Edison - Vítězslav Nezval

23. října 2013 v 20:41 | Lola Kiss |  Taháky na literaturu

Vítězslav Nezval pracoval jako učitel, dokud nebyl povolán do služby vlasti, odkud byl po dvou měsících propuštěn a mohl se věnovat studii práv. Nakonec přestoupil na studium filozofie, ale školu nedokončil. Vstoupil do komunistické strany a angažoval se v Rudém právu a Lidových novinách.

Nezval je označován jako zlý komunista a také opak J. Seiferta. Jeho nejznámější díla spadají především do období 1. republiky, byl také označován jako "gejzír poezie".

Edison je poema, která oslavuje pokrok lidstva, konkrétně na příkladu Thomase A. Edisona. Příběh začne mladým opilým mužem, který obdivuje krásu večerní Prahy, kde ho tisíce mihotavých světel donutí k zamyšlení, kde se vlastně vzala a titul v novinách ho upozorní na T. A. Edisona.
Edison je rozdělen na 5 zpěvů.
Edison je označován jako polytematické, protože dochází k tikání v čase a v místech dění. Zpěv končí refrénem:
bylo tu však něco krásného, co drtí
odvaha a radost z života a smrti

1. zpěv: mladý básník se v noci vrátil domů a uviděl fotografii Edisona v novinách a rozhodl se představit jeho život čtenářům

Řekl jsem si zapomeň už na stíny
otvíraje týden staré noviny
kde jsem v pachu novinářské černi tona
uzřel velkou podobiznu Edisona
byl tu jeho nejnovější vynález
seděl v taláru jako středověký kněz

2.zpěv: život mladého Edisona od raného dětství až po odchod do New Yorku s nejistou budoucností

Tatínku tys věděl co je věčný stesk
dnes je z tebe popel hvězda nebo blesk
tatínku tys věděl že jsou všude hrubci
mezi krejčími i mezi dřevorubci
tys poznal co jsou to potulky a hlad
chtěl bych umřít jak ty také zdráv a mlád
avšak je tu cosi těžkého co drtí
smutek stesk a úzkost z života i smrti

3. zpěv: obdiv k Edisonově genialitě a cílevědomosti

Tisíc vynálezců udělalo krach
hvězdy nevyšinuly ze svých drah
pohleďte jak tisíc lidí klidně žije
ne to není práce ani energie
je to dobrodružství jako na moři
uzamykati se v laboratoři
pohleďte tisíc lidí klidně žije
ne to není práce to je alchymie

4.zpěv: Edison zapsán do dějin historie

Tisíc jablek spadlo na nos zeměkoule
a jen Newton doved těžit ze své boule
tisíc lidí mělo epilepsii
a jen svatý Pavel uzřel hostii
tisíc hluchých lidí bloudí beze jména
a jen v jednom jsme našli Beethovena
tisíc šílenců již táhlo zámořím
a jen Nero doved podpálit Řím
tisíc vynálezců jde k nám za sezónu
jenom jeden z nich však byl ten Edisonův

5.zpěv: básník, který opěvoval Edisona se zaobírá představou, že každá sláva jednou pomine, a vliv alkoholu otupuje básníkovy smysly

Jako refrén zněl tu stále jeden tón
šel jsem po špičkách až ke dveřím na balkón
přede mnou se chvělo moře světel v dáli
pod ním lidé ve svých lůžkách dávno spali
avšak noc se chvěla jak prérie
pod údery hvězdné artilérie
naslouchal jsem mlčky odbíjení z věží
pozoruje stíny v dálce na nábřeží
stíny sebevrahů pro něž není lék
stíny starých pouličních nevěstek
...
bylo tu však něco krásného co drtí
zapomnění na stesk života i smrti
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama