,,Ten příběh, poznáváš ho?" zeptala se ho.

25. srpna 2014 v 11:32 | Lola Kiss |  Moje téma týdne
On se živil jako teoretický fyzik a ona pracovala jako účetní v automobilové firmě. Jemu bylo přes pětatřicet, ona oslavila třicítku. Potkali se na večírku, kde ona znala hostitelku, a on znal jejího bratra, svého šéfa. Na první pohled pociťovali přitažlivost, dokud spolu nepromluvili. Ona ho považovala za nafoukaného a on ji za chladnou a odmeřenou. Skončilo to politým oblekem a urážkou matematických vlohů.

O týden později se setkali na stejném večírku, kam nechtěli jít, ale nakonec šli. Nechtěli dát tomu druhému možnost myslet si, že řekl pravdu. Každý přišel sám a v jinou dobu. První věc, kterou měli oba společnou bylo, že ihned se rozhlíželi po místnosti a hledali se. Přitom sami sobě tvrdili, že se chtějí tomu druhému vyhnout, tudíž musí znát jejich přesnou polohu. Zapomněli však na své přátele.

Hostitelka mluvila s ní, a on mluvil se svým šéfem. A právě ti je svedli do jedné místnosti. Počáteční překvapení prolomili ledy. On neměl oblek, a ona neměla přísně sepnuté vlasy. Najednou se na sebe dívali jinak.

,,Že je to pěkné?" Usmívala se šedovlasá žena.

,,Hm, nechápu proč mi to říkáš." Odpověděl muž, a podebal se v dlouhých bílých vlasech.

Asi po týdnu se ti dva domluvili na dalším setkání, ale skončilo to katastrofou. On ji vzal na své pracoviště, kde komandoval svoje podřízené a choval se jako při jejich prvním setkání, on je nejlepší a má vše pod palcem. Nevypadalo to dobře, dokud ho ona neupozornila. Vypadalo to na další hádku, ale zasáhl šéf a poslal je do bufetu.

,,Ta ženská ho měla odkopnout, ten chlap se choval jako vůl." Žena se nepatrně pousmála.

Trvalo jim tři měsíce, než se dopracovali do klidné roviny a naučili se respektovat jeden druhého. Ona byla energická a ona byl trpělivý, ona byla neomylná a on byl neústupný, ona chtěla jet na výlet, on chtěl zůstat doma. Byli skoro jako dva protiklady, kteří se přitahují a zároveň se rozčilují. Ona chtělo to a on zase ono. A kupodivu jim to klapalo, protože oba se potřeobavli na vzájem. Ona ho usměrňovala v chování, on ji učil mírnit temperament. Jejich první hádka skončila dobře, ona rozbila vázu a on s ní nemluvil celý den. A přesto spolu zůstali.

"To je blbost." Založil si muž ruce a upřeně se díval na ženu.

Uplynulo pět let a oni se vzali. Měli dvě malé děti, dvojčata - kluka a holku. V den jejich výročí se sešla celá rodina, i přátelé. Oslavovali a bavili se. Byl to jejich nejšťastnější rok. Pak ale on onemocněl. Ona se o něj strala, ale sama to nezvládala. Jejich děti vyrostly a vedli své vlastní životy. Pomáhali svým rodičům, ale on se neuzdravoval.

Uběhl rok a jeho stav se zhoršil. Ona ho nehodlala opustit a přestahovala se s ním do Domova.

"Víš, že..."

"Počkej, kolikátého je dnes?" zeptal se a přerušil ji.

"Dvanáctého dubna." odpověděla ona.

"Hezké výročí." Usmál se on a objal ji.

Vzpomněl si na ni a na celý jejich život, na pouhých deset minut.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama