Příběh Jiřiny Malé

21. března 2014 v 8:04 | Lola Kiss |  Ošklivá pravda
Za svůj život jsem se setkala s mnoha lidmi, a ne na všech bylo něco dobrého. Nejsem ten typ člověka, který vidí v ostatních jen to nejlepší. Právě naopak, nikdo není tak hodný jak se na první pohled jeví. Důkazem toho je Ing. Jiřina Malá.

Setkala jsem se s ní minulý týden, když jsem se byla na interview. Mluvila jsem s vedoucí rozvojového oddělení a ta se zmínila, že tu mají jednu pracovnici, na kterou si lidé stěžují (těmi lidmi myslím zákazníky).

Rozhodla jsem se tomu přijít na kloub, a vedoucí jsem nechala, aby mě k ní odvedla. Seznámila jsem se tedy s Jiřinou Malou, která má na starosti komunikaci s lidmi. A že to tedy byla komunikace, které jsem byla svědkem.

Jiřina zákazníka posadila na židli a bez obalu mu řekla, že takhle oblečen nemůže chodit na obchodní schůzky. Následovalo překvapené ticho, kde se ten muž zamračil a očividně přemýšlel o rychlém odchodu. Jiřina ho předběhla a říkala, co by si měl u jejich firmy objednat, za kolik, na jak dlouho. Chlap jí řekl, že tohle nechce, pro něj je vyhodnější tohle a jednorázově. Jiřina se naštvala a začala říkat, co má vůbec za školu, když si myslí, že by to tak fungovalo. A třešničkou na dortu byla poznámka, že myslet, znamená h***o vědět.

Je jasné, že chlap odešel a na její řeči, že mu chce pomoct a radí mu v jeho nejlepším zájmu, že to bude jak on chce, nereagoval. Ten chlap jí nepodal ruku a práskl dveřmi. Jiřina pak přede mnou poznamenala, že v práci vždycky narazím na nějakého blbce. Ano, to se trefila přesně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama