Když něčeho litujete

12. dubna 2015 v 21:04 | Lola Kiss |  Ošklivá pravda
Terka seděla na kameni a dívala se na rozčeřenou hladinu řeky, jak vlnky narážejí na vyčnívající mega kámen. Proč se tenkrát otočila a nešla tam? Odpověď znala, v tu chvíli tam nechtěla jít a čekat, až otevře. Nechtěla čekat na něj a být u něj a čekat.

Sakra! Pořádně ji to žere.

Tomáš jí řekl, jestli s ním půjde na stezku odvahy a Terka řekla ano. Jenže pak z toho ten večer vycouvala. Nedošla k němu k domu a nezaklepala a nepočkala, až vyjde, aby mohli jít.

A další den? Zjistila, že měl na konci stezky odvahy připravené pití, stezka odvahy končila u jezu.

Terka si ponořila nohy do vody a dumala nad tím, co ji tak žere. Ach, ano! To co by mohlo být, kdyby... Nenáviděla to slovo kdyby.

Zaskřípala zuby a hodila plochý kámen, ideální pro žabky. A jako na potvoru se kámen zachoval jako kámen, a udělal to jediné - žbluňk! A padá ke dnu.

Tak dost! Nejsem žádná ufňukaná troska, která lpí na minulosti.

Zatracené kdyby!

Kdyby...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama