Madame dnes přijde později - Susanna Kubelka

27. července 2014 v 12:51 | Lola Kiss |  Beletrie
Autorkou tohoto románu je Susan Kubelka von Hermanitz, která se narodila v Linci a po vystudování pracovala jako novinářka ve vídeňském deníku. Kromě Francie a Rakouska byla i ve Velké Británii.

V České republice vyšly knihy a to Hrad mám, hledám prince, Konečně přes čtyřicet - začínám znovu, Ofélie se učí plavat, V rytmu valčíků, Madame dnes přijde později a Adieu Vídni, Bonjour Paříž a jiné.

V současné době žije střídavě ve Vídni a Paříži, kde se odehrává i děj románu Madame dnes přijde později.Hlavní postavou je dvaačtyřicetiletá Tizia, která se provdala do bohaté rodiny Saint-Apollů. Na začátku neměla tušení, že její manžel si ji vzal kvůli dědictví po strýci. Pak se také dovídá, že její manžel patří k mužům, kteří si potrpí na pravý styl Francouzů - mít milenku. Tizia konfrontuje manžela, ale on vše popře a odklidí ji na venkovský dům, což byla pro ni chyba a výhra. Ve venkovském sídle žila manželova milenka a jejich dvě děti. Tizia pochopila, odkud se vzaly výhružné telefonáty. Tizia zůstane na venkově v exilu několik týdnů a pak s manželem odjede zpět do Paříže. Má jasný cíl - rozvede, což nikdo před tím neudělal.

A jak to skončí? Tizia se rozvede, pracuje jako partnerka ve firmy své nejlepší přítelkyně Glorie a potkala o patnáct let mladšího muže, se kterým žije přes třicet let. A její bývalý manžel? Ten se se svou milenkou nikdy neoženil, a firma, kterou spolu budovali, měla úpadek.

Kniha je vedená velmi humorně s kapkami erotiky a nového pohledu na život. V jedné kapitole je scéna, při níž sedí u stolu celá rodina Saint-Apollů a hlava rodiny - pan Hermés - vede diskuzi o tom, proč ještě nemá žádného mužského dědice. Rozhodla jsem se zveřejnit krátkou ukázku.


"Je ti líto... Nechceš snad mít děti? Ze zásady?"

"Chci. A moc ráda. Jenže Fausto... Musíš si promluvit s Faustem. Sama děti mít nemůžu."

"S Faustem?" diví se Hermés. "Jak to myslíš? Nevěnuje se ti snad dostatečně?"

Thea se zakucká a šťouchne do Ganymeda. Ten by nejraději zalezl pod stůl. Hovory na intimní téma jsou pro něj utrpením. Děsí se jich jako čert kříže. V takových rozpacích jsem ho ještě neviděla. Střídavě rudne a bledne, pohled má upřený k zemi.

"Těhotenství není dobré pro linii," podotkne Melina jakoby pro sebe. "Kdybych měla tak krásnou postavu, vážně, taky bych si ji neničila kvůli dítěti."

"Nebuď zlá," napomene ji matka. "Tak co je s Faustem, Tizio, dítě moje? Je snad impotentní?"

"Mami, prosím tě!" vyskočí Fausto.

"Sedni si!" zařve Hermés, celý vzteky bez sebe. "Jsme tu sami mezi sebou. Snad si s vlastními dětmi můžu otevřeně promluvit! Tak co je? Co se děje? Čekám na odpověď! Tak rychle!"

Fausto si sedá a nespouští ze mě úpěnlivý pohled. Mlč, nabádá mě. Co mám ksakru dělat?

"Tak copak dělá můj pan syn špatně?" Hermés mluví stále hlasitěji. "Chlastá? Chrápe? Nebo je náměsíčný? Má snad nějaké choutky, které se ti nelíbí? Co sakra dělá nebo nedělá?"

Jeho tón nepřipouští odpor. "Fausto... on... počítá dny."

"Cože dělá?" nechápe Hermés. Na to nebyl připravený. "Počítá dny? V posteli? Předtím, nebo potom? A proč, jestli se smím zeptat?"

"V posteli ne! V koupelně. Počítá dny v koupelně, papá."

"V koupelně?" opakuje nechápavě Hermés. "Jak to, v koupelně? Co má můj syn co počítat v koupelně, místo aby ti v posteli udělal pěkné dítě? To jsem tedy zvědavý. Vysvětlíš mi to?"

Helios se pobaveně šklebí. Předklání se, aby lépe slyšel.

"Počítá mé plodné dny, papá."

"Já ti nerozumím." Hermés se s prosbou o pomoc v očích obrací ke své ženě.

"Jak ví, kdy máš plodné dny?" zeptá se maman se zájmem a povytaženým obočím.

"Dívá se v koupelně do mého kalendáře!"

Fausto vzdychne a rezignovaně potřese svou hřívou. Helios je blahem bez sebe a s požitkem si nalévá koňak.

"To je zločin," křičí Hermés. "On si zaleze do koupelny a počítá dny, místo aby v posteli potěšil svou hezkou ženu! A potom? Co dělá potom? Snad nepočítá celou noc? Co se děje pak, když je synáček hotov s tím počítáním? Tak řekni, Tizio. Pak už snad nemůže?"

"Když... když je to nebezpečně a já bych mohla otěhotnět," koktám v rozpacích, "tak je strašně unavený a hned usíná."

"Myslíš... Já to nechápu. Počítá, kdy jsi plodná, a pak se tě nedotkne? Fausto, přeskočilo ti snad? Ty provozuješ matematické výpočty, aby tvá žena neotěhotněla? Úmyslně ji necháváš ležet ladem? Je to tvá vina? Bráníš početí? Trávíš noci v koupelně, aby ses nestal otcem? Stydím se za tebe. Jsi idiot!"

"To je zrada," volá maman. "Fausto, podívej se na mě. Víš, jak moc si přejeme vnuky. To bych si o tobě nikdy nepomyslela."

"A proč?" hřímá Hermés. "Vysvětlil bys nám to laskavě?"

"Děti stojí spoustu peněz," zamumlá Fausto tak potichu, že mu je sotva rozumět.

Hermés zalapá po dechu. Je celý rudý.

"Asi jsem špatně slyšel," zařve pak, "co jsi říkal?"

"Děti stojí spoustu peněz," opakuje Fausto.

"Ach tak," ječí Hermés. "Ještěže jsem se zeptal. Tak teď máme jasno. Ode dneška budeš počítat jen do dvou. Slyšíš? Každý druhý den svou ženu poctíš. To je rozkaz. A jestli do podzimu neotěhotní, tak si mě nepřej."

Hermés se bojovně rozhlédne kolem stolu.

"A teď ty," osloví Hélia, který okamžitě zbledne. "Jsi taky takový počtář? Cos vypočítal za těch sedm roků pod peřinou? Odpověz! Čekám!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama