Past - Lauren DeStefano

3. října 2014 v 19:44 | Lola Kiss |  Beletrie
První díl z románové trilogie, která nese souhrnný název Zahrada nesmrtelnosti od Lauren DeStefano. První díl s názvem Past představí čtenáři svět, ve kterém se lidé dožívají dvaceti a pětadvaceti let. Samozřejmě se mezi nimi najdou i výjimky, tzv. první generaci - geneticky upravení lidé, kteří žijí déle než normální náš lidský věk.

Hlavní hrdinkou je šestnáctiletá Rein, kterou unesli spolu s dalšími děvčaty, aby se staly vhodnými nevěstami. Únos děvčat je v celku běžný jev, hlavním důvodem je právě věk, kdy mladí lidé umírají. Ženy ve dvaceti letech a muži v pětadvaceti letech.

Rein, Jenna a Cecily byly vybrány jako budoucí manželky pro Lindna. V průběhu knihy se dozvíme, že Lidnon nevěděl o jejich únosu, myslela si, že dívky pocházejí ze "školy pro nevěsty". Zápornou postavou je v tomto případě Lindnův otec Vaughn, který se snaží se najít lék na virus způsobující předčasnou smrt, a to na úkor kohokoli. Jde přes mrtvoly. Doslova.

Rein, která byla odtrhnuta od svého bratra, nepřemýšlí nad ničím jiným než nad útěkem a návratu ke svému bratru. Seznámí se se sluhou Gabrielem, do kterého se zamiluje a on její city opětuje. Rozhodne se, že spolu utečou.

Lindon se oženil se všemi třemi děvčaty, protože je to povoleno a navíc výhodné z hlediska dětí, lidstvo tímto pádem nevymře. Jenna při svém únosu přišla o sestry, které byly zastřeleny stejně jako dívky, jež nebyly vybrány. Spolumanželkou se stala ve věku devatenácti let, a tak se rozhodla Rein pomoci, sama chce pouze dožít v klidu. Cecily je naopak nadšená a ještě více, když ve svých necelých patnácti letech čeká s Lindnem dítě.

Děj se vyostřuje, když se Cecily narodí chlapec a Vaughn si ho vezme do své péče, aby mohl pokračovat s experimenty. Jenna mezitím umírá předčasně, protože se Vaughn dozvěděl, že pomáhala Rein a Gabrielovi se vídat.

Rein a Gabrielovi se podaří dostat se ven z domu a uprchnout do města, kde v loděnici ukradli jednu loď.

Rozhodně je to děsivé čtení, kde nikdo není v bezpečí a stát jako takový nefunguje. Představa předčasné smrti není ani tak hrůzná jako představa toho, že se na nikoho nemůže nikdo spolehnout. Vždy jde především o jeho vlastní přežití. Jako další část sci-fi, které upozorňuje na dopady do velmi, velmi vzdálené budoucnosti. Je to znepokojivé.

Ukázka z textu:

"To ti udělal pan Vaughn, viď?" zeptám se. "On tě zbil. Mohla jsem za to já, protože jsem utekla z pokoje."

"Především vás neměli zamykat."

Zničeho nic si uvědomím, že bych moc chtěla Gabriela s modrýma očima a kaštanovými vlasy dobře poznat, protože ho už nějakou dobu považuju za přítele. Mám radost, že spolu konečně mluvíme o důležitějších věcech než o tom, co je k obědu, co čtu nebo jestli chci k čaji citron (nikdy si ho nedávám).

Ráda bych o něm věděla víc a řekla mu víc o sobě. O svém skutečném neprovdaném já z doby, než jsem vkročila do tohohle baráku. žila jsem tehdy na nebezpečném místě, ale byla jsem volná a šťastná. Otevřu pusu, Gabriel mě však popadne za ruku a odtáhne mě do postranní chodby. Než můžu zaprotestovat, uslyším jakési skřípění.

Oba se přitiskneme ke zdi, snažíme se splynout se stíny v příšeří a poroučíme bělmům svých očí, aby přestala svítit.

Blíží se k nám hlasy. "...kremace samozřejmě nepřichází v úvahu..."

"Je škoda to děvče rozpitvat." Hlas vzdychne a nespokojeně mlaskne.

"Jestli to zachrání životy, bude to pro obecné blaho."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama