To co vidíme, není vždy pravda

23. května 2014 v 15:25 | Lola Kiss |  Moje téma týdne
Dlouho jsem se zamýšlela nad tím, jestli je možné mít rodinu jako ve filmech. Určitě to znáte - společné večeře a svátky, sourozenci, kteří drží při sobě, anebo vyhrocené situace, kde se všichni členové semknou dohromady a chrání se. Rozhodně inspirující.

Ne nadarmo Tolstý řekl - každá rodina je nešťastná svým vlastním způsobem (Anna Karenina). A abych dokázala, že je tomu tak, vyslechla jsem svoji kamarádku B.

Setkaly jsme se spolu v Plaze, posadily jsme se do pohodlných křesílek v kavárně a rychle si objednaly. Čekal nás dlouhý rozhovor o zkouškách, škole, oblečení… Vy víte, jak by to mělo pokračovat. Ale B měla na srdci něco jiného, nutně se potřebovala vylít srdíčko. A přitom nejsem žádný cvokař.

B si se mnou vyměnila zdvořilostní otázky a pak na mě upřela ty svoje modré oči a zeptala se, jestli si pamatuju na její rodinu, jež jsem měla tu čest poznat na společně trávené dovolené. Kývla jsem a B spustila jako protrhnutá přehrada.

Její teta N, která si našla nového přítele, vedla s B upřímný rozhovor. N jí na férovku pověděla, že má nejraději ze svých neteří a synovců její mladší sestru H. "Jako důvod uvedla, že má H nejraději, protože je z nás ta nejmladší." Zakroutila hlavou B a napila se, aby mohla pokračovat. Tento rozhovor také vedla se svou druhou tetou D a jejím manželem, načež jí ona řekla, že má nejraději ji, protože je nejstarší. "Z toho jsem měla velkou radost, dokud k nám další den ráno nezašla na snídani. Vyjmenovala všechna jména sestřenic, na moje si nemohla vzpomenout a dovršila to tím, že řekla: Nebo jak se jmenuješ." Snažila jsem se B uchlácholit, že to se stává - milosrdná lež.

Jakoby toho nebylo málo a moje ne-terapeutické já nedostávalo zabrat, přiřadila další poznámku o svém otci M, který s ní mluví, jen pokud to vyžaduje nezbytnost situace. "Nemáme spolu nic společného a potom, jak se ke mně vždycky choval, se diví, že s ním nechci trávit čas." Rodina je opravdu velmi důležitá. :-P

A B-na matka? Ta zase není nejhorším člověkem na světě. Pokud nepočítáte její potřebu kontroly a vědění. Za každou cenu musí mít o všem přehled a dodržování pravidel je svatou povinností. Nedej bože, aby se B náhodou nevrátila domů včas na večeři.

Ale každá rodina nemůže být tak strašná, nebo ano?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 23. května 2014 v 16:12 | Reagovat

Zajímavý článek k zamyšlení. Myslím si, že veškeré filmy, které se zdají být bez jediné chybičky, však ve skutečnosti skrývají více trhlin než obyčejný průměrný seriál. Lidé si pořád na něco hrají, mění svoji tvář - my všichni jsme taková ta "kauflandská cibule", která schazuje slupky, když je potřeba. Podle mého názoru 99% lidí se chová přirozeně jen ve svých domácnostech. Nikdo a nic není ideální.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama