spin-off: Dragons of Eternity
Burned by Darkness - přečteno

3. série: Sentinels
Out of Control
Born in Blood
Blood Assassin

4. série: Hellion´s Den
Some Like It Wicked
Some Like It Sinful
Some Like It Brazen

5. série: Illegitimate Bahelor
Bedding the Baron
Seducing the Viscount
Seduce Me by Christmas

6. série: Rapture
First Rapture
Sinful Rapture

7. série: Bayou Heat
Raphael/Parish
Bayon/Jean-Baptiste
Talon/Xavier
Bayou Noel
Sebastian/Aristide
Lian/Roch
Hakan/Séverin
Angel/HIss
Michel/Striker

A jiné...

Pod postelí, ve skříni i na střeše

29. července 2015 v 0:02 | Lola Kiss |  Moje téma týdne
"Ha! Fakt legrace." Utrousila Crista. Její smějící se sestry utíkaly do kuchyně a nechaly ji na zemi v noční košili.

Víte, jak dospělí říkají, že pod postelí jsou bubáci kvůli strašení malých dětí? Věřte jim. Je to totiž pravda. Jak to vím? Dětem se totiž nelže.

Crista se zvedla z podlahy a rozsvítila lampičku. Její sestry se překřikovaly v kuchyni a dohadovaly se, kdo půjde dnes jako první ven. Hádka gradovala, když se Crista shýbala pod postel, aby odtamtud vytáhla vyčchra, černého chlupatého běsa. Ta malá potvora byla velká asi jako mops, a přesto dokázala vydávat zvuky jako stádo rozzuřených býků.

"Vypadni." Vyhodila běsa ven z okna a vrtěla hlavou, že se sestrám znovu podařilo ji nachytat. Na takové žertíky je přeci stará. No, sice je nejmladší, ale vždyť za měsíc oslaví pětisté narozeniny, krucinál!

Crista se převlékla do svých oblíbených šedých džín a bílého tílka, a pomalu šla za zvukem rozjívených sester.

"Crist, pojď, přidej se!" volala na ni Crystal, nejstarší sestra.

"Honem nebo to zmeškáš." Mávala na ni rukou Corin a oči nespustila z pultu v kuchyni.

Crist se k nim přidala a dívala se, jak se její další dvě sestry perou. Jak předpokládala, Cathy a Cleo se přetahovaly o poslední dřívko. Crystal, Corin a Celesta ujídaly z mísy popcorn a sázely se, kdo dostane šanci na prvního hixeho. Cathy i Cleo zrovna rozbily čínský porcelán, když se Crist usadila u sester a vzala si popcorn.

"Jo!" zařvala Cleo a mávala nad hlavou dřívkem.

"To je toho." zabručela Cathy a práskla dveřmi na verandu.

Crist, Crystal, Corin i Celesta se svíjely smíchy, zatímco si Cleo zatančila vítězný tanec.

"Jdete?" houkla na ně z venku Cathy. Crist se sestrami byla vmžiku v ostražitém módu a vyběhly ven, aby doběhly Cathy.

Crista se usmívala, protože cítila, že tenhle večer to bude ono. Konečně jí sestry dovolí, aby šla na prohlídku sama. Nebude muset mít nikoho za zadkem, aby na ni dohlížel jako neviditelný stín. Milovala svoje sestry, ale toužila potom, aby ji přestaly brát jako malou holčičku.

Dorazily na kraj města, bylo teprve deset hodin, ale všichni lidé a jejich takzvaní bubáci slídili venku. "Šťastnou jízdu." Všem se zaleskly oči jasně zelenou barvou a pak se každá rozběhla opačným směrem.

Crista se tentokráte rozhodla pro východní část, kde měla svou první jízdu před téměř čtyřista lety. Zavrtěla hlavou nad označením jízda, i když by spíš použila slova jako lov nebo hon. Sestry se jí smály, že se dívá na samý blbý horory a čte nesmysly, ale Crista se odradit nenechala. Tak se jí prostě líbilo, když lidé psali o světě nadpřirozena, kde byli vlkodlaci a upíři a čarodějnice. Připadlo jí to všechno velmi legrační.

Crista se právě procházela po ulici s kavárnami, když postřehla, že něco není v pořádku. Sakra! Zase se zapomněla. Tolik k tomu, jak chce být samostatná a nezávislá.

Soustředila se a cítila, jak se jí mění barva očí z fialové na jasně zelenou. Každá ze sester měla jinou barvu očí, která odpovídala jejich povaze. Přesně jak čekala, dvacet metrů před ní seděl godron, a hodoval na steaku. Nesmrtelná bytost, která vypadala jako člověk, voněla po mandlích a její doménou bylo dovádět k šílenství.

Crista se plížila podél zdi a pomalu vytahovala meč, připoutaný na zádech. Co naplat, byla staromódní. Pistole používat uměla, ale nelpěla na nich tolik jako její sestry. Navíc se nemůže stát, že by jí s mečem došly náboje.

Ještě pět metrů, čtyři, tři...

"Doprdele!" zařvala Crista než na ní přistál hix, soudě podle pomerančové vůně. Další nesmrtelná bytost, která se specializovala na strach.

Ozval se praskot kostí, jak Cristina hlava narazila na asfalt chodníku.

Miluju pomeranče. Bylo poslední, na co Crista myslela.

Jako nesmrtelnou ji tohle zabít nemohlo, ale rozhodně ji to poslalo na pár dní do bezvědomí. Když se probírala zpátky k sobě, cítila bolest. Něco jako kocovina, akorát vnímáte všechny zvuky jako na Silvestra a pachy jsou stejně odporné jako hromada shnilých jablek.

Crista se protáhla a prsty sevřela měkkou chlupatou deku. Tak moment! Chlupatou? Deku?

"Sakra!" Crista se prudce posadila a chytila se za hlavu. Ta bolest! Bylo to ještě horší než naposledy, kdy si s Cathy hrály na honěnou a ona to napálila to pouličního sloupu.

Ale tentokrát to bylo jiné. Něco je jinak. Ta deka? Crista zamrkala a otevřela oči. Trochu si oddychla, její oči se přizpůsobily příšeří a rozzářily se jasnou zelenou. Teď viděla všechno.

A doprdele! Nebyla tu sama. Přímo naproti ní seděl na bedně "důvod", proč skončila na chodníku s rozbitou hlavou. Hix. Velký, černovlasý a... spící? Crista se zkusila pohnout a žaludek ji ujistil, že jakýkoli prudký pohyb a večeře skončí vyklopená na zemi.

Crista provedla rychlou prohlídku okolí, no, takže stejně neví nic. Bedny, holé zdi, nějaké plechy a jedny dveře.

Žádná zbraň.

Napočítala do tří a pak se pomalu posunula na kraj. Musí zdrhnout a to fofrem. Sice slyšela, jak Cloe vypráví, že zabila hixeho, ale Crist to nikdy nezkoušela a ani žádného dosud nespatřila. Byli docela vzácní. Asi jako žraloci bílí.

"To bych nedělal." Crista sebou trhla, když se hix "probudil" a jeho černé oči ji probodávaly.

Crista se snažila potlačit zběsilý tlukot srdce a střípky strachu, které by ho vyprovokovali. Zírala na něj, dokud se nepohnul a ona nepopadla klacík? Zamračeně tu tenkou třísku upustila na deku a postavila se zády ke zdi, čelem k němu. Žaludek a bolest o sobě daly vědět. Ruka jí bezděčně vyrazila k puse.

Pak položila tu jedinou otázku, jejíž odpověď neznala. "Proč jsem naživu?"

Hix se postavil. "Miluju pomeranče."

"Cože?" Crista strnula a zírala na něho. Je pomatený?

"To jsi řekla než jsi odpadla." Jasně. Je to magor. Jak to má vysvětlit, proč je ještě naživu?

"Protože jsi mi praštil hlavou o chodník." vyštěkla na něj.

Hix se zachmuřil a udělal dva kroky vpřed. Nemusel mluvit, aby jí bylo jasné, proč jsou hixové spojováni se strachem. Černé oči, postava rugbyového hráče a dovednosti, které zahrnovaly i mučení.

"Ty mě budeš mučit?" Crist se donutila čelit tomu, co dávalo jako jediné smysl. Mučení, strach a možná i informace.

Hix udělal další krok a Crist se narovnala. Nelíbilo se jí, že se na ní kouká jako na svačinu. Ještě udělá krok a Crist ho sejme. Buď ona nebo on.

"Tak to bychom-" Udělal ten krok a Crist po něm vystartovala. Ne nadarmo byla ze sester nejlepší v boji beze zbraní. Jak se ukázalo, nebyla jediná.

Kdo mohl vědět, že hixové jsou rychlejší než bexije? Sestry jí měly říct, že v boji s hixem potřebuje zbraň. Pokusila se o poslední fígl, ale skončila jako poražená. Žaludek ji zradil a ona se pozvracela. Tolik k udatnosti a důstojnosti.

Crista zvedla hlavu jen okamžik předtím než zjistila, že její zrak je horší, protože oči mají její normální barvu a hix se na ní řítí plnou rychlostí.

Takže Crista skončila už podruhé na zemi, zase ji srazil jako rychlík. Se zavřenýma očima čekala ránu do hlavy a smrt, ale nic. Zmateně otevřela oči a zaostřila na hixův obličej.

"Ty jsi bexie."

Crist byla šokovaná a zmatená. Nechápala, proč má jeho ruku pod hlavou, takže neutrpěla další ránu a zlomeninu kosti týlní, a proč na ni pořád tak divně zírá.

"Páni, tobě to ale myslí, hixi." řekla sarkasticky a odmítala přiznat si, že se jí líbí. To tak!

"Sadrien." Odrazil její pokus o kopnutí a zápěstí jí drtil na hlavou.

Crist se cukala, ale s ním to ani nehlo. "Co chceš?"

"Tebe." Crist se lekla a zkoušet zakrýt strach ji nenapadlo. Cože? Asi se praštila víc než myslela a ještě se neprobrala.

"Tak to máme problém, já tebe ne." Nemohla se ani pohnout, ale i tak si mohla dovolit zdání, že je nad věcí.

Hix, vlastně Sadrien se naklonil blíž až se dotýkali nosy. "Ne. Nemáme."

Zamilovaná - 14. kapitola

25. července 2015 v 11:38 | Lola Kiss |  MY NOVELS Zamilovaná
NOVÉ OTÁZKY

Mám. Nemám. Mám. Nemám. Nechala jsem mezi prsty klouzat svazek klíčů a dumala. A dumala.

Při poslední návštěvě u Gabriela jsem dostala nečekaný dáreček. Klíče! Od jeho domu! Stále mi to vrtá hlavou a nejsem si jistá, co bych měla cítit. A jak se chovat.

Tím, že mi dal klíče, mi vlastně dal najevo, že mi věří. A také to znamená závazek. To proto mě to tolik vyvádí z míry.

HLEDÁNÍ VYTOUŽENÉHO DNE

23. července 2015 v 22:33 | Lola Kiss |  Beletrie
První díl z nové série, která vychází v České republice, se jmenuje Hledání vytouženého dne (pod anglickým názvem Searching for someday) a pochází z pera autorky Jennifer Probst.

Hlavními postavami jsou rozvodový právník Slade Montgomery a majitelka seznamovací agentury Kate Seymour. Ona žije a pracuje ve Verily (kousek od New Yorku) a on na Manhattanu. Seznámili se, když se Sladeova mladší sestra Jane zapsala do seznamovací agentury u Kate. Slade odmítal uvěřit, že to nejsou podvodníci a sám se také zapsal. Chtěl společnost zruinovat, ale bohužel, jeho plán mu vyšuměl z hlavy v momentě, jak poznával Kate blíž.

Knihu jsem přečetla rychle, asi za jedno odpoledne strávené u bazénu. Když jsem dočetla sérii o manželství Marriage to a Billionaire, byla jsem autorčinou tvorbou nadšená. Oblíbila jsem si tu dynamičnost, s jakou je příběh posouván v před, s jakou svérazností postavy jednají.

V příběhu Kate říká, že pozná, jestli jsou si pro sebe dva lidé stvořeni, a to díky "doteku". Pokaždé ucítím brnění nebo je to jako elektrická rána. Kate je kromě jiného také závislá na knížkách a jednou takovou zajímavou knížkou je právě fialová kniha kouzel lásky. Ta samá kniha, která se objevila i v sérii o manželství. I Kate si vyzkoušela kouzelnou formulku pro přivolání životního partnera.

Na rychlý skok se objevily i postavy z minulých knih, neboť jednou z nejlepších kamarádek Kate je Genevieve, Alexina sestra. Kromě Nicka s Alexou (Manželská smlouva), se tam mihla Maggie s Michaelem (Manželská past), Carina s Maxem (Manželský omyl) a přítel Sawyera, Wolfe (Manželská zkouška).

Tato kniha Hledání vytouženého dne mi přijde v jistých ohledech slabší. Když jsem četla předchozí tvorbu, měla jsem zároveň radostný pocit, že to není kýč ani nereálný popis událostí. Tady ten radostný pocit, že čtu něco a pak si musím jít koupit další díl, nevyvstal. Možná je to prvním dílem, možná bude tahle série o jiném rázu. Těchto možná bude více, ale rozhodla jsem se vyzkoušet další díl, pokud tedy tady v ČR vyjde.

DUBLIN STREET

23. července 2015 v 10:08 | Lola Kiss |  Beletrie
Knihy by se měly číst v takovém pořadí, v jakém jsou vydávány. Důvod? Stejný, jako proč se nemá číst poslední stránka knihy po té, kdy si přečtěte první kapitolu. Dublin Street od Samanthy Young, první díl ze série o Edinburghu/Skotsku (v originále On Dublin Street) jsem přečetla jako poslední.

Jocelyn Butlerová, si nechává říkat Joss, je začínající spisovatelka, která se přestěhovala do Skotska z Ameriky. Přišla o rodiče a sestru v 15-ti let a ani nyní, po 8-mi letech se s tím nevyrovnala. Prostě to zavřete na dno železné krabice a nevytahujte to. Joss si vypracovala kolem sebe hradby, které postupně ničí nová spolubydlící, optimistická a romantická Ellie a jeden vtíravý, nesnesitelný Braden.

Braden Carmichael, bratr Ellie, se zabývá stavbami a podnikáním. Jako jediný oslovuje Joss celým jménem, a ta ho kvůli tomu a jejich vzájemné přitažlivosti nesnáší čím dál víc. Jestli se někdo umí dostat lidem pod kůži, pak je to on. Když něco chci, tak to taky dostanu. Je mi jedno, jaké prostředky budu muset použít.

Čtení bylo osvěžující a trochu nečekané, v jeden moment jsem byla zaskočená. Obě postavy mají stejnou výbušnou povahu a drama v minulosti, až jsem se divila, že se drželi tak dlouho než si vjeli do vlasů.

Každý příběh je jiný - Jamaica Lane, London Road - a v každém se najde něco zajímavého, ale podle oficiálních stránek autorky, věnovala nejvíce pozornosti právě tomuto páru - Jocelyn a Braden, jsou párem číslo jedna. Jistě, jako první kniha a jako první pár, který má nejsložitější cestu, jsou patrně miláčci. Vidět věci z pohledu Bradena je velmi dobře napsané a podtrhuje to základní vlastnost, kterou má s Jocelyn společnou. Tvrdohlavost.

Ukázka z knihy:

"Co se děje?" zeptala se Ellie tiše a při pohledu na nás svraštila obočí.

Zamumlali jsme dvakrát "nic".

"No tak!" Ellie se zatvářila polekaně. "Volal doktor?"

Trhli jsme k ní hlavami a okamžitě nás zaplavily výčitky. "Ne." Braden zavrtěl hlavou. "Na schůzku s doktorem Dunhamem jdeme podle plánu dneska odpoledne."

"Tak proč se chováte tak divně?"

Bezvýrazně jsme na ni hleděli, ale možná se jeden z nás prozradil, protože se na nás nedívala ani minutu a sklesle poznamenala: "Rozešli jste se."

Braden to nevšímavě přešel. "Els, měla bys jít do sprchy a dát se trochu do pořádku. Udělá se ti líp."

"Kvůli mně?" Ellie vstala a rozevřela oči. "Rozešli jste se kvůli mně?"

Krátce jsem pohlédla na Bradena, ale díval se vážně na Ellie. Stejně jako já nechtěl její bedra zatěžkávat dalším břemenem. Obrátila jsem se k ní. "Ne, Ellie. Kvůli tobě ne. S tebou to vůbec nesouvisí a už to skončilo. Nedělej si kvůli nám starosti. Budeme v tomhle těžkém období stát při tobě."

Její výraz ztvrdl a umíněně vystrčila bradu. "Přesto zjevně jeden s druhým nemluvíte. Co se stalo?"

Braden vzdychl. "Nemiluje mě a myslím, že je to nespolehlivá a chladná mrcha. Teď se jdi osprchovat."

Protože nestál obličejem ke mně, neobtěžovala jsem se zamaskovat bolest, kterou jeho slova způsobila. Nespolehlivá a chladná mrcha. Nespolehlivá. Chladná. Mrcha. Chladná. Mrcha. Mrcha. MRCHA.

Až když Elliiny oči soucitně ztmavly, uvědomila jsem si, že ona na mě vidí.

"Bradene," pokárala ho tiše.

"Sprchu. Hned."

Znepokojenýma očima zalétla zpátky ke mně. Nemohla jsem uvěřit, že si o mě dělá v takovou dobu starosti. "Ellie, sprchu."

"Jste horší než moji rodiče," ušklíbla se. Přesto usoudila, že se se dvěma nejneústupnějšími lidmi, které zná, nebude hádat, vyšla z kuchyně a nechala nás v napjatém tichu samotné.

Konečně Braden promluvil: "Nechala sis u mě nějaké věci. Tenhle týden ti je přivezu."

Taky měl něco u mě v pokoji. "Ty tvoje ti dám na hromadu."

Opírali jsme se o protější konce kuchyňské linky a mluvili do zdi před sebou, ne jeden s druhým.

Braden si odkašlal. "Vrátila ses kvůli ní?" Opravdu jeho hlas podbarvovala naděje?

"Někdy i nespolehlivé chladné mrchy drží slovo," odpověděla jsem upjatě a usrkla džusu.

Braden zavrčel a třískl hrnkem o pracovní desku. "Nepotřebuje tvou dobročinnost ani pocity viny."

Krucinál.

Zjevně v něm vztek doutnal celou noc a konečně překypěl. Obrnila jsem se a pokusila se k němu přistupovat chápavě, abych ho neranila ještě víc, než už jsem to udělala. "Důvodem není doročinnost ani pocity viny."

"Takže jsem měl včera večer pravdu." Braden přikývl. "Miluješ ji, ale mě ne."

"Bradene..." Zlomil se mi hlas. Očekávala jsem od něj, že se bude chovat jako vždycky - klidně, sebejistě a vyrovnaně, nikoli zranitelně, zahořkle a vztekle. Načasoval si to na úplně nevhodnou dobu. Ale na druhou stranu jsem mu dala kopačky jen několik hodin potom, co se dozvěděl, že jeho mladší sestra má možná rakovinu, takže kdo byl větší mizera? "Ani ty mě nemiluješ, Bradene."

V očích mu zaplálo a chladně jimi přelétl po mém těle od hlavy až k patě, až jsem se zachvěla. Upřel na mě ledový pohled. "Máš pravdu. Nemiluju tě. Jen mě rozčiluje, že musím hledat novou partnerku, i když ta poslední nebyla v posteli vůbec špatná."

Myslím, že jsem dobrá herečka, ale stačil by ještě jeden jeho slovní útok a úplně bych se kvůli té bolesti sesypala. Rychle jsem se odvrátila, aby neviděl co se mnou jeho slova udělala. "Doufala jsem, že zůstaneme přáteli, ale to zřejmě nechceš. Můžeme se alespoň dohodnout, že spolu budeme mluvit kvůli Ellie?"

"Kdyby to záleželo na mně, nakopal bych tě do zadku a řekl ti, ať už nikdy nepošpiníš náš práh. Ale to Ellie zrovna teď nepotřebuje."

Otřeseně jsem zvedla hlavu a nevěřícně na něj pohlédla. "To myslíš vážně?"

Zkřížil silné ruce na hrudi a přikývl. "Nedá se ti věřit. Máš úplně zvrácené představy. A myslím si, že to Ellie neprospívá."

"Včera v noci jsi chtěl, abych se kvůli Ellie vrátila."

"Měl jsem čas si to rozmyslet. Kdybych mohl, zbavil bych se tě, ale Ellie by to ranilo."

"Opravdu bys to udělal?" Skoro jsem sípala. "Jen tak mě vykopl ze svého života?"

"Proč ne? Tys mi to udělala včera večer."

"Ne. Jen jsem se s tebou rozešla. Nezbavila bych se tě nadobro." Zabodla jsem do něj planoucí pohled. "Ale kdybych věděla, jak málo pro tebe znamenám, pravděpodobně bych to udělala."

"Hm." Braden přikývl. "Správně. Sice mě nemiluješ, ale máš mě ráda." Pokrčil rameny. "Mně můžeš být úplně ukradená."

Zatnula jsem čelist a tvrdě se snažila potlačit slzy.

"Vlastně jsem včera v noci ošukal nějakou jinou."

Prolétla vám někdy břichem kulka z brokovnice? Ne? Ani mně ne. Ale mám pocit, že to, co jsem při těchto Bradenových slovech cítila, bylo podobné. Ani ta nejlepší herečka na světě by nedokázala zamaskovat takovou bolest.

Trhla jsem sebou, zaklonila se, podlomila se mi kolena a zděšeně jsem otevřela oči i ústa. A pak se stalo to nejhorší. Rozplakala jsem se.

Přes slzy jsem viděla, jak Bradem sevřel rty a napjatě ke mně o dva kroky popošel. "Já to věděl," vydechl za chhůze.

"Nesahej ně mě!" vybuchla jsem. Nesnesla jsem představu, že by teď byl v mojí blízkosti.

"Nemám na tebe sahat?" zavrčel a v očích mu zuřivě zablýsklo. "Nejradši bych tě zabil!"

"Mě?" Obrátila jsem se, popadla talíř z odkapávače na nádobí, prudce se obrátila a mrštila mu ho na hlavu. Sehnul se a porcelán narazil do zdi. "Já s nikým nešukala dvě vteřiny potom, co jsme se rozešli!"

Sáhla jsem po skleničce, abych ji po něm hodila, ale Braden ke mně přistoupil, přitiskl mi zápěstí k bokům a narazil se mnou do kuchyňské linky. Zuřivě jsem se s ním prala, ale měl moc velkou sílu.

"Pusť mě!" vzlykla jsem. "Tak slyšíš? Nenávidím tě. Nenávidím tě!"

"Pšš. Pšš, Jocelyn," promluvil konejšivě a sklonil hlavu k mému krku. "To neříkej," zaprosil do mojí pokožky. "Nemyslel jsem to vážně. Lhal jsem. Měl jsem vztek. Jsem hroznej pitomec. Byl jsem celou noc u Elodie. Klidně jí zavolej a zeptej se - poví ti pravdu. Víš, že bych ti nikdy neudělal, co se stalo mně."

Hry s Davem

21. července 2015 v 8:30 | Lola Kiss |  Ošklivá pravda
Střední škola není nikdy procházkou růžovou zahradou, pokud nejste sto sedmdesát centimetrů vysoká blondýna s dlouhýma nohama a lesklými vlasy, postavou jako roztleskávačka a známkami, kterými se mohou pochlubit jedinci s nadprůměrným IQ. A navrch? Třídní miláček.

Emily byla jednou z takových dívek, o kterou se kluci perou a holky jí závidí. Přesto uměla něco, co jiným lidem scházelo. Měla dost rozumu na to, aby se nechovala jako nafoukaná princeznička. Její nejlepší kamarádkou byla Tina, sousedka, se kterou se přátelí od osmi let.

Jestli mají holky své hvězdy, kluci na tom jsou velmi podobně. Přestože by nikdy nepřiznali, jak oceňují svaly jiného borce, najdou se momentky, kdy postřehnete postranní pohledy a zkoumání vlastní muskulatury. Klučičí skupinky jsou stejné jako holčičí. I kluci mají partičky, kde dominuje jeden kluk.

Dave byl ve třídě nejvyšší a jako takový hrál basket, fotbal a doma tenis. Jeho rodina byla bohatá a Dave to dával náležitě najevo. Každý víkend pořádal doma mejdany. Všichni kluci chtěli být jako on nebo se s ním kamarádit. Kluk jako on si byl velmi dobře vědom své hodnoty a možností.

Každý miluje hry a Člověče nezlob se, patří mezi oblíbené, zvlášť pokud se namísto figurek hýbe s lidmi. Tina byla jednou z mála osob, kterým Emily věřila. Dave nevěřil nikomu, ale lidmi se obklopoval. Na jednom večírku se potkal s Tinou. Dali se spolu do řeči. Slovo dalo slovo a Tina zajistila Daveovi rande s Emily.

Přátelství a kamarádi jsou nejistou položkou, což poznala Emily na vlastní kůži, když šla na rande na slepo, jak jí navrhla Tina. A koho nepotká? Davea. Nafoukaný pitomec Dave, který by nepoznal rozdíl mezi housenkou a žížalou ani s baterkou. Přesto zůstala a myslela na dobrou Tinu, a nehodlala odsoudit Davea kvůli pozlátku. Soudit lidi podle vzhledu není správné.

Následující den ve škole pro ni byl hotové peklo. Dave všude rozhlašoval, jak si spolu užívali v jeho autě na zadním sedadle, že je ve skutečnosti jenom pitomá barbína, která se všechno šprtá nazpaměť. Emily byla zděšená a Daveovy řeči popírala, chtěla se opřít o svou nejlepší kamarádku Tinu.

Tina slavila ten den ve škole svůj triumf. Jak se tvářila ta husa Emily, když viděla, že se s Davem dobře baví na její účet. Takové potěšení, když si ta nána Emily uvědomila, že Tina a Dave jsou parťáky ve zločinu. Tolik let musela Tina poslouchat, jak je její kamarádka Emily zlatíčko a skvělá a jak se Tinini vlastní rodiče nad ní rozplývali. Pořád musela dokola a dokola trpět, jak je Emily na vrcholu a ona zaostává. Za ty roky toho měla plné zuby, trvalo jí dlouho než si uvědomila, že na takovém chování není nic normálního. A pak dostala šanci. Posmta je sladká, když je promyšlená. Daveovi lidé věří a naslouchají mu z principu. Dokonalá tečka.

WALT WHITMAN

20. července 2015 v 9:33 | Lola Kiss |  Taháky na literaturu
WALT WHITMAN
- přelom 19. - 20. st.
- 19. st. století páry
- spiritualismus - vyvíjí se duchovní atmosféra, věda nemá co nabídnout
- Američan
- moderní básník

Sbírka: Stébla trávy
- přelomová po obsahové stránce
- nová forma verše - volný verš = dlouhý verš - volný verš osvobozuje báseň s daných strof --- stává se výjimečnou
- 1. téma - demokracie, svoboda a nezávislost
- 2. téma - hledání volnosti

Zamilovaná - 13. kapitola, část 4

20. července 2015 v 9:32 | Lola Kiss |  MY NOVELS Zamilovaná
Tak…" Michael dal sáček zpět k ledu a zvedl telefon. Poplašný alarm v mé hlavě se rozezněl. Sami dva. S jídlem. Navíc jsem na práškách. Kdo ví, co bych provedla!

"Popravdě, nemám hlad." Bylo mi trapně, že lednička zeje prázdnotou a spižírna neobsahuje ani základní typy potravin. A bylo mi ouvej při myšlence, že by tu se mnou měl strávit delší dobu.

"Objednám jídlo." Na souhlas nečekal a začal vytáčet. Nelíbilo se mi jeho chování. Nelíbila se mi jeho společnost. Nelíbilo se mi, že vypadám jako cukrová panenka, o kterou se musí postarat. Nelíbilo se mi, že si přehrávám vzpomínky na lekci o sebeobraně. Nelíbilo se mi, že se mi nelíbí, o čem právě přemýšlím.

Zamilovaná - 13. kapitola, část 3

20. července 2015 v 9:31 | Lola Kiss |  MY NOVELS Zamilovaná
Zapotácela jsem se a s výkřikem dopadla na naaranžovaný stůl. V místnosti bylo chvíli naprosté ticho. Byla jsem stále trochu v šoku, když ke mně zavolali doktora a obklopil mě hlouček lidí.

"Klaudie, jste v pořádku?" Neodpověděla jsem a sáhla si na nos. Velmi opatrně, ale i tak jsem vyjekla bolestí. Ta bolest byla tak ostrá a pronikavá. Cítila jsem krev, ale neviděla jsem ji.

"Kapesník!" Někdo zařval, ale doktor zasáhl.

Zamilovaná - 13. kapitola, část 2

20. července 2015 v 9:31 | Lola Kiss |  MY NOVELS Zamilovaná
Gabriel se se mnou nerad rozloučil, ale odvezl domů. Byla jsem unavená a ospalá, ale tyhle faktory mě nemohly zastavit před večerem stráveným s kamarády.

Divoké rytmy otřásaly nábytkem, ale nikdo si stěžovat nepřišel. Konkrétně ani můj soused ne. Ale neměla jsem nejmenší chuť pátrat po příčině.

Dojedla jsem poslední zbytky večeře a pokračovala ve výběru oblečení. Po jídle jsem se cítila nabitá energií, a tak jsem se rozhodla pro odvážný kousek.

SRDCE ZE ZLATA

20. července 2015 v 9:31 | Lola Kiss |  Beletrie
Srdce ze zlata je samostatný román od J. R. Ward, autorky jinak známé série Bratrstvo černé dýky. Pravé jméno autorky je Jessica Bird. Autorka studovala historii a umění, věnovala se hlavně středověku. Její díla jsou řazena do příček paranormálních romancí. Její první vydanou knihou byla romance Sázka na vášeň.

Když jsem se dívala na anotaci, hlavní co mě zaujalo, bylo povolání ženské představitelky hlavní role. Archeoložka. Jo, jsem tak trochu blázen do archeologie i antropologie, takže jsem věděla, že si to musím přečíst. Stálo mi to za to.

Hlavní postavou je Carter Wessex, archeoložka, která se na popud kamarádky rozhodne přezkoumat legendu Farellovy hory. Je to o ztracené skupině milicionářů, Britů, vězni, reverendovi a Rudému jestřábu. U postavy Carter se mi líbila její tvrdohlavost a schopnost nenechat se zastrašit. Jejím nejlepším kolegou je Buddy (ano, nasmála jsem se, když jsem si představila jméno přeložené do češtiny - kámoš).

Nick Farell, miliardář a finančník odmítá celou dobu pokusy, aby se mohlo kopat na jeho pozemcích, odmítal do doby, než zjistil, že Carter Wessex je příbuzná s mužem, se kterým vedou obchodní strategie. A tak proč nepovolit kopání a nepočkat, jak mu to její otec oplatí?

Kromě archeologie je dějová linka a dynamika hlavních postav fascinující. Rozhodně jsem se bavila při čtení jejich hádek a myšlenkových pochodů. Jako zjemňující faktory tam vystupovaly dvě další postavy, Ellie a Cort. Ellie je Buddova dcera a Cort je synovcem Nicka.

OSCAR WILDE

19. července 2015 v 19:25 | Lola Kiss |  Taháky na literaturu
OSCAR WILDE
- přelom 19. - 20. st.
- 19. st. století páry
- spiritualismus - vyvíjí se duchovní atmosféra, věda nemá, co nabídnout
- dramatik, prozaik, spisovatel
- žil v Anglii
- studium filologie = věda o jazyku a literatuře
- globální čtení = rychločtení (román přečetl za pár minut)
- hlavní dekadent - provokoval zjevem (bisexuál)
- používal černý humor
- kvůli otci mladíka Douglase byl uvězněn v těžkém žaláři za sodomii na dva roky
- "Umírám, jak jsem žil."
Strašidlo Cantervillské
- povídka
- v anglickém domě bydlí americká rodina, která má nevychované děti a kvůli dětem se bojí strašidlo strašit
- děti strašidlo týrají
- o prokletém strašidle, které nemůže strašit
- parnas = vrcholné dílo (parnasismus = směr se snahou o absolutní krásu)
Obraz Doriana Graye
- román
- hlavním tématem je krása, umění, fikce a realita
- Dorian Gray - nemusí pracovat, má všechno (dandy)
- Dorian je dekadent - mravně zkažený
- Dorian se nechá namalovat a když neúmyslně ublížil lidem a měl výčitky, projevilo se to na obraze
- časem Dorain nestárne, ale obraz ano, jsou na něm všechny Dorianovy hříchy, ve snaze to odčinit, probodne obraz nožem a tím se zabije
- policie objeví jeho tělo, které je staré, ale obraz je mladý (umění je věčné)
Šťastný princ a jiné pohádky
- pohádky
- moderní, dojemné, mají křesťanský základ
- symboly, metafory
1. Sobecký obr
2. Slavík a růže
- dekadence - student a dívka
- symbolický romantismus - slavíček a jeho smrt, růže, noc, měsíc
- používá metafory pro krásu - karmínové rty
Jak je důležité mí-ti Filipa
- divadelní hra
- konverzační melodie = nový žánr, založený na radosti z komunikace
- mladý muž namluví dívce, že se jmenuje Filip, aby ji okouzlil
- obsahuje i černý humor
- je to o vztazích ve společnosti

FRANCOISE VILLON

12. července 2015 v 11:14 | Lola Kiss |  Taháky na literaturu
FRANCOISE VILLON (1431 - 1463)
- francouzská renesance (15. st.)
- neměl vlastní rodiče, jméno dostal od pěstounů
- studoval na Sorbonně
- žil bohémský život (ale byl vzdělaný, bohatý)
- kradl, spáchal vraždu z lásky, ve vězení
- odsouzen ke smrti oběšením, ale skončil ve vyhnanství
- označován jako první prokletý básník podle jeho životního stylu
- oxymoron - neslučitelná slovní spojení
- smutné básně i obscénní - často byly nepřijatelné
- inspiroval Vrchlického, Nezvala, aj.

Balada o zobáčku Pařížanek
- jak jsou upovídané v porovnání s ostatními národy
- 4 sloky - 1-3 sloka - po 8 verších, 4 sloka má polovinu (francouzská = villonská balada)
- na konci slok je refrén

Odkaz = Malý testament
- loučení s Paříží a kamarády
- častá forma závěti, odkazuje své věci lidem, kterými pohrdal

Závěť = Velký testament
- forma francouzské balady
- písně s náboženským charakterem
- dvorská lyrika - opěvovaní

DANTE ALIGHIERI

8. července 2015 v 9:17 | Lola Kiss |  Taháky na literaturu
DANTE ALIGHIERI (1265 - 1325)
- období renesance = znovuzrození, znovu objevení (14. - 16. st.)
- zájem o člověka a vědu, málo o náboženství
- Ital - Florencie
- byl poslán do vyhnanství, byl proti papeži
- zamilován do Beatrice

Božská komedie
- drama s humorem
- původní název byl bez přívlastku "božské" (tento přívlastek dodal G. Boccaccio)
- jedná se o veršovaný alegorický epos (skryté významy)
- hlavním hrdinou je básník (sám Dante), který se ztratil v lese (symbol pro svět), ohrožovaly ho tři šelmy (tři hříchy)
- pardál (smyslnost), lev (pýcha), vlčice (lakota)
- prosil o pomoc boha, to se nestalo, ale pomohla mu Beatrice, poslala mu Vergilia (Vergilius - antický básník), ten mu pomůže do bezpečí
- 3 krajiny - peklo, očistec, ráj
- peklo - 9 kruhů - hříšníci s různými druhy hříchů
- básník má soucit s těmi, kteří zhřešili z lásky
- očistec - ostrov s horou (2 výstupy, 7 říms) - vladaři a filozofové
- ráj - Vergilius jako pohan dál nesmí, básník a Beatrice ano
- Beatrice líčena jako božský charakter, ale také nemůže až na úplný vrchol

V ŘÍŠI LORŮ

8. července 2015 v 9:17 | Lola Kiss |  Beletrie
AUTORKA Kresley Cole
Její doménou jsou nadpřirozené a historické, romantické romány. Proslavila se sérií Immortals After Dark - V říši Lorů, která byla přeložena do sedmnácti jazyků a získala i ocenění. Znalosti z cestování uplatnila i v knihách, stejně tak jako její nadšení pro vodu, lodě a cokoli s tím spojené.

Kniha, kterou jsem přečetla:
Jako členka knižního klubu dosáhnu na slevu až 30%, tudíž pro mne není problém hledat nové klenoty v literatuře. A tato kniha? Rozhodla jsem následovně.

Přes čtyřista stránek obsahovalo dva příběhy, které na sebe vzájemně navazovaly. Kniha Hlad jako žádný jiný je první díl ze série V říši Lorů. Podle názvu jsem moudrá nebyla, ale řekla jsem si, že bych to mohla zkusit přečíst a pak uvidím.

První příběh Vojevůdcova věčná touha byla novela, která byla do knihy přidána. Aby ušetřili papír? Volně publikovaná by vyšla na tenkou knížku, tak je dobře, že byla přidána k prvnímu dílu Hlad jako žádný jiný. Novelu jsem chápala jako průvodce, protože obsahovala věci, které se v knize nevyčtou. Chytré a nenucené, protože tyhle informace jako z brožurky nenarušovaly dějovou linku.

Novela
Vojevůdcova věčná touha
Nikolaj Wroth - upír, jako člověk byl generálem, když Wroth umíral, upír mu nabídl dohodu, a stal se upírem tzv. Zdržencem (odmítal pít lidskou krev přímo, aby tak člověka nezabil)
Myst - valkýra, nesmrtelná bytost, která zabijí upíry (Lory), vlkodlaky (Lykaje), a jiné nestvůry

Příběh: Myst spolu se svými sestrami valkýrami žije v bažinách a sbírá lekslé věcičky, které tak valkýry milují, dokud se jedna mise nezvrtne. Se sestrami měly přepadnout jeden hrad v Rusku, kde sídlili upíři. Plány jim zhatili Zdrženci, kteří se na hrad dostali dříve. Myst byla v mučírně, když se seznámila s Wrothem. Ukázalo se, že Myst je jeho upíří nevěsta, která mu rozproudila krev a srdce mu začalo bít (doslova). Ani jednomu z nich se to nehodilo. Trvalo pět let, než se znovu setkali a tentokráte měl Wroth navrch. Nezapomněl, co mu Myst provedla v Rusku. A osud je občas pěkná mrcha, když se otočí poměr sil...

První díl
Hlad jako žádný jiný
Lachlain MacRieve - lykaj, který byl dvě stě let vězněn upíry (vlastně je to král lykajů a povaha tomu odpovídá)
Emmaline - valkýra, která je z poloviny upír, žije se svými tetami a jednou z nich je i Myst

Příběh: Emma hledala v Paříži svého upířího otce, protože matka valkýra zemřela po porodu. Namísto hledání ji však unesl lykaj Lachlain, který se ze spárů upírů dostal kvůli Emmě - ucítil, že je jeho vyvolená. Emma byla vyděšená k smrti a Lachlain byl zuřivý, když zjistil, že ona je upírka. Takže tihle dva spolu musí nějak vyjít. Emma je z něj rozklepaná jako osika, protože nemá ráda násilí a bolest, a tudíž se snaží tomu "zvířeti" utéct. Lachlain odmítá uvěřit, že ona má být jeho, a chová se jako to zvíře (žádná metafora). Jestli by mohlo být něco komplikovanějšího? Ano, když se do zmatku mezi nimi přimíchají i Emminy tety valkýry. Lachlain najde oporu nejen ve své rodině, ale také u Wrotha, Mystina manžela...