Prosinec 2013

Jako vřískající kočka

30. prosince 2013 v 16:07 | Lola Kiss |  Moje téma týdne
Seděla jsem na hodině angličtiny a poslouchala vyprávění o Beethovenovi, Mozartovi, Edisonovi a dalších velikánech. Nerozuměla jsem všemu, ale rozhodně mě upoutal komentář o Mozartovi.

Nějaký mladý kluk Phillipe tvrdil, že Mozarta inspirovala kočka, která přeběhla přes klávesy. To mě pobavilo, dokud jsem neslyšela zmíněnou skladbu.

Málem jsem s křikem utekla ns chodbu. Takovou příšernou neslučitelnost tónů jsem nikdy předtím nezaslechla. A už nikdy více.(Never more.)

Inspirace ano, ale ne všechna díla by se měla publikovat. Chránit veřejnost před psychickou újmou je nejdůležitější.

Proměna - Franz Kafka

28. prosince 2013 v 15:25 | Lola Kiss |  Taháky na literaturu
Franz Kafka
- *1883 v Praze
- studoval práva, pracoval v pojišťovně, pak jako tajemník
- nesnášel se s otcem - bydleli ve stejném domě a psali si dopisy
- zemřel na TBC
- kamarád Max Brody dospal nějaký Kafkovy knihy, neznámo které)

Proměna
- Řehoř Samsa pracoval jako cestující obchodník než se proměnil jednoho dne v brouka
- závislá rodina byla zděšena a zprotivena, Řehoř svou změnu nevnímal divně
- rodina měla finanční problémy - otec si musel najít práci, matka šila na zakázky, sestra začala pracovat jako prodavačka
- na Řehoře zapomínali, za tři měsíce Řehoř-brouk umřel (jeho rodina se postavila na vlastní nohy a jeho už nepotřebovali)

Charakteristika postav
Řehoř Samsa
- živitel celé domácnosti, po proměně všem na obtíž
- rodina, pro kterou byl životně důležitý plánovala se ho zbavit, byl pro ně jen obtížný hmyz

Sestra Markéta
- 17 let, měla ráda bratra i v téhle nové podobě, pak musela začít pracovat a byla první z rodiny, kdo navrhl, aby se ho zbavili

Otec
- přísný, podsaditý muž, svého syn vnímal jen okrajově

Matka
- bála se Řehoře-brouka, nemohla snést pohled na něj

Charakteristika knihy
- novela, kde se objeví 3 vztahy - vztah k otci, k ženám, k Bohu (prvky křesťanství)
- dlouhé věty, kapitoly zobrazující etapy ve vývoji Řehořova života (I, II, III)
- absurdní = groteskní atmosféra - z člověka monstrem
- existencialismus, expresionismus (děsivý pocit odcizení)
- autor nechá čtenáři vytvořit si vlastní názor na chování rodiny (nevkládá tam emoce - věcný styl bez empatie)
- důraz na komunikaci
- pražsko-německá literatura (Kafka byl Němec žijící v Praze)

Vztahy nejsou vůbec komplikované

20. prosince 2013 v 15:33 | Lola Kiss |  Moje téma týdne
M se posadila do koženého křesla a natáhla nohy před sebe. Ty nové boty jí tlačily a ještě měla trochu kocovinu po včerejší noci.

První den v nové práci a už by nejraději zapadla do postele. Nejlépe s tím mužem, kterého potkala včera v baru, a strávili spolu pár příjemných hodin. M se neohrabaně postavila na nohy a zamířila ke kávovaru, silnou černou kávu si nedopřála už od snídaně.

"Vy jste moje nová sekretářka?" M se otočila za tím melodickým hlasem a strnula.

"Jo, už to tak bude." M se ošila a muž, kterého poznala včera, se představil.

"No, tak mi doneste kávu." P se zavřel k sobě a nemohl uvěřit vlastním očím. Holka, u které předpokládal jen jednu noc, se mu objevila v kanclu.

P hodil kufřík na stůl a zatnul vzteky pěsti. Tohle se mu přece nemůže stát!

"Káva." M vstoupila do P-vy kanceláře a s chladným klidem mu postavila hrnek na stůl.

"Díky." P se díval do papírů a nemohl přestat myslet na noční zábavu. Sakra! Tohle se přece do práce tahat nemá.

"Ještě něco?" M se nemohla dočkat, až vypadne z toho kanclu.

"Ne." P se soustředil na papíry tak usilovně, že mu pozdě došlo, že je má vzhůru nohama.

M zadržela uchechtnutí, dokud nezavřela dveře. Tohle bude ještě legrace.

Krysař - Viktor Dyk

19. prosince 2013 v 19:00 | Lola Kiss |  Taháky na literaturu
Viktor Dyk
- 1877 - 1931
- Pšovka u Mělníka
- šovinismus - řehánění vlastentectví
- střední vrstva - advokát
- prozaik, dramatik, publicista, politik
- patří do České literatury - Buřiči a anarchisti - 10. léta 20. století

Krysař
- novela, původní název - Pravdivý příběh
- krysař - středověké povolání
- Agnes je milována Krysařem (temná postava), ale zasnobena s Kristiánem
- Agnes má dítě s Kristiánem, který odejde, když se dozví o Krysařovi --- Agnes skočí z vrchu Koppel a Krysař vakoná posmtu (smrt celému městu)
- Krysař fouká na píšťalku slabě a poslouchají ho krysy, zafouká silně a poslouchají ho lidé (Krysař zemře po hození píšťalky z Koppelu - píšťalka větrem hvízdne a on skočí)
- přežije jen Jörgen Sepp - věci mu docházejí o den později - a malé dítě

Charakteristika
- kniha o ideálu a jeho ztrátě (Krysař žije pro lásku a pak nemá proč žít)
- utopie - Sepp a dítě zachrání svět
- krátké věty
- prvky romantismus a novoklasicicmu
- touha po změně

Jeden den Ivana Děnisoviče - Alexandr Solženicyn

19. prosince 2013 v 18:51 | Lola Kiss |  Taháky na literaturu
Alexandr Solženicyn
- 1918 - 2008
- spisovatel, publicista, politik
- studium na rostocké univerzitě (matematika, fyzika)
- dobrovolně do armády - odeslán do trestaneckého tábora na 8 let --- propuštěn do vyhnanství v Kazachstánu
- 1970 - Nobelova cena - nevyzvedl si ji
- 1997 - členem Ruské akademie věd

Jeden den Ivana Děnisoviče
- komunistický politický lágr v 50. letech 20. století
- popis dne odsouzeného muže na 10 let
- hlavní hrdina Ivan Děnisovič Šuchov

- kniha z roku 1962
- postmoderna = myšlenkový směr o pluralitě názorů, zpochybní optimistický pohled na historický vývoj - není jen jedna pravda
- jednoduché věty, věcný popis prostoru a postav (živé a názorné)
- pojednává o přizpůsobení člověka, poukazuje na charakter člověka
- ich-forma - částečně autobiografická
- nemoc v táboře znamená ohrožení na životě, doživotní následky nebo smrt

Horalka - Alberto Moravia

19. prosince 2013 v 18:42 | Lola Kiss |  Taháky na literaturu
Alberto Moravia
- 1907-1990
- vlastním jménem Alberto Pincherte
- židovský původ - měšťanská rodina (otec architektem)
- 3 okruhy témat v jeho dílech - obraz fašismu a boje, obraz bídy a válka (existencialismus), lidská sexualita
- spisovatel, novinář, kritik, hodně cestoval
- léčba TBC v Alpách, za války měl omezenou publikaci
- 1959-1962 - předseda PEN klubu

Horalka
- zobrazení úpadku rodiny a odcizení
- Cesira a její dcera Rosetta - odejdou z Říma na vesnici do hor sv. Eufemie - čekání na osvobození anglickou armádou
- při návratu do Říma je Rosetta znásilněna v kostele - změna její psychiky --- utrpěla šok, ze kterého se probere při přepadení

Charakteritika
- neorealismus - 50.léta
- názory na dění od sečtělého Michala - mladíka, který se skrývá v horách a spřátelil se s Cesirou a Rosettou
- popis erotických scén
- nejpropracovanější dílo, velmi emotivní
- kniha jako dokumentární záznam - roky vydání 1957
- končí nejasným osudem pro Cesiru a Rosettu
- natočen film (Felini)

Na Větrné hůrce - Emily Brontë

19. prosince 2013 v 18:31 | Lola Kiss |  Taháky na literaturu
Emily Brontëová
- pseudonym Ellis Bell
- otec vikářem
- Anglie - Yorkshirská vřesoviště (okolo domu hřvitov)
- bratr opilec a feťák --- ovlivnění v knize
- sestry - Anne, Charlotta Brontë
- zemřela na TBC (šla bosa na pohřeb sestry)

Na Větrené hůrce
- zachycení osudu dvou rodů - Earnshaw, Linton
- Heatcliff je nalezenec u rodiny Earnshawů
- Kateřina, Hindley Earnshawovi jsou sourozenci
- Hindley nesnáší Heatcliffa, ale Kateřina si Heatcliffa oblíbila (mají velmi podobnou povahu)
- vyprávění příběhu starou chůvou Nelly mladém nájemníku Drozodova
- Heatcliff se zamiloval do Kateřiny, ale ona si ho nemohla vzít (Heatcliff nebyl vzdělaný)
- Kateřina si vezme Edgara Lintona (vzdělaný) a Heatcliff uteče
- Edgar má sestru Isabelu a po návratu Heatcliffa (stal se vzdělaným) spolu utečou - Isabela ho miluje, ale Heatcliff se jen mstí
- Kateřina a Edgar mají dceru Katku, Isabela a Heatcliff mají syna (Kateřina umře při porodu a Isabela na nemoc)
- Heatclif donutí svého syna oženit se s Katkou (dostane tak do rukou majetek rodiny Earnshawů = pomsta)
- Katka se zamiluje do svého bratrance Hartona Earnshawa, syna Hindleyho --- po smrti Heatcliffa jsou ti dva spolu

Charakteristika postav
Heatcliff
- snědší pleti, jako dítě nebyl vzděláván, ale musel se věnovat výhradně práci venku (čeledín)
- krutý a nelítostný
- jediný okamžik, kdy ukázal emoce, byla smrt Kateřiny

Kateřina Earnshaw-Linton
- stejná jako Heatcliff
- své neštěstí dávala za vinu Heatcliffovi

Charakteristika knihy
- rys u mužů - nevzdělaní muži jsou fyzicky silní a odolní --- postupem času se ukáže jejich schopnost vyrovnat se bohatým a vzdělaným mužům, kteří jsou naopak slabí a nemocní
- rys u žen - zdatné a morálně vyspělé
- směr - romantismus
- první vydání knihy - 1847

Petr a Lucie - Romain Rolland

19. prosince 2013 v 18:11 | Lola Kiss |  Taháky na literaturu
Romain Rolland
- * 1866 v rodině notáře
- profesor na Sorbonně
- 1915 - Nobelova cena za literaturu (román Kryštof)
- podporoval komunismus, pacifismus (zájem o indickou mystiku a filozofii)
- spisovatel, novinář, znalec hudby

Petr a Lucie
- milostný příběh v prostředí 1.světové války v Paříži
- dva mladí lidé se náhodně potkají v metru - Petr (syn měšťanské rodiny) a Lucie (chudá dívka žije s matkou)
- Petrova rodina by nepřijala sňatek --- prožívají romantické výhlídky do budoucnosti --- po roce se rozhodnou posunout vztah na další úroveň, ale dojde k neštěstí
- během Velikonoc se schovají do kostela před bombovým útokem --- kostel se zřítí v momentě jejich zasnoubení

Charakteristika postav
Petr Aubier
- plný ideálů a romantických představ x jeho bratr Filip býval stejný (válka ho změnila)
- přestane se starat o svět, když potká Lucii

Lucie
- vydělává si prodáváním nepříliš kvalitních obrazů
- její matka pracuje v továrně na munici (starají se o sebe samy)

Charakteristika knihy
- obdiv ke schopnostem jedince (př. Lucie a její obživa, ideály Petra za války)
- er-forma vyprávění (idealistický Petr, realistická Lucie, zlomený Filip)
- narážky na W. Shakespeara (parafráze Romea a Julie) - až po smrti zůstali spolu
- kontrasty: válka x láska, život x smrt, černé myšlenky x idealistická budoucnost
- signální motiv = rudovlasá holčička v kostele - předzvěst katastrofy

Pyromanky

5. prosince 2013 v 16:18 | Lola Kiss |  Moje téma týdne
Poslední volný den, než přijela návštěva, jsme shromáždily suché větve a listy a i květník.

Klasický základ pro táborový oheň se povedl na výbornou, ale dlouho nevydržel, což znamená, že na řadu přišla i kartónová krabice, plastikové obaly a závěsná uschlá květina s hlínou.

Když došly nashromážděné věci k podpalu, přemýšlely jsme, co dalšího bychom měly spálit. Co ještě dát na oheň. Je to takový hezký pocit, když se to hodí do plamenů a během pár vteřin je celý výrobek na popel.

ZÁCHRANA

5. prosince 2013 v 12:18 | Lola Kiss |  Moje téma týdne
Trávení léta u vody má své výhody, zvlášť pokud se vám naskytne příležitost zachránit někomu život.

Ráno jsme seděly u snídaně a povídaly si, když se ozval křik souseda, že u něho na verandě sedí obrovská ropucha. Všechny jsme vstaly a šly se podívat.

Byla opravdu veliká, a tak jsme ji naložily na lopatku a odnesly k nám, a vypustily v zadní části pozemku chaty u lesa. Líbilo se jí tam, ale během pár minut se zdekovala z dohledu, protože blesky fotoaparátů nebyly nic pro ni.

Souseda jsme zachránily před ropuchou (dobrý čin) a navíc vznikly ještě takovéhle báječné fotky (bonus navíc)!


Mr. Hooku do toho!

5. prosince 2013 v 12:03 | Lola Kiss |  Moje téma týdne
Na chatě máme jedno místo, kde je přírodní lesní cesta nezpevněná na jedné straně, kde je řeka a na druhé straně je zužována skálou. (Ano, ta na obrázku.)

V době, kdy jsem tou cestou jela poprpvé, jsem měla papíry jen tři měsíce (ne není to hodně, zvykala jsem si na nové auto Mr. Hooka). Mamina mi neustále říkala, že musím jet velmi opatrně a že musím dávat pozor na to, a že musím dělat to, a etc...

Přestala jsem ji poslouchat a prostě jela. A víte, co se stalo? Nic. Není to tak hrozné, jak mi říkali a není to vůbec těžké! Cesta je sice úzká, ale projede se s přehledem, protože se musí jet pomalu kvůli kamenům a kořenům zarostlých v zemi.

Btw Dlouhá Ves u Sušice.

TEN si umí vybrat!

5. prosince 2013 v 10:32 | Lola Kiss |  Moje téma týdne
Kde jinde by mohl takový motýlek přistát, než na nejměkčím (jak u koho) místě na těle. Možná asi tušíte, že se jedná o gluteus maximus, ale rozhodně neuhodnete, čí. :-)

Lítala jsem na chatě s foťákem v ruce a dělala různé vylomeniny, jen proto, abych dosáhla těch nejlepší fotografických výsledků. A ejhle! Zapojila jsem do toho i svou babču.

"Nehýbej se babi, fotím motýla!"

Babča se smála, ale její první reakce byla: "Okamžitě schovej ten foťák!" Pak jsem ji ukecala a ona mi dovolila vyfotit motýla, který má dobrý vkus - miluje srdíčka!

RODINNÁ PRAVIDLA - 7.KAPITOLA

3. prosince 2013 v 10:59 | Lola Kiss |  MY NOVELS Rodinná pravidla
7. Kapitola: Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš

Sluneční paprsky prosvítaly přes tmavě hnědé žaluzie a vykreslovaly zlatavé ornamenty na fialovou přikrývku.

Líně jsem natáhla ruku a zapnula rádio na bílém nočním stolku. S úsměvem jsem poslouchala písničku So What od Pink, a protože mi to nedalo, vyskočila jsem z postele a probudila rozespalé tělo k životu.

Snídaně ležela na jídelním stole v kuchyni a na ledničce visel načmáraný vzkaz otcovým nečitelným rukopisem, kde mi sděloval, že se vrátí do bistra až pozdě odpoledne.

Půl hodiny před otvíračkou mi Emma mávala před očima pozvánkou na bazénovou párty.
"No tak, budou tam všichni." Snažila se mě nalákat na jednu z nejsenzačnějších párty všech dob - jak sama uvedla v plamenném proslovu. "A navíc si budeš muset vzít masku!"

"Emmo, tohle nebylo fér." Zavrtěla jsem nevěřícně hlavou.

"No, někdy musíš použít nečestné metody, abys donutila někoho udělat správné rozhodnutí."

Nejsem typ holky, která chodí z jednoho mejdanu na druhý, a každou noc vymetá noční kluby. Existuje jen pár věcí, kterým neodolám, a Emma zahrála na mou slabost pro benátské masky.

"Vím, že o tom přemýšlíš, no tak. Řekni mi, že půjdeš!" Emma se šibalsky usmála. "Jednu masku jsem pro tebe už objednala."

"Opravdu?" vyhrkla jsem až příliš nadšeně a prozradila své vnitřní radostné rozpoložení.

"Tak domluveno. Uvidíme se brzy!"

"Ale…" Zaznělo do prázdna.

Dopoledne ubíhalo velmi pomalu a připadalo mi, že se lidé pohybují tak nějak zpomaleně jako v transu. Raději jsem se ve chvilkách volna dívala ven z oken a pozorovala sluncem zalité ulice, bůhví proč připomínající pláže na Havaji.

První týden na Havaji jsme strávily s Emmou u hotelového bazénu s koktejly v ruce nebo jsme se toulaly po pláži a hrály karty pod stíny palem.

Jak jsem se tak dívala na ulici, zaujaly mě dvě osoby stojící stranou, a v jedné z nich jsem bezprostředně rozeznala svého otce, a ta druhá osoba byla nějaká neznámá žena. Netušila jsem, co mají společného nebo o čem mluví, ale rozloučení je prozradilo - pusa!

"Nechceš mi představit svou novou přítelkyni?" Skládala jsem červené kostkované ubrousky na sebe a koutkem oka pozorovala jeho rostoucí úžas. "Copak?"

"No, jsem rád, že to bereš takhle. Dělal jsem si starosti."

"Jak jinak bych to měla brát." Zasmála jsem se nad jeho překvapením a vrátila se k objednávkám.

Emma se přiřítila do bistra jako tornádo, málem vrazila do vycházejícího páru. V rukou držela malou krabici a vypadala jako diblík.

"Tak, tady to máme."

Slavnostně položila krabici s maskou na pult a moje ,ne´ nebrala jako odpověď. Marně jsem se jí snažila vysvětlit, že se mi tam nechce, že se tam bude bavit i beze mě, ale ona mě neposlouchala, v tu chvíli byla hluchá.

Jsem si jistá, že by zvládla povídat hodiny a hodiny o té super párty, ale pozorovala jsem tátu, který očividně začínal mít námitky. Posunky mi naznačil, abych šla.

"Dobrá půjdu." řekla jsem a podívala se do Emminých nevěřícných očí.

Nadšeně se rozloučila a zmizela za prosklenými dveřmi, přičemž mi stačila věnovat svůj vítězný úsměv.

Party byla opravdu velkolepá. Všichni pozvaní přicházeli s maskami, jež jim zakrývaly polovinu obličeje nebo celý. Masky tvořily jen malou součást tohoto mejdanu, protože ať by příchozí viděl kdokoli, nemohl by pak s jistotou říci, kdo je kdo. A to je na tom právě to boží, jak říkala Emma. Minulou párty totiž ohlásili sousedi za velmi hlučnou a než se policie dostavila, byl dům prázdný a sousedé nebyli schopni potvrdit identitu, alespoň většiny.

Jak jsem předpokládala, dostavilo se plno lidí a já jsem neznala ani polovinu, každý přivedl někoho a tak se není čemu divit, že místo čtyřiceti lidí se po domě pohybovalo více jak sto.

"Páni, nečekal bych tě."

"Ani já tebe, Jaromíre."

"Tak kamarád má kamaráda, který dostal pozvánku a tak nás vzal s sebou."

Přiťukli jsme si plastikovými pohárky a odešli každý svým směrem. Byla jsem ráda, že jsem se ho zbavila, a vydala jsem se hledat přátelskou známou tvář.

Musela jsem uznat, že drinky u bazénu opravdu stály za to. Vypila jsem jich asi víc než bylo milo, ale kamarádi se nedají jen tak odmítnout a no, pivní pin pong je pivní pin pong.

Cítila jsem se uvolněně, jak už dlouho ne. Možná na tom měl svůj podíl i alkohol, ale odmítala jsem si připustit zcela očividný fakt, že ty krásně barevné nápoje jsou jen lehce říznuté. Nebyla jsem opilá, ale cítila jsem vlnu horka a pak také potutelný úsměv.

Opustila jsem bar s míchanými nápoji s čokoládovým drinkem v ruce a vydala se hledat Emmu, byla jsem trochu hotová a ráda bych se vrátila domů.

"Ahoj, nevidělas Emmu?"

"Ne, promiň."

Jediná odpověď, kterou jsem za půl hodiny procházení se po domě dostala. U bazénu jsem si dala znovu čokoládovou explozi a šla hledat Emmu do zahrady. Asi to nebyl nejlepší nápad, ale sklenici jsem vypila na ex a udělala velmi rychlý pohyb, při kterém jsem dopadla na lehátko.

"Jsi v pohodě?"

"Jasně. Neviděls náhodou malou černovlásku…eh.. Emmu?"

"Jo, šla támhle." Ukázal na zahradní domek a pak se vypravil shodit dalšího nebohého člověka do vody. Rozhodně bych ve vodě skončit nechtěla.

Prodrala jsem se keři a pak mi došlo, že jsem jednoduše měla jít po dlážděné cestičce. Ten alkohol mi vážně stoupl do hlavy, raději bych měla odejít co nejdříve. Podpírala jsem se o zeď a došourala se až ke dveřím zahradního domku, a v tu chvíli bych přísahala, že jsem toho vypila až až, a jsem doopravdy opilá jako námořník.

Scénu, jež jsem viděla, by měla zůstat nepřístupná i dospělým. Emma tam byla opřená o zeď, a muchlovala se tam s Jaromírem. Jiný výraz jsem proto nemohla použít, můj mozek vypověděl službu.

"Emmo?"

Emma se s opileckým úsměvem odtáhla od Jaromíra a podívala se mým směrem. No, Emma byla vysloveně…ožralá. Přesněji bych to neuměla zformulovat.

"Co sse děje?" Emma se dopotácela ke mně a Jaromír se vytratil neznámo kam.

"Přeb-rala jsi." Oznámila jsem a odmítla uznat, že sama mám s výslovností problémy.

"Vážně?" Nebyla ani schopná podívat se mi do očí, protože to vypadalo, že jí dělá problémy už jen samotné tvoření slov.

"Víš, že jsem přiššla za pět dvanáct?!" Začínala jsem být naštvaná, alkohol bouřil v mých žilách a veškeré to teplo se měnilo ve vztek.

"Ha, řekla bych žse za dvě dvanáct."

"Blbý snysl pro humor."

Pokusila se zasmát, ale málem skončila na zemi jako pytel brambor. Podpírala jsem ji a velmi pomalým tempem jsme se dostaly k přivolanému taxíku. Zůstalo mi ještě tolik rozumu, abych se neodvažovala řídit a nevozila Emmu k ní domů.

AMBER RILEY WON!!!

3. prosince 2013 v 10:46 | Lola Kiss |  Moje téma týdne

Ano, ano, ano! Moje oblíbená zpěvačka a herečka Amber Riley (Glee) získala nový titul - Vítězka Dancing with the stars! Sledovala jsem její vystupování a její taneční úspěchy, i když se vyskytlo u porotců pár opačných názorů.

Její první vystoupení mě dostalo na lopatky a nemohla jsem si myslet na nic jiného než na: Jo holka, to je ono!

Dík také patří jejímu tanenčímu partnerovi, profesionálnímu tanečníkovi, Derekovi Hough.

Vánoční slevy - ach ne!

3. prosince 2013 v 10:37 | Lola Kiss |  Moje téma týdne
Podepisovala jsem smlouvu u telefonní společnosti T2, v malé pobočce v T, když jsem uslyšela jednu starší šedesátiletou paní N vřískat. Nechápala jsem, co se děje, tak jsem jak jinak zvedla hlavu a začala sledovat dialogy mezi paní N a mladým prodavačem H.

Paní N si to napochodovala do obchodu kvůli vánočním slevám, které nabízely plakáty visící na zastávce trolejbusu 11, jak jsem pochopila. Mladý H se jí zeptal, jakou konkrétní slevu by chtěla uplatnit, jestli na televizi, pevnou linku, mobilní telefon nebo… Paní N zavrtěla hlavou a docházela jí trpělivost. Chtěla tu slevu, kterou nabízejí na tom plakátě. Mladý H tedy řekl, že dojde pro katalog, kde mají vedeny vánoční slevy a paní N se na něho dívala jako na pitomce.

"Děkuji." řekla jsem a posadila se s vyplňovacím formulářem a katalogem do křesla. Uvědomovala jsem si, že bych se měla vrátit ke svému původnímu záměru, ale scénce přede mnou nešlo odolat.

Mladý H se vrátil s katalogem a ukazoval nabroušené paní N slevy na nákup oblečení, PC vybavení, TV dokumentů, … ale to stále nebylo ono! Paní N si dala ruce v bok a řekla, že když šla domů, uviděla obrovský plakát od T2, že prý dávají velké slevy a stačí jen zajít do nejbližší prodejny. A tím se vrátila znovu na začátek.

Netuším, jak tahle debata dopadla, ale doufám, že mladý H nemusel na terapeutické sezení.