PRAVDA V MEDAILONU

20. března 2014 v 7:30 | Lola Kiss |  MY NOVELS Série Piráti
Na odlehlé části Karibského ostrova se v bezpečí skal nachází pirátské město Hunters, kterému poroučí Jeffery Booth, a který se právě chystá najít medailon, jenž otevírá dveře do nejbohatších místností světa. Proto tedy vyplul se svou posádkou do neprobádaných částí Amazonského pralesa.

Jeffery je pětadvacetiletý, velmi vysoký, hubené postavy se silnými pažemi. Jako jeden z prvních pirátů si podmanil celé město s vlastním přístavem. Nejraději má své černé oblečení, které ho dělá neviditelným v noci, a může tak bezpečně okrádat bohaté obchodníky a šlechtu.

"Vezmeme čluny a pojedeme!" rozkázal kapitán a nasedl do jednoho z nich. "Musíme plout po řece!"

"Ano, pane kapitáne." řekl námořník a začal pádlovat. Ostatní ho následovali.

Loďky pomalu projížděly řekou a piráti hledali nejvhodnější místo pro utáboření. Noc na sebe nenechala v těchto krajích dlouho čekat. Ptáci v korunách stromů slabě pohvizdovali, řeka utichla a z mohutného hukotu přešla do tichého žbluňkání, oheň praskal před chatkami a vzadu za pirátským táborem hučel vodopád. Skrz vysoké stromy nebyla vidět obloha, ale při zvýšené pozornosti se dalo objevit zamračené nebe.

"Opevněte tábor!" poručil Jeffery zašel do stanu.

"Thomasi, dohlížej zatím na posádku. Jdu se projít." řekl a zmizel v lese. Vždycky ho fascinovaly vodopády. Měl je nejradši na světě, a proto si pořídil i jeden umělý domů.

Chvíli se potloukal okolo táboru, aby se ujistil, že všichni pracují jak mají, a potom si to namířil k vodopádu. Cestu mu obklopovaly trsy různobarevných květin v různých velikostech. Jak se postupně blížil ke stále většímu hluku, začaly ubývat stromy, a bylo vidět na nebe. Až došel úplně k obrovskému proudu tekoucí vody a mohl se tak podívat na celou noční oblohu a hvězdami a velkým měsícem.

"Hm. Myslím, že voda bude teplá." šeptal si pro sebe a svlékl se do kalhot. Vylezl na nejvyšší kámen u břehu a skočil šipkou do hluboké tmavě modré vody. Byla příjemně chladivá, ani ne moc studená a ani moc teplá. Kapitán Jeffery ale netušil, že ho někdo pozoruje z protějšího břehu pod vodopádem. Mladá dívka Claire.

Claire je devatenáctiletá poloviční indiánka místního kmene Onari. Je to výborná stopařka a průvodkyně. Občas tady zabloudí nějací lidé a ona je za patřičnou sumu dovede do nejbližšího města. Poměrně si rozumí i se zvířaty. Umí také velmi dobře bojovat s různými druhy smrtonosných nástrojů. Vycvičil jí její otec, náčelník kmene.

"Pane, co tady děláte u mého vodopádu?" křikla na kapitána, který se vynořil z vody a zmateně se rozhlížel kolem sebe, odkud ten hlas přichází.

"Co?" ohradil se a narovnal se, takže mu voda sahala do pasu a odhalovala jeho svalnatou hruď a pak se Claire vynořila zpod hustého proudu vody na plochý kámen.

"No… Já jsem tady doma." odpověděla pomalu, protože ji trochu překvapil svou postavou. U nich z kmene byla zvyklá, že většina mužů je vyhublá a malá.

Jeffery, jakmile ji spatřil, zapomněl, co to vlastně chtěl říct. Claire měla na sobě mrňavé oblečení, které odhalovalo většinu její snědé kůže. Jeho pirátský duch se ale nezapřel a on vymyslel plán, aby mu poskytla své znalosti ohledně pralesa, a pomohla mu tak najít medailon.

Nasadil úsměv a zprvu vyděšenou Claire přiměl k úsměvu. "Omlouvám se. Jsem Jeff."

"Omluva se přijímá, jsem Claire." řekla mu nasládlým hlasem a napřáhla k němu ruku. "Těší mě."

Oslnil ji dalším úsměvem a začal se jí vyptávat na les a jestli by pro něho něco nenašla, kdyby jí za to zaplatil.

"Dohodnuto." Potřásli si rukama a každý odešel spokojeně svým směrem.

Oba svým lidem pověděli o tom, na čem se domluvili. Kapitán o najatém průvodci a Claire o penězích, co dostane za práci průvodce.

Ráno, kdy slunce stálo sotva viditelně na obloze, Claire netrpělivě čekala na probouzející se posádku. Oni byli zvyklí vstávat kolem oběda.

"Hej ty tam!" zakřičel první pirát, který měl mít hlídku a právě se probudil.

"Kdo seš?" Nedůvěřivě si jí prohlížel.

"Jsem tu jako průvodce." oznámila mu Claire chladně.

Piráti se shromáždili kolem Claire, která se v jejich skupině vyjímala jako exotická květina. Claire se to přestávalo líbit, protože se na ni dívali jako na delikatesu a ne na průvodkyny, která vyrostla v tamních lesích.

"Tohle je ten průvodce, o kterém jsem mluvil." promluvil hlasitě Jeffery a posádka se v mžiku postavila do pozoru.

"Pěkná." uznal přiopilý námořník a Jeff se na něho ušklíbl. Nemohl popřít, že byla krásná.

"Ticho! Je na čase se vydat na cestu." Kapitán zavelel a Claire se ujala vedení.

Jeff neřekl Claire, co přesně hledají, ale ona poznala, po čem pátrají. A nemohla dopustit, aby se medailon dostal do špatných rukou, a už vůbec ne do pirátských.

Claire hledala stopy na zemi, ale většinou jen předstírala, že se řídí podle mapy. Cestu k chrámu s medailonem se učila nazpamět jako malá, byla to tradice jejího kmene. Pouze dcera náčelníka mohla znát pravdu o medailonu.

"Kdy tam budeme?" zeptal se netrpělivě Jeff a promnul si zpocené čelo.

"Pár dní." Claire od něho ustoupila a posadila se na uvolněnou větev spadlého stromu.

Jeff odešel a začal řvát na posádku rozkazy, že se tady utáboří. Strašně ho užíral vztek, protože se Claire chovala jako ledovec, ale na druhou stranu ji přistihl, že se po něm koutkem oka dívá. Byly to pro něj zmatené signály.

Claire unavilo poslouchat Jeffovy rozkazy a odešla k blízkému prameni, aby si dopřála pořádnou koupel. Milovala hluboké čisté tůně, kde viděla na dno a nemusela se obávat vodních predátorů.


Konec 1.části.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama