Květen 2015

Omezení, které nesnáším

26. května 2015 v 20:56 | Lola Kiss |  Ošklivá pravda
Včera jsem obědvala s babčou a ona se zeptala na bratra. Pověděla jsem jí, že kašle na školu a fláká se venku. Proč by se taky měl zajímat o známky, když mu stačí prolézt, že? Babča na to zareagovala velmi osobitým způsobem: "No, jo. Kluci jsou pitomí." Cože?! To jako fakt že, jsou pitomí a to stačí? Takhle jednoduše ho babi omluvila. Prostě za to nemohou, když se špatně učí, jsou to kluci. Jasně. Leda kulový!

Doslova jsem rostla vzteky, když jsem ji slyšela, jak ho omlouvá. Následně mi vyprávěla o strýci, jak se choval, když byl v bratrově věku. Ano, padla ta samá omluva a já svírala desku stolu. Měla jsem co dělat, abych se jí nezeptala, a co kdyby to dělala holka? Jak by se na ní asi dívala. Ne, opravdu nechci znát odpověď.

Jako by toho nebylo málo, musel mě dorazit i strýc - jiný - odvedle. Ten se tomu hlasitě smál a říkal: "Kluci se potřebují vybouřit." V jednadvaceti letech? Málem jsem ho nakopala do pozadí. Měla jsem chuť mu zakroutit krkem, ale musela jsem se ovládnout. Hádka na veřejnosti není divadlo pro mě. Hlavně by mě zajímalo, jak se asi bude tvářit a co bude říkat, až se moje sestřenice - jeho rozmazlená dcera - začne chovat víc jako nevychovaný spratek. Jaká bude omluva potom, strýčku?

Nikdo nemá úplně normální rodinu, protože i druhá polovina mého příbuzenstva dovede přivést jednoho do varu. Jak můžou házet lidi do jednoho pytle, jen kvůli jedné špatné zkušenosti s jedním člověkem? I když jsem se snažila říkat, že jsou i ti dobří, bylo to bezvýsledné. Prostě to nechtěli slyšet a vidět. Proč by se měli měnit, když to doposud fungovalo, že? Je škoda, že s nimi nemůžu zatřást a probudit je jako ze snu. Když lidé nechtějí, tak nevidí a neslyší. Také se říká: "Házet hrách na stěnu." Ano, vře to ve mně vzteky a občas i vidím rudě, protože jsou věci, na které slovo PROMIŇ nestačí.

Naučila jsem se jednoduchou věc, prostě se o podobných věcech s nimi odmítám bavit. Začnou s tím, ale já to ukončím slovy, že se o tom bavit nebudu a jestli budou opakovat omluvy, dopadne to špatně. Mírně řečeno. Musela jsem se to naučit velmi rychle, protože hádat se na chatě, kde trávíte s rodinou dovolenou, je sebevražda.

"Myslím, že řeknu něco chytrého, tak bys to měl zapsat."

23. května 2015 v 12:20 | Lola Kiss |  Citáty
Jen proto, že nejsi paranoidní, neznamená to, že po tobě nejdou.
- Joseph Heller (Hlava 22) -

Jednoho dne, při zpětném pohledu, vás ty nejtěžší roky přimějou vidět je, jako ty nejkrásnější.
- Zikmund Freud -

Mohla bych zkusit říct pravdu, ale výsledek bude fikce.
- Katherine Anne Porter -

Co slyším, to zapomenu. Co vidím, si pamatuji. Co si vyzkouším, tomu rozumím.
-Konfucius-

Žádné místo není jako domov.
- L. F. Baum -

Buď šťastný za tenhle moment, protože tenhle moment je tvůj život.
-Omar Khayyam -

Požehnaný je ten, kdo neočekává nic, proto nebude nikdy zklamán.
- Alexander Pope -

Nikdy si nedělej legraci z někoho, kdo mluví lámanou angličtinou. Znamená to totiž, že umí další jazyk.
- H. J. Brown, Jr. -

Píšeme, abychom okusili život dvakrát, nyní a zpětně.
- Anaïs Nin -

Příběh jejich života

22. května 2015 v 21:10 | Lola Kiss |  Ošklivá pravda
Před 25 lety...

Anežka se podívala na svou nejlepší kamarádku Veroniku a pak se společně rozesmály. Obě přelezly plot, ale Anežka si roztrhla kalhoty na zadku.

"Jsi celá?" Zeptala se smějící se Veronika.

"No, abych pravdu řekla, ani moc ne." Anežka se otočila a ukázala puntíkované kalhoty, vykukující z díry po zadní kapse kalhot.

Anežka si sundala bundu a uvázala ji kolem pasu ve chvíli, kdy se k nim připojili tři kluci - Kryštof, Roman a Robert.

Veronika se usmála a natočila vlas na prst. Ten kluk Roman ji zaujal. Pokaždé, když přijela z města sem na vesnici, oba po sobě házeli pohledy.

Roman byl rád, že šel s klukama ven, protože potkali tu hezkou černovlásku Veroniku. Sice mu trochu vadilo, že je s ní i Anežka.

Anežka byla zakoukaná do Romana, ale ten o ní nejevil zájem.

"Co podniknem?" Zeptal se Roman směrem k Veronice.

Ten večer se ti dva dali spolu do kopy. Veronika oslavila o víkendu patnáct, Roman byl o tři roky starší.


Nyní...

Veronika rozbalila dárek od Romana a zamrkala. On jí dal k Vánocům digitální váhu?! Neřekla mu na to nic, věděla, že Roman nemá rád tlusté lidi. Veronika po dvou dětech přibrala a nepodařilo se jí shodit.

Roman dostal od manželky Veroniky sadu na ping pong, který hraje závodně už od mládí. Jí koupil váhu, protože už jednou jí řekl, že by se měla začít hýbat.

Veronika si urovnala volné triko. Nebyla tlustá, ale měla o patnáct kilo víc, a pokaždé když se podívala do zrcadla, nesnášela pohled na sebe.

Roman neustále připomínal, kde se jí co houpe. Dělal si z ní legraci, že jí tady na břiše něco visí. A na firemní večírky ji nebral vůbec, protože se za ni styděl.

Na návštěvu měla následující den přijít Anežka se svým manželem Robertem, Romanovým bratrem.

FRÁŇA ŠRÁMEK

21. května 2015 v 18:43 | Lola Kiss |  Taháky na literaturu
Fráňa Šrámek
- básník, prozaik, dramatik
- měšťanská rodina - otec byl berním úředníkem
- mládí strávil ve Zbirohu a Písku
- nedokončil studium práv a začal psát
- anarchista
- odmítl nastoupit do vojenské armády
- hodně měnil názory
- kamarád Karla Čapka, patřil do skupiny pátečníci
- proti fašismu - 2. sv. válka - nevycházel z domu


DÍLA
Curirculum vitae
- čtivé, raná tvorba
- poslední sloka se týká anarchismu, výhružky, ironie

Narodil se

Život a bído, přec tě mám rád
- sbírka - manifest na anarchismus
- jednoduché básně

Modrý a rudý
- barvy - rudá (anarchie - srdce), modrá (uniforma armády)
- jednoduché
- sbírka - antimilitaristické, proti R-U armádě (pacifistické)

Splav
- city a erotika
- báseň Splav
- přírodní, milostná erotika
- naznačení milostných fantazií
- dva se potkají v lese, ale není to ono, v lese je to magické (ty pověry), v lukách (ne pocity, volnost, odevzdání)
- kus chleba představuje polovinu srdce

Rány, růže
- o vlastenectví

Žasnoucí voják

Ejhle, člověk

Stříbrný vítr
- román o dospívání
- hlavní hrdina Honza Ratkin žije na malém městě, má konflikty s přísným otcem, Honza podléhá svým náladám a nemá dobré známky, následně poznává dospělý život (kamarádi, láska, zklamání)
- název - v lese fouká "stříbrný" vítr, který volá po dobrodružství, dálkách
- lyrika, impresionismus

Tělo
- pod lavicový román
- vitalismus
- mladý manželský pár postaví vztah na sexu

Červen

Léto

Měsíc nad řekou
- drama
- rodiče odejdou se bavit a dcera zůstane sama doma

KAREL ČAPEK

20. května 2015 v 13:25 | Lola Kiss |  Taháky na literaturu
Karel Čapek
- jeden z velikánů kultury (nejblíže měl k anglickému stylu života)
- jako spisovatel je známý i ve světě
- vyrostl v rodině lékaře - Malé Svatoňovice
- humanista, po KU studoval filozofii (vědecká práce o pragmatismu)
- bratr Josef - malíř i spisovatel - dílo Psáno do mraků - aforismy = životní reflexe (přemýšlivé)
- sestra Helena - dílo Moji milí bratři - vzpomínky
- pracoval i jako vychovatel u šlechtických rodin
- psal do Lidových novin
- ženatý s Olgou Scheinpflugovou
- říkal: "Každý člověk musí být politicky angažovaný."
- patři do skupiny pátečníci - ideální je harmonie, kompromis
- založil a předsedal klubu PEN - zaštiťují spisovatele
- ovlivněn setkáním s H. G. Wellsem a G. G. Chestertonem
- 1938 - zemřel na zápal plic

Díla
Anglické listy, Italské listy, Cesta na sever
- cestopisy s ilustracemi

Hovory s T. G. M.
- fiktivní, ale zachytil Masarykovy názory

Matka
- psáno podle Olgy, snažil se o lepší budoucnost
- symbolem 1.republiky

Krakonošova zahrada
- psal s bratrem

Zářivé hlubiny
- psal s bratrem
- inspirace Titanicem
- reflektuje evropskou modernu (dojmy a pocity)

Loupežník
- psal s bratrem
- ve stylu komedie de art
- oslava mládí a nerozvážnosti
- Loupežník srdcí = student
- otec přišel o dceru, která utekla s komediantem, svou druhou dceru tedy hlídá a zamkne ji doma, do domu se nakonec dostane student a otec zůstane zamčen venku, kde se shromáždí celé město a snaží se se studentem domluvit

Boží muka
- Šlépěj - na zasněženém poli je stopa, tvoří hypotézy o vysvětlení, jak se tam dostala (pták nebo bota z letadla) = záhady nás obklopují, někdy je nelze vysvětlit (pokora před světem) = noetická skepse - nauka o poznání světa

Trapné povídky

Francouzská poezie nové doby
- překlad moderních francouzských básníků s používáním humorného jazyka

Věc Makropulos
- koncepce: "Co by se stalo, kdyby... kdyby byl člověk nesmrtelný."
- antiutopie = obraz světa jdoucího k zániku
- mladý právník řeší právo na majetek paní Makropulosové (cynická, sobecká, znuděná opakujícím se světem), paní Makropulosová je nesmrtelná, nakonec se ukáže, že právo na majetek nemá

RUR
- koncepce: "Co by se stalo, kdyby... kdyby svět ovládly roboti."
- antiutopie
- Rossumovy univerzální roboti
- drama
- Rossum má továrnu na roboty, lidé nemusí pracovat a také nemají děti, roboti si po čase uvědomí, že jsou otroci, vzbouří se a vyvraždí všechny lidi kromě Alquista, o které si myslí, že zná manuál na výrobu robotů, ale on to nezná
- nakonec se ukáže, že dva roboti Primus a Helena cítí zlost a to dává naději
- slouží jako varování před vědeckým pokrokem, odpovědnost za vědecký nález

Továrna na absolutno
- koncepce: "Co by se stalo, kdyby... kdyby všichni lidé na světě byli Jehovisté."
- antiutopie
- hlavní hrdina je vynálezcem perpetum mobile, ale zároveň s tím se uvolňuje absolutno, které má špatný vliv na lidi (probouzí v nich náboženské šílenství)
- nakonec zůstane jen skupina vojáků - hlavní je kompromis
- první použití slova "vole"

Krakatit
- román
- v době psaní vybuchla sopka Krakatoa
- o zneužití výbušniny krakatoa na dálkové ovládání - vynálezcem byl Prokop, který zešílel, když si uvědomil, co všechno může zničit, během jeho léčení mu výbušninu ukradnou a začnou se vyrábět zbraně

Ze života hmyzu
- bajka, divadelní hra
- psal s bratrem
- na životě hmyzu se ukazuje ten lidský

Povídky z jedné a druhé kapsy
- nejpopulárnější, nejčtenější, povídky do každé rodiny
- hovorový jazyk, detektivky se záhadou, humanismus
- inspiroval se u Chestertona
- "Každý člověk má v sobě alespoň něco dobrého."
- 1.kapsa - Modrá chryzantéma, Jasnovidec, Básník,... (rozdílné)
- 2.kapsa - První parta, Život a dílo skladatele Faltýna,... (navazují na sebe)

Dášeňka neboli život štěněte
- součástí jsou fotografie

Devatero pohádek

Zahradníkův roh
- soubor fejetonů o zahradničení

GEORGE ORWELL

19. května 2015 v 7:18 | Lola Kiss |  Taháky na literaturu
George Orwell
- novinář
- psal antiutopistické romány
- přesvědčený komunista - posléze přešel na střed
- pacifista ohledně války ve Španělsku
- umírá na TBC po 2. sv. válce

- jako spisovatel je řazen k postmoderně (Woody Allen)

Díla
Farma zvířat
- bajka o zrodu absolutistické komunistické moci
- prase Napoleon představuje Stalina
- děj:
1, zvířata jsou terorizována farmářem a chtějí vládnout sami, sestaví si štít s pravidly o rovnosti a hospodaření (narážení na socialismus), prasata se vyčlení, aby nemusela pracovat "všichni jsou si rovni, ale někteří rovnější"
2, jako obětní beránek je vybrán kůň, kterého pošlou na jatka
3, kniha končí tím, že zvířata si ani nepamatují, jaké to bylo, když jim vládl farmář (sloužil jako odstrašující příklad)
4, nástoupil teror (zrůdnost komunismu - čistky)

1984
- postava Velkého bratra
- antiutopie
- román s narážkami na SSSR a postupy
- AJ má novou podobu
- syžet = uspořádání (Zamjatin - My)
- teorie - minulost lze změnit k aktuálním dějinám
- děj: hlavní hrdina je V. Smith - řadový úředník
1, v budoucnosti, kdy je svět ve válce rozdělen na tři velmoci - Oceánie, Euroásie, Eastásie
2, v Oceánii - Anglie po revoluci, vládnoucí vrstva, kde jsou problémy - utlačování lidí - pracují a v chodu je drží úředníci (ideopolicie dohlíží s mikrofony a kamerami)
3, neexistuje svoboda, na vše dohlíží Big Brother - promlouvá skrz obrazovky (pán s knírkem - generál), hlavně aby lidé nemysleli a pracovali
4, probíhá válčení s nepřítelem a pak se prohodí a válčí s bývalým přítelem
5, V. Smith skončí ve vězení s vymytým mozkem a je znovu poslušný

Hold Katalánsku

Podle skutečné události

18. května 2015 v 19:31 | Lola Kiss |  Ošklivá pravda
Před 30 lety...

"Kde seš, ty malej spratku?!" Zařval Viktor a prudce se otočil kolem sebe.

"Vylez ven ti povídám!" Přihnul si z láhve a prázdnou jí mrštil proti zdi.

"Jen počkej." Zabručel Viktora a spadnul do křesla.

Osmiletý Petr se krčil za pohovkou a bylo mu jasné, že tímhle výstup nekončí. Tohle byla otcova první lahev. Až vypije i druhou, kterou se mu Petr raději nepokoušel schovat, dostane svůj díl za tu první, špatně schovanou.

"Tááák, jen pojď ven, chlapče. Pojď k tatínkovi. Víš, že tě má moc rád." Viktor se opřel do křesla a čekal, až se ten malý prevít objeví. Pěkně mu to spočítá, hajzlovi.

Petr se opatrně podíval, ale to byla chyba. Viktor vyskočil z křesla tak rychle, že ho převrátil a chňapl po Petrovi.

"Tati. Pusť mě. Prosím." Naříkal Petr, bojoval s otcovou paží. Viktor ho však za triko svíral pevně.

"Chlapi neprosí, ty srabe!" Viktor ho vytáhl a chytil pod krkem.

"Tati-" Petr nemohl nic říct, protože mu otec vrazil takovou facku, až ucítil v puse krev.

"Už nikdy mi nebudeš krást ty láhve, rozumíš?!" Petr dostal další facku. Viktor se teprve rozehříval.

Viktor se znovu napil, a když viděl, jak si Petr otírá pusu a fňuká, měl toho plé zuby.

"Ty nevděčnej malej parchante." Procedil přes zuby, napil se a vytáhl si pásek z kalhot. "Já tě naučím, co je to být chlapem."


Nyní...

Petr se podíval po kuchyni a ten bordel ho děsně nasral. Do prdele! Tohle mu ještě chybělo. Přijde z práce utahanej jako vůl a doma je všude binec!

"Kde si?!" Houkl v obýváku a čekal, až se objeví jeho povedená manželka nebo jeho dcera.

Chvíli bylo ticho a pak se objevila Jana. "Ahoj, uvařila jsem Ti oblíbené špagety s-"

Jana se chytila za tvář, kam jí přistála Petrova mozolnatá ruka. "Koukni se!"

Jana potlačovala slzy, ale Petra to ještě víc popudilo. Přidržel ji za vlasy a prudce škubl. "Tomuhle říkáš uklizeno?!"

"Já-" Petr ji odstrčil a Jana spadla bokem na podlahu. To už slzy zarazit nedokázala.

"Teď budeš brečet?! Vždyť se ti nic nestalo. Zase mi tu budeš hrát divadlo?!" Petr na ni houkl a nalil si skleničku.

Jana se sebrala ze země, ale marně se pokusila postavit a zabránit dceři, aby vyšla ze svého pokojíčku.

"Áááá. Tak tady ji máme. Tak co, si taky taková líná mrcha jako tvoje matka?" Petr se posměšně zašklebil a potřetí si dolil.

Iva mlčela a nepřestávala se dívat na matku, která napůl seděla na zemi. Nevěděla, že tím pádem si matka zlomila ruku.

"Ale! Ty mi ani neodpovíš?! Nejsi nějaká drzá?! Pojď sem! Hned!" Zakřičel na Ivu, která sebou cukla a couvla.

Petr se prudce postavil a než stačila Jana zareagovat, Iva dostala jeho pravačkou. "Budeš mě poslouchat na slovo, je ti to jasný!" A Iva schytala další ránu, tentokráte měla červené obě tváře.

"Odpověz! Rozumíš?" Zatřásl s ní, ale Ivě vypověděly nohy službu a skončila na zemi.

Petr toho měl tak akorát dost a napřáhl nohu ke kopnutí.

Meziválečná literatura 1. pol. 20. st. - pojmy

18. května 2015 v 8:09 | Lola Kiss |  Taháky na literaturu
Vitalismus = směr oslavující život, radost z každodenních věcí (Fráňa Šrámek, S. K. Neumann, J. Wolker, R. Rolland)

Civilismus = směr oslavuje civilizaci, město a městský styl života a techniku (S. K. Neumann)

Existencionalismus = směr zaměřený na existenci života, otázky smyslu života, fascinace smrtí, pesimismus - život je cesta ke smrti (F. Kafka)

Futurismus = směr s výhledem na budoucnost, rychlost, nové vynálezy, současný svět bude nahrazen lepším (Marinetti, Majakovskij, S. K. Neumann)

Kubismus = směr, který rozkládá skutečnost do geometrických útvarů a pak z nich skládá něco nového (kubofuturismus) (G. Appolinaire, P. Picasso)

Dadaismus = směr s totálním popřením tvorby, nesmyslné texty (J. Seifert)

Surrealismus = více než realismus, píše o o tom, o čem zrovna myslí, spontánnost

Socialistický realismus = v reakci na komunistický převrat, revoluci a novou dobu, uznávání skutečnosti a popření jiného, témata se týkala fabrik, družstev, hrdinové byli úderníci a údernice, hodně propagandy

BAUDELAIRE, VERLAINE, RIMBAUDE

17. května 2015 v 10:33 | Lola Kiss |  Taháky na literaturu
Prokletí básníci
- Francie
- pokračují po stopách Francoise Villona
- dělí se na bohémy a měšťáky

1, Charles Baudelaire
- negativní estetika = krása v hnusu
- byl vzorem pro ostatní
- dílo Květy
- nemravné, dělá si legraci z vážných věcí
- báseň Mrcha (=Mršina)
- na ranní procházce narazí pár na mrtvolu, a následně v tom vidí krásu
- hlavně dekadence
- impresionismus je popřen
- lyricko-epická

2, Paul Verlaine
- nejdříve žil s manželkou, pak s J. A. Rimbaudem (zamilovaní a potulovali se spolu)
- Paul v hádce postřelil Arthura a šel do vězení
- projevuje se jako přemýšlivý autor
- dílo Saturnské písně
- báseň Podzimní píseň
- syntézie = změna smyslů na vnímání reality (ostrý tón)
- zvukomalba, melancholie, pesimismus - tmavé barvy
- hlásková podoba, metafora

3, Jean Arthur Rimbaude
- postřelen milencem
- hlavní dílo napsal ve svých 16-20 letech
- volná asociace = myšlenka, představa
- používá netradiční způsob asociací
- dílo Opilý koráb
- báseň Samohlásky
- báseň Spáč v úvalu
- impresionismus - líčení přírody
- básnické přívlastky, poenta = nečekaný zvrat
- příroda --- zvrat --- smrt
- idyla - souznění člověka a přírody
- vojáček - označení protiválečného tématu (na konci sloky)

Stejný vkus

16. května 2015 v 19:53 | Lola Kiss |  Co nosit/nenosit
Dneska jsem si naplánovala výlet do Příbrami za jediným účelem, a sice nákupy! Kromě toho, že jsem si myslela, že je dnes neděle, to bylo docela příjemné odpoledne. Hm. Nebudu předbíhat nakonec, takže začnu od začátku.

Po druhé hodině jsem se rozjela autíčkem směr Příbram - nákupní zóna, kde jsou hlavními oděvními značkami New Yorker a Gate. Všechno bylo v pořádku, dokud jsem nevystoupila a lidé po mně nezačali pokukovat. No, jasně. Jako vždycky. A to jsem neměla sukni, ale džínové šortky a bílé volné triko. A stejně se na mě ženský dívaly závistivě a chlapi, no... :-) Ale to bych mluvila o jiném tématu, takže zpátky.

Oba obchody - New Yorker i Gate - mě překvapily, protože měly široký sortiment a upravené ceny. Jo, abych nezapomněla. Všímejte si v New Yorkeru štítků, kde jsou ceny. Jestli je štítek přelepen cenovkou a částka u ČR je začmáraná, tak POZOR! Částka na štítku je totiž nižší. Jako důkaz mám tílko, které na cenovce stálo 89,-, ale na štítku bylo 79,-! Další takovým případem byla i koupě svetru, kde na štítku bylo 499,-, ale na cenovce 599,-! Jako by nestačilo, že i tak prodávají věci z loňska a říkají jim letošní.

A zpět k hlavnímu incidentu. Vracela jsem se domů spodní cestou a míjela osadu zahrádkářů, kde jsem zahlédla i babi. Otočila jsem auto a zajela se k ní na zahrádku s jahodami podívat. Babi byla ráda, že mě vidí, a jako obvykle mi do hlavy vyhučela tunel (dědo, smekám před tebou). Po hodině strávené v její společnosti jsem se pochlubila s příbramským úlovkem. Bílé tílko, černý kožený korzet, náhrdelník s egyptskou vlaštovkou, tmavě modrá blůza, pískově hnědé tričko s korálky a černý top. Reakce mojí babči?

"Jé, ta modrá blůze se mi líbí, nemohla bych si ji vzít já?"

V tu chvíli jsem myslela, že mě porazí. Babča a průsvitná blůza? Díky moc, babi. Tohle mě teď bude v hlavě dlouho strašit. Moje babi nosí velikost L, a já naštěstí S (no, na klidu mi to nepřidá), a výměna se nekonala. Uf!

AGATHA CRISTIE

16. května 2015 v 19:31 | Lola Kiss |  Taháky na literaturu
Agatha Cristie
- spisovatelka z Anglie z doby, kdy vznikl nový proud tzv. nepravé literatury - paraliteratura
- díla jsou čtivá, mají nižší kvalitu, bývají bouřlivé

Díla
Herkule Poirot
- malý muž, který dbá na vzhled
- původně je z Belgie, ale mluví francouzsky
- neznámější věta: "Používat šedé buňky mozkové."
- jak řeší případy - všechny podezřelé má v jedné místnosti a vezme to vylučovací metodou
- poručík Hastings - vyvažuje Poirotovu chytrost svou hloupostí

Slečna Marplová
- pomáhá řešit vraždy

ALBERTO MORAVIA

15. května 2015 v 15:21 | Lola Kiss |  Taháky na literaturu
Alberto Moravia
- Ital
- židovský původ
- měšťácká rodina - otec byl architektem
- věnoval se 3 okruhům ve své tvorbě
1, obraz fašismus a boje
2, obraz bídy za války = odkaz na existencionalismus
3, lidská sexualita

- jeho díla řadíme do neorealismus v 50. letech 20. století
- hodně jeho děl bylo zfilmováno
- Itálie v té době byla poznamenaná obrazy chudoby, bídy, snahy o přežití, desiluze = zklamání ve víře pro špatné ideály, lidé byli v marastu = rozkladu

Díla
Horalka- nejpropracovanější, hodně emotivní
- hlavní postavy jsou Rosetta a její dcera Cesira
- děj: Rosetta a její dcera Ceisra utečou před válkou do hor, kde si za našetřené peníze kupují jídlo a přístřeší, když se navrací po několika měsících domů do Říma, Cesira je znásilněná v kostele tureckými vojáky

Římanka
- děj, ve kterém se mladá žena stává prostitutkou, aby přežila
- spekuluje se, že jde o pokračování Horalky

Konformistka
- ona dělá to, co ostatní

Dokonalý svět - 10. kapitola

13. května 2015 v 18:12 | Lola Kiss |  MY NOVELS Dokonalý svět
Zhluboka jsem se nadechla a ne zrovna odhodlaně se pustila do vyprávění. Pořád to bylo moc živé, ale došlo mi, že se na to pomalu začínám dívat jako na příběh, který se stal někomu jinému.

"Hele," začal Jiří a položil mi ruku na koleno. "Klid. Jsem tady s tebou."

"Hm. Já vím. Já jenom. No. Tak jo." Chápala jsem, jak se cítí kroutící žížala na háčku.

"Mimochodem, tenhle gauč je příšerný." Podotkla jsem a stejně slyšela, jak mám nakřáplý hlas.

Na první pohled

13. května 2015 v 16:36 | Lola Kiss |  Ošklivá pravda
Před třemi týdny potkala Alice sousedku, která se na ni dívala jako na E.T.ýho. Alice pracovala na zahradě, kde stavěla chodníček od vrátek k domu.

Její sousedka nemohla pochopit, jak se může taková nafintěná holčička lopotit v horku s lopatou v ruce.

Alici zná jako dívku, která chodí dokonale oblékaná, učesaná a nalíčená. Rozhodně ne jako dívku, co je až po lokty zamazaná hlínou a ve vlasech jí utkvělo stéblo trávy ze sekání.

Během dovolené byla Alice se svou babi na chatě, kde pomáhala sekat trávu srpem, protože sekačkou se tam nedostala. Na chatu vedle přijeli i sousedi.

Paní Marta, která vlastní chatu vedle chaty Aliciny babči, se divila, jak je Alice pracovitá. Posekala trávu, srpem udělala zbytek, pak upekla sušenky, vyplela záhon a nosila vodu ze studny.

Co si o Alici paní Marta myslí?

Na víkend se Alice těšila, protože se mělo grilovat a také se k nim přidali matčini známí. Alice tam pobíhala ve svých oblíbených šatech s květovanou sukní a fialovým vrškem, vlasy volně rozpuštěné. Pozdravila se s matčinými přáteli a vypomáhala v kuchyni s přípravou zeleniny a talířů.

Matčini přátelé byli v šoku, a sledovali Alici, jako by jí narostla druhá hlava, když začala mluvit o prokletých básnících a pak připomněla jednoduché poznatky z fyziologie člověka. Nemohli pochopit, že je chytrá a hezká.

Alicin otec ji dovezl před autoopravnu a cestou k jejímu autu jí řekl, že by mohla ulovit nějakého milionáře a ten by jí koupil nové auto.

Nejneoblíbenější věta vůbec

11. května 2015 v 21:57 | Lola Kiss |  Ošklivá pravda
Kamarádka Erika se zastavila na pokec se svou nejlepší kamarádkou Annou. Erika měla těžký den, protože se rozešli s přítelem, v práci dostala od šéfové vynadáno a potřebovala si promluvit. Potřebovala dostat nějakou pozitivní odezvu, potřebovala svou spolehlivou kamarádku. Když přišla k Anně domů, sedla si k ní na pohovku a spustila, co všechno se stalo a ještě dodala, že ten chlap v metru ji skoro osahával. Anna zareagovala tím, že na ni vyštěkla, že ji to nezajímá. Erika se sebrala, vyčetla jí a práskla dveřmi.

Ten den si Anna myslela, že domů snad nedojde. Byla první den v nové práci a zjistila, že nedělá nic jiného než sekretářku arogantnímu 50-ti letému blbci, který uznává ženu jedině v kuchyni u sporáku. Načež jí v 11 hodin volala matka, že její děda umřel. Anna měla v tu chvíli v hlavě prázdno. Nebylo tam nic. Musela jet k babi, kde na ni čekala matka a brala třesoucí se babi k sobě. Děda zemřel přímo před ní. Doma se sotva posadila, když někdo zazvonil. Anna se došoupala ke dveřím a její kamarádka Erika vpadla dovnitř a mlela něco o příteli Tondovi a šéfové a... Už ani nevěděla, prostě toho bylo moc. Všeho bylo najednou moc. A tak Dříve řekla, že jí to nezajímá.

Zamilovaná - 11.kapitola

11. května 2015 v 19:34 | Lola Kiss |  MY NOVELS Zamilovaná
JAKO NA DRÁTKÁCH

Filmový večírek se povedl a já se chystala na domluvenou schůzku s Michaelem. Jenom kávu. Potom, co jsem ho vyhodila, když měl přijít Gabriel, se na mě trochu naštval. Uznal, že jsem měla právo ho poslat pryč.

Ale jak si člověk naplánuje tak se bohužel taky někdy nestane. A u mě to platilo taky. Když se v něčem daří, někde jinde se to musí projevit.

Bohužel moje pokusy s Michaelem vyšly na prázdno.

Jediný, kdo mi dělal radost, byla Pavlína. Spokojenost z ní sálala na míle daleko. Podařilo se jí lapit toho trenéra. Stále si nemůžu zapamatovat jeho jméno. Je Ital. Ale Pavlíně stačí, když mi může říkat, jak je skvělý a co všechno umí a co všechno dělá. Mám z ní radost.

Dva na stejné vlně

7. května 2015 v 22:46 | Lola Kiss |  Moje téma týdne
Budou tomu pomalu dva roky, kdy jsem naposledy mluvila s Kiki o tom, co se stalo tehdy v létě na Berounce. Ani jedna z nás není vodácky založená, takže jsme na lodičce seděly, klábosily a vzpomínali. Jeden z příběhů, který nás dostal do kolen, byl o naší kamarádce Týně.

Týna se šla se svým přítelem projít, konečně bylo teplo a ona si mohla obléknout oblíbené červené šaty nad kolena. Její přítel Honza se rozhodl, že by bylo fajn, udělat si hezký večer ve dvou.

Procházka dopadla špatně, Týnu poštípali komáři, co se na večer vyrojily u vody, a Honza ztratil klíče, když hledal kameny na hod žabek. Domů se vrátili s dobrou náladou a navzájem se škádlili. Týna si odešla namazat postižená místa a Honza připravil karty, aby si zahráli žolíky.

"Co to děláš?" Zeptala se Týna a sledovala Honzu, jak zapaluje svíčku.

"No, dělám romantika, a zapaluju svíčku." Odpověděl Honza a zakřenil se.

"Romantika? Tak to abys jich zapálil víc, ne?" Řekla Týna.

Není potřeba dodávat, že tohle nebyla první situace, kdy byli oba někde jinde. Když spolu byli měsíc, Týna se rozplývala nad krásným zimním počasím, jak sněžilo a všechno vypadalo tak nové a čisté. A Honza...

"Prosím tě. Ten bílej sajrajt bude za chvíli špinavá břečka, protože jedou solit. Ten sníh, co padá, budu muset odhrabat a auto budu škrábat hodinu kvůli těm krásnejm sněhovejm vločkám."

Mnoho snažení a přeci zbytečně. Pesimismus? Možná...

7. května 2015 v 7:12 | Lola Kiss |  Moje téma týdne
Žijeme v době, která nám umožňuje poznat svět a jeho taje. Vědecké pokroky jsou natolik dokonalé, že s každým uplynulým měsícem, rokem a staletím získáváme detailní zobrazení dříve nevysvětlitelných jevů. Jako příklad si dovolím uvést ukázku z pravěku: lidé si oheň vysvětlovali jako dar od bohů. A dnes? Neskáčeme radostí, když vidíme oheň. Není to pro nás záhadný úkaz. Viděli jsme, poznali jsme a odškrtli si na seznamu jevů přírody.

Dnes dokážeme prověřit téměř cokoliv. Jak snadné se pro nás stává poznat svět, ale proč nedokážeme poznat sami sebe? Je poznatelnost lidstva o tolik těžší než chemická reakce, při které vzniká oheň? Já osobně si myslím, že se rovnají. S malý rozdílem. Člověk a věda neprahnou po poznání skoro sedmi miliard lidí pobíhajících po planetě dostatečně horlivě. Existuje lehký způsob jak vyřešit problém 21. století, týkající se rozdílnosti lidstva. Jedno jednoduché slovíčko. Jestli jsem našla správné informace, mělo by být prvně použito v roce 1957. (Zajisté jste poznali, že jsem trochu nakoukla do ne příliš spolehlivé Wikipedie.org ) Multikulturalismus.

A jaká je správná definice pro osmnácti písmenné slovo? Různé národnosti, zvyky, jazyky, způsob života, víra, atd... Výčtem odlišností bych mohla pokračovat do nekonečna. Ale nač unavovat čtenáře? Metoda, pomocí které se snažíme ulehčit si poznání našeho druhu, není správná. Proč zhoršovat situaci škatulkováním. Vyhrocovat beztak vnímatelné napětí ve vzduchu. Hmatatelné bylo v milosti. Všichni víme, jak na psychiku lidských dějin zapůsobily války. A kvůli čemu byly? Kvůli rozdílnosti. Můžete namítnout kvůli moci, ale nebudete mít pravdu. Ne úplnou. Boje kvůli moci, kde jeden národ ukáže svou nadřazenost nad ostatními. Takže se dostaneme zpátky k předmětu o rozmanitosti.

Lidí se bojí rozdílnosti. Bojíme se toho, co neznáme. Proto se snažíme usnadnit si práci škatulkováním. Jak jednoduché a pohodlné je si říci: "Je to špatné, tak pryč od toho." Proč se tím zabývat a přidělávat si problémy. Nedivím se. Sama bych neměla dobrý pocit zúčastnit se něčeho nového a neznámého. Ale jedno vím. Nechci škatulkovat a snažím se o to. Z celého mého uvažování mi vyplývá, že pojmy ideální společnost a multikulturalismus jsou pro nás zatím nepoznatelné. I se vším pokrokem si nemyslím, že bychom byli schopni odhalit jejich pravou podstatu.

Zamilovaná - 10.kapitola

6. května 2015 v 14:49 | Lola Kiss |  MY NOVELS Zamilovaná
Na ty krásné vánoční prázdniny hned tak nezapomenu. Cítím se úžasně. Jsem nabitá energií. Stále nemůžu přestat myslet na ty poslední dny před odjezdem.

Těch posledních pár dní jsem měla plnou hlavu Toma. Přemýšlela jsem, co by se stalo, kdybych nemusela odjet a on také. A vzpomínky na Silvestra mi taky nenechávaly spát.

Nestihla jsem ani vybalit poslední tašku věcí, když mi zadrnčel zvonek. Nechápala jsem, kdo by to mohl být.

Otevřela jsem dveře a rychle se rozhodovala, jestli mu je nemám zavřít před nosem. Byl to Michael. Poslední vzpomínka, jakou jsem na něj měla, byla ta rvačka s Gabrielem.

SOUKROMÁ VICHŘICE

6. května 2015 v 14:45 | Lola Kiss |  Taháky na literaturu
1, Vladimír Páral
- *1932 v Praze
- Gymnázium - Vysoké učení technické - chemické inženýrství
- Pseudonym: Jan Laban - první tvorba (Šest pekelných nocí)
- Spisovatel - prozaik, satyrik
- Současná doba: Praha / Mariánské Lázně (píše méně kvalitní knihy)

2, Dílo
- Děj se odehrává v Praze v období socialismu

Příběh: hlavní zkoumané postavy jsou pracovníky v chemické laboratoři - žijí nudný stereotypní život - pak promíchání partnerů - Joža s Joskou a Áda s Idou a pak Bohunkou, Mirek s Inkou a Standa pak s Bohunkou - v závěru pak se manželé vrátí k sobě - ale výjimku tvoří Bohunka, která si vzala Standu a Mirek se oženil s Inkou - manželství mladých lidí upadá opět do stereotypu jako u předešlé generaci

Postavy: manželé Áda a Joža, manželé Joska a Ida, milenci Bohunka a Mirek, milenci Standa a Inka
- Postavy pracují jako inženýři, vedou mechanický způsob života (stále stejný řád)
- Změna je v případě Standy, kdy touží po Bohunce, a vymýšlí plán jak se zbavit Ády, svého soka
- Název Soukromá vichřice podle sletu událostí, kdy si postavy prohodí partnery a žijí mimo zaběhnutý koloběh

Znaky: popisuje věcně, přesně s časovým údajem, nudně opakuje stále stejné věty (řád)
- text je proložen úryvky z knih, z novin a z chemických učebnic
- dlouhé věty, s vnitřními monology
- kapitoly odděleny číslicemi a počátečními písmeny jmen postav (určení vypravěče)

Autor psal knihu jako nějaké vědecké pozorování rozdělené do tří stádií, kde se snaží zdokumentovat fádní životy osmi hlavních postav, jako by byli nějací brouci (na začátku je na to upozornění).

V prvním odstavci podvádí Áda svou manželku Jožu a Ida svého manžela Josku, v dalších dvou odstavcích je zachyceno denní hlášení v chemickém závodu a v posledním je ukázka po práci, kdy jde Joža nakupovat a čeká na Ádu.

Nesouvislý text, který se postupně zkracuje a opakuje, jak kniha postupuje vpřed s vědeckým bádáním

3, Ukázka:

"Dej lokty nad hlavu - ještě výš - a zas trochu dozadu… Slez!" "Aúch…," vydechla ' Ida a šla do koupelny, zurčení vody za prešpánovými dveřmi a Áda ji pak šel vystřídat, důkladně se myl a třel si pak chladné ruce, až zčervenaly. Ida naň čekala v předsíňce a dosud trapně nahá se naň pitvořila v Joskově beranici natažené přes uši, pěkná svině, tohle se dělá po pěti letech manželství, kdepak Joža, zlatá Joža, s Idou je ovšem lepší zábava, ale třikrát za rok je jí ažaž, chudák Joska, Joža znamená klid, zlatá Joža, Jožinka…

"Dobře. Dokončeny šarže 399, 400, 401, …," hlásil Kocián řízně.

"Dobře. Dokončeny šarže 399, 400, 401, …," hlásil Joska spokojeně a jinak nic. "Dobrý, Josko!" řekl Áda a potřepal mu po krku.

"Čekáš dlouho?" řekla Joža nazítří v pět na náměstí.