Učím se žít s...

26. září 2014 v 8:54 | Lola Kiss |  Moje téma týdne
Učím se žít s lidskou blbostí. Je to zcela běžný jev, který se přihodil nedávno v centru Plzně. Jedete autem, posloucháte rádio a zapnete blinkry vpravo. A co se nestane. Deset metrů před křižovatkou auto ve vedlejším pruhu přejíždí s blikáním do toho vašeho. Zpomalíte a sledujete toho pomatence, jak si to rozmyslí a hodlá jen vlevo. A zase chce přejíždět, ale ne vlevo. On přejíždí zpět do vašeho pruhu! Stihnete akorát zabrzdit, zatroubit a čekat na zelenou v pravém odbočovacím pruhu.

Učím se ží s novými spolužáky. Není vždy snadné potkat rozumné lidi, kteří nehulí jako fabrika a nechlastají až do tří do rána. Najít světlé výjimky, které zvládnou vypít půl lahve a neskončit na zemi v opileckém koma, je těžké. Přesto je však možné je nalézt. Jen se musí hledat hodně hluboko. Ale stejně, je lešpí být hříšník nebo světec pokoušející se o nápravu?

Učím se žít s kočkou. Kočka je noční lovec, a tak není divu, žese probudí ráno ve čtyři hodiny, vyskočí na peřinu a budí člověka pod ní. Mňouká, přede, přešlapuje a dokonce i olízne nos. To je pak zajímavé probuzení, když jsou čtyři a kočka vám sedí na hrudníku.

Učím se žít s vědomím, že nevím vše na světě. Vím, že nic nevím. Jedno z nejstarších hesel, která měla vůj význam už v době antiky. Všichni víme, kdo, kdy a kde.

Učím se žít s potřebou vyrovnat se druhým. Nikdo nechce být poslední, že?

Učím se žít s tolika věcmi.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama