Podle skutečné události

18. května 2015 v 19:31 | Lola Kiss |  Ošklivá pravda
Před 30 lety...

"Kde seš, ty malej spratku?!" Zařval Viktor a prudce se otočil kolem sebe.

"Vylez ven ti povídám!" Přihnul si z láhve a prázdnou jí mrštil proti zdi.

"Jen počkej." Zabručel Viktora a spadnul do křesla.

Osmiletý Petr se krčil za pohovkou a bylo mu jasné, že tímhle výstup nekončí. Tohle byla otcova první lahev. Až vypije i druhou, kterou se mu Petr raději nepokoušel schovat, dostane svůj díl za tu první, špatně schovanou.

"Tááák, jen pojď ven, chlapče. Pojď k tatínkovi. Víš, že tě má moc rád." Viktor se opřel do křesla a čekal, až se ten malý prevít objeví. Pěkně mu to spočítá, hajzlovi.

Petr se opatrně podíval, ale to byla chyba. Viktor vyskočil z křesla tak rychle, že ho převrátil a chňapl po Petrovi.

"Tati. Pusť mě. Prosím." Naříkal Petr, bojoval s otcovou paží. Viktor ho však za triko svíral pevně.

"Chlapi neprosí, ty srabe!" Viktor ho vytáhl a chytil pod krkem.

"Tati-" Petr nemohl nic říct, protože mu otec vrazil takovou facku, až ucítil v puse krev.

"Už nikdy mi nebudeš krást ty láhve, rozumíš?!" Petr dostal další facku. Viktor se teprve rozehříval.

Viktor se znovu napil, a když viděl, jak si Petr otírá pusu a fňuká, měl toho plé zuby.

"Ty nevděčnej malej parchante." Procedil přes zuby, napil se a vytáhl si pásek z kalhot. "Já tě naučím, co je to být chlapem."


Nyní...

Petr se podíval po kuchyni a ten bordel ho děsně nasral. Do prdele! Tohle mu ještě chybělo. Přijde z práce utahanej jako vůl a doma je všude binec!

"Kde si?!" Houkl v obýváku a čekal, až se objeví jeho povedená manželka nebo jeho dcera.

Chvíli bylo ticho a pak se objevila Jana. "Ahoj, uvařila jsem Ti oblíbené špagety s-"

Jana se chytila za tvář, kam jí přistála Petrova mozolnatá ruka. "Koukni se!"

Jana potlačovala slzy, ale Petra to ještě víc popudilo. Přidržel ji za vlasy a prudce škubl. "Tomuhle říkáš uklizeno?!"

"Já-" Petr ji odstrčil a Jana spadla bokem na podlahu. To už slzy zarazit nedokázala.

"Teď budeš brečet?! Vždyť se ti nic nestalo. Zase mi tu budeš hrát divadlo?!" Petr na ni houkl a nalil si skleničku.

Jana se sebrala ze země, ale marně se pokusila postavit a zabránit dceři, aby vyšla ze svého pokojíčku.

"Áááá. Tak tady ji máme. Tak co, si taky taková líná mrcha jako tvoje matka?" Petr se posměšně zašklebil a potřetí si dolil.

Iva mlčela a nepřestávala se dívat na matku, která napůl seděla na zemi. Nevěděla, že tím pádem si matka zlomila ruku.

"Ale! Ty mi ani neodpovíš?! Nejsi nějaká drzá?! Pojď sem! Hned!" Zakřičel na Ivu, která sebou cukla a couvla.

Petr se prudce postavil a než stačila Jana zareagovat, Iva dostala jeho pravačkou. "Budeš mě poslouchat na slovo, je ti to jasný!" A Iva schytala další ránu, tentokráte měla červené obě tváře.

"Odpověz! Rozumíš?" Zatřásl s ní, ale Ivě vypověděly nohy službu a skončila na zemi.

Petr toho měl tak akorát dost a napřáhl nohu ke kopnutí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kimi Kimi | Web | 18. května 2015 v 20:49 | Reagovat

Je smutné že to takto chodí vo väčšine rodinách... Násilníci vychovávajú ďalších násilníkov, kvôli ktorým potom trpia všetci naokolo- úplne nevinne... :-(

2 Uraluska Uraluska | E-mail | Web | 24. května 2015 v 15:03 | Reagovat

Jo, smutné je, že takhle to často chodí. (Mám se děsit toho titulku?) Někdy se do toho podaří zasáhnout a děti, které vyrostly obklopené násilím, si najdou svoji jinou cestu, někdy si alespoň uvědomují, že se chovají stejně, ale kolikrát je to celé takové beznadějné...

3 Lucie Šišková Lucie Šišková | E-mail | Web | 25. května 2015 v 13:14 | Reagovat

Pravdě se nechce nikdy věřit.[2]:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama