NEPLÁNUJTE, STEJNĚ SE TO PO**LÁ

7. října 2014 v 14:52 | Lola Kiss |  Ošklivá pravda
Před rokem jsem objednala lístky na muzikál a naplánovala cestu do Prahy, přestupy, zamluvila hotel pro dva, vyhledala nejkratší cestu k divadlu, vymyslela, co si vzít na sebe. Všechno mělo proběhnout hladce. Ale...

Lístky nepřišly, přestože byly zaplaceny. Musela jsem tedy volat do agentury, která lístky měla odeslat. Tam mi řekli, že to odeslali a problém bude na poště. Volala jsem na poštu, ale po telefonu mi to odmítli říct. Z práce jsem dojela na poštu, ale tam mi řekli, že nic takového jako obálka v hodnotě 1500,- Kč nedorazila. Volala jsem zpět do agentury, a jako před tím jsem čekala 10 minut, než to konečně někdo zvedl. Řekl mi, že to bude už skoro rok a on by musel jít tam a tam a zkrátka, nebyl ochoten pomocí. Rozhodla jsem se pro jinou formu, napsala jsem email o "reklamaci", ne příliš příjemný - byla jsem hodně vytočená - a odeslala. A ejhle! Odpověď přišla velmi rychle, samozřejmě, že ty lístky budu mít, že si je vyzvednu na místě. Zaradovala jsem se.

V den odjezdu jsme se s Nancy sbalily a vyrazily, bohužel rozmarné počasí podzimu si vybralo vhodný okamžik pro déšť. Dva deštníky, velká kabela a cestovní taška - vlastně taška do posilovny - není jednoduché sloučit, aby jak taška, tak člověk zůstal z větší poloviny v suchu. První vlak dojel přesně na čas, ale ten druhý měl 20 minut zpoždění. V pohodě ta cestovní taška vážila asi jenom 5 kilo a tahat se s ní na rameni, je v klídku. Nakonec cesta vlakem proběhla celkem nudně.

S Nancy jsme dorazily do hotelu, kde jeden "chytrý" pán řekl, že kdybychom to rezervovaly přes jinou webbovku, stálo by nás to méně. Nancy se po mě podívala, ale neřekla nic, částka nebyla vysoká. Stejně si neodpustila to komentovat: "Tak třeba příště budeš..." A fakt, že celé to zařizování hodila na mě, neřešila.

Jasně jsem Nancy říkala, kudy máme jít, ale ona mu řekla, že to nebude ono, že je ta cesta uzavřená. Fajn, nechala jsem ji jít, kudy chtěla, ale cesta nikam nevedla. Byla naštvaná, že jsem nezjistila, jak se k divadlu dostaneme. Pardon? Jsem snad jediná, kdo jel na představení? Naštvala jsem se, ale nechala to plavat. Co jiného mu zbývalo. Cestu jsme našly, a hádejte, kterou cestou jsme se vrátily zpět na hotel. Ano, tou cestou, kterou jsme se měly vydat prvně, tou cestou, jež byla "uzavřená".

Na hotelu jsme se chystaly a Nancy se mě ptala, jestli by si měla obléct to nebo tamto. Poradila jsem jí a starala se o účes. Deset minut před odchodem mi Nancy řekla, že si také musí upravit vlasy. Ale! Když jsme měly půl hodiny času, ležela na posteli a tvrdila, že má účes dobrý! No, nechtěla jsem si kazit večer a rychle jí s úpravou pomohla.

V divadle jsem si vyzvedla lístky a nechala hostesku, dovést nás na místa. Seděly jsme tam a dívaly se do programu, když se nás nějaký muž zeptal, jestli sedíme správně. Ukázalo se, že měl lístky na naše místa! Odkázala jsem ho na paní, která mi ty lístky dala. Nancy se na mě podívala, ale jak poznala z mého výrazu, my se odsud nehneme. Trvalo jim dvacet minut, než to vyřešili. My jsme zůstaly sedět, dostali jsme omluvu a ten pár musel počkat do zahájení, než se mohl usadit. Jak trapné, pro ně...

Takže plánovat se opravdu nevyplatí. Ať tak či onak, plány můžou vyjít, ale z 80-ti % plány selžou.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 7. října 2014 v 15:44 | Reagovat

Jo, to je naprostá pravda, že se to většinou po. Skoro pokaždý, když mám něco naplánováno, tak už se chystám vyrazit a najednou zpráva - nikam nejdem, vlezlo mi do toho to a to. Nebo máme naplánovaný výlet na delší dobu a větší vzdálenost a večer předtím zpráva - ten a ten nakonec nejede, tak to rušíme. A člověk má jen vztek.

2 soul-underground soul-underground | Web | 7. října 2014 v 16:51 | Reagovat

Musíš být pesimista a plánovat s tou nejhorší možností a co nejvíc dopředu. Tobě se ale posralo všechno co se posrat mohlo :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama